Dillí, Peking, Johannesburg - Německo a Švýcarsko oznámily, že postupně uzavřou své atomové elekrárny, Itálie na druhé straně svůj jaderný program zatím nebude obnovovat. Na energii z obnovitelných zdrojů se chtějí v budoucnu na úkor jádra orientovat také další evropské země.
Rozvojový svět se na atomovou energii dívá jinak. Výstavba větrníků a solárních parků je pro něj příliš drahá a chce se naopak spolehnout na jaderné reaktory.
Je to případ Indie, Číny, řady států u Perského zálivu, stejně jako Jihoafrické republiky.
"Jsme země, která hladoví po elektrickém proudu," vysvětlil deníku The New York Times ředitel indické Komise pro jadernou energii Šríkumar Banerdží. "Je pro nás proto zásadní najít nové možnosti, jak elekřinu produkovat."
Dvě pětiny z 1,2 miliardy Indů se totiž zatím musí obejít bez proudu. Indie proto plánuje, že ke dvaceti jaderným blokům o výkonu 4385 MW postaví do roku 2050 dalších šedesát. A to tak, aby k tomuto datu na subkontinentu zajišťovaly čtvrtinu spotřeby elektřiny.
Jadernou bezpečnost zvýšíme
Německo se v dubnu rozhodlo, že v příštích devíti letech odstaví všech devět atomových elektráren, které má stále v provozu. Do deseti let chce až třicet procent spotřeby zajišťovat z obnovitelných zdrojů.
Ve čtvrtek oznámili pro změnu Švýcaři, že do roku 2034 zavřou pět svých jaderných bloků. Část starších elekráren odpojí do sítě Francie, která díky jádru kryje 75 procent spotřeby.
Přesně takový je dopad březnové havárie v japonské atomové centrále Fukušima vyvolané ničivými otřesy půdy.
Indie, ani další rychle se rozvíjející země, které ještě před nedávnem patřily do tzv. třetího světa, strach z opakování Fukušimy na svém území nemají.
"Přezkoumáme naše bezpečnostní systémy a postaráme se o to, aby jaderné reaktory byly schopny odolat velkým přírodním katastrofám, jako je zemětřesení či tsunami," tvrdí indický premiér Manmohan Singh.
Zvýšení jaderné bezpečnosti přislíbil i předseda čínské Komise pro národní rozvoj a reformy Sie Čen-chua. Někdejší Říše středu má v úmyslu postavit v příští dekádě deset nových bloků.
Namísto 443 reaktorů jich může být 900
S tím, že Evropa začíná být vůči jádru silně skeptická si výrobci, ať už se jedná o americký koncern General Electric, německý Siemens či francouzskou Arebu, starosti dělat nemusejí.
Podle Světové nukleární asociace by mělo být v příštích patnácti letech v nejrůznějších zemích světa postaveno na 450 jaderných reaktorů. Jejich současný počet - 443 - by se tak měl do roku 2026 více než zdvojnásobit.
Jen Indie chce do výstavby atomových elektráren investovat 150 miliard dolarů. Velké plány mají v tomto ohledu země u Perského zálivu, zejména Saúdská Arábie. Jen Sjednocené arabské emiráty utratí za své reaktory dvacet miliard USD.
S rozvojem jaderné energetiky počítá také Afrika. Využít přitom může bohaté zásoby uranu v Namíbii, Nigeru a Jihoafrické republice.
Jadernou elektrárnu v Koebergu využívá v současnosti JAR, pokusné reaktory a plány na výstavbu moderních atomových bloků mají Nigérie, Alžírsko, Konžská demokratická republika, Libye či Súdán.
