Evropské země se více či méně obávají islamizace. V Německu a Rakousku se už součástí politické komunikace stalo slovo "islamizierung". Vidíte v tom hlavní příčinu vzestupu krajně pravicových stran napříč Evropou?
Sice to hraje roli, ale neřekla bych, že to je hlavní důvod. Příčinou je celková nedůvěra k mainstreamovým politickým stranám, pocit vlastní ohroženosti. Pocit promarnění příležitostí získat ve společnosti vyšší status. V minulosti byla společnost zvyklá, že děti získávaly vyšší status než jejich rodiče. Teď už tomu tak není. Úspěch populistických stran je založen na širší bázi než jen na islamofobii.
Takže obava z islamismu, terorismu není podstatná pro voliče těchto stran?
Hraje roli. Ale není to reálný důvod. Spíš je to takové ospravedlnění pro volbu těchto stran. Je velmi snadné najít obětního beránka, mnohokrát se to v historii stalo. Určité skupině lidí se dávalo všechno za vinu. Pro část populace činí přesvědčení, že určitá skupina za něco může, život snesitelnějším.
Když ale muslimové v Evropě vidí a slyší, co představitelé protimuslimských stran říkají, neexistuje nebezpečí, že se budou radikalizovat a paradoxně tak potvrdí, co krajně pravicoví politici tvrdí?
Bohužel ano, situace se v tomto ohledu bude zhoršovat. Mnoho muslimů je z výroků krajně pravicových politiků rozhněvaných. Toho někteří radikální muslimové využívají a říkají: Podívejte se, jací ti lidé na Západě jsou špatní. Nejsou tak otevření a svobodomyslní, jak o sobě tvrdí.
Tím ospravedlňují své radikální názory a vytváří se začarovaný kruh extremismu. Sebenaplňující předpověď, kdy očekávání budoucích událostí vede k chování, které zapříčiní, že taková skutečnost opravdu nastane.
Existují zásadní rozdíly v ideologii protiislámských stran, například mezi Alternativou pro Německo (AfD) a francouzskou Národní frontou?
Existují, samozřejmě. Ideologie je vždy upravená tak, aby seděla voličům v každé konkrétní zemi. Každá strana se také orientuje na jiné historické události. V Německu byly pro AfD podstatnou událostí, na které dost staví svojí politickou rétoriku, sexuální útoky o silvestrovské noci roku 2015 v Kolíně nad Rýnem. To jim nahrálo ve zdůvodňování strachu a obav z muslimů.
Jak vysvětlit, že AfD je úspěšná ve východních spolkových zemích, kde je muslimů a obecně imigrantů podstatně méně než v těch zemích, které do roku 1990 patřily na Západ? Proč je AfD úspěšnější v Rostocku nebo Drážďanech než v Düsseldorfu či Frankfurtu?
Východní Německo nikdy nemělo možnost dobrat se skutečné národní identity. Po druhé světové válce vznikla Německá demokratická republika, která nevytvářela německou identitu. Všichni byli hlavně soudruzi, bratři Sovětského svazu a tak dále. Vymezovala se vůči západnímu Německu, vůči takzvaným fašistům. Ale nevytvářela nic, co bych nazvala obyčejným, normálním němectvím.
Po pádu komunismu měli lidé v bývalé NDR představy o rychlých změnách a rychlém dosažení lepší budoucnosti a životní úrovně. To se ale příliš nenaplnilo, což vedlo k velkému zklamání. Navíc lidé nebyli zvyklí na přítomnost velkého počtu cizinců. Neměli tuto zkušenost.
V Evropě se vedou diskuse, nakolik by mainstreamové nebo řekněme tradiční strany měly přijímat rétoriku těch radikálních a přebírat jim témata i voliče. Za takový příklad je dáván rakouský kancléř Sebastian Kurz a jeho Rakouská lidová strana. Přitvrdil v imigračním tématu a vyhrál. Je toto řešení problému populismu?
Není. Je to jednoduché řešení, ale ne skutečné. Nemá smysl přebírat a měnit rétoriku. Mohou být různé názory na to, zda je islamofobie opodstatněná, či nikoliv nebo do jaké míry. Podstatné je zajistit lidem pocit bezpečnosti - k tomu musí politické změny směřovat.
Naopak se domnívám, že přebírání krajně pravicové rétoriky tuto část politického spektra v dlouhodobém horizontu posílí, protože tím se jim vlastně bude dávat za pravdu. Kterou nemají, a neměli bychom připustit, že ji mají.
