Štrasburk/Brusel - Poslanci Evropského parlamentu dnes ostře kritizovali českého prezidenta Václava Klause kvůli jeho podmínkám k podpisu lisabonské smlouvy o reformě Evropské unie.
Ve Štrasburku se rozpoutala i debata o takzvaných Benešových dekretech, jejichž prolomení se Klaus v souvislosti se smlouvou obává.
Podle švédské ministryně pro EU Cecilie Malmströmové, která zastupovala švédské předsednictví unie, průběh říjnového summitu unie i jmenování nové Evropské komise budou záviset na tom, co se v ČR stane kolem dosud chybějící ratifikace smlouvy.
"Češi si zaslouží něco lepšího," řekla na adresu prezidenta Klause europoslankyně zelených Rebecca Harmsová. Vyzvala švédské předsednictví, aby koncem října na summitu EU nevycházelo vstříc požadavkům ČR na výjimku z listiny základní práv EU.
"To by byl příliš vstřícný krok vůči tomuto českému potížistovi," podotkla s tím, že Klaus prý neumí prohrávat a nerespektuje český parlament, který již smlouvu schválil.
Česko je poslední zemí, která zatím smlouvu neratifikovala. Lisabon už sice schválily obě komory parlamentu, ale skupina senátorů žádá ústavní soud, aby zvážil, zda je dokument v souladu s českým ústavním pořádkem.
Prezident smlouvu zatím nepodepsal a navíc předložil podmínky k dokončení ratifikace. Obává se, že by mohly být uplatněním listiny základních práv EU prolomeny Benešovy dekrety, které upravovaly mimo jiné poválečné vyvlastnění Němců a Maďarů. Požaduje proto, aby si Česko dojednalo výjimku z této listiny, která by se ratifikací smlouvy stala právně závaznou.
Podobné výjimky mají Polsko a Británie. Oba státy je ale vyjednaly už dříve a z jiných důvodů. "Musíme vyčkat, jak by měly tyto podmínky vypadat," podotkla švédská ministryně ke Klausovým požadavkům.
"Není jiná možnost, než aby podepsal tuto smlouvu," řekl o Klausově váhání s podpisem smlouvy belgický šéf liberální frakce v EP Guy Verhofstadt.
"Považuji za nepřijatelné, aby byly Benešovy dekrety ještě jednou vytahovány," prohlásil za socialistickou frakci Rakušan Hannes Swoboda, v jehož zemi jsou poválečné československé dekrety dlouhodobě sporné.
Podle něj se o dekretech zdlouhavě debatovalo už před rozšíření EU. Závěr byl takový, že nemají žádný retroaktivní účinek a že nejsou žádnou překážkou pro vstup ČR do EU.
Klaus ale našel i zastánce. Euroskeptický britský poslanec Nigel Farage jeho požadavky a odmítání podpisu smlouvu chápe. "Postavil se za české národní zájmy," podotkl směrem ke Klausově podmínce ohledně dekretů. Některé reakce německých či rakouských kolegů prý ukázaly, že má pravdu.
"Vydržte, když vám nedají, co chcete, nepodepisujte," vzkázal Klausovi.
"Všichni víme, že to jsou pouhé záminky," řekl o požadavcích prezidenta Klause šéf nejsilnější lidovecké frakce Joseph Daul z Francie. Jeho skupina, v níž působí i poslanci za KDU-ČSL a dříve tam byli i zástupci ODS, lituje, že Klaus i přes schválení smlouvy parlamentem ČR přišel s dalšími překážkami.
Obává se také toho, že by s novými požadavky teď mohly přijít i další země. Tomu je však prý třeba zabránit.
"Všechny členské státy musí smlouvu ratifikovat," zdůraznila Malmströmová při představování priorit pro vrcholnou schůzku, která se v Bruselu uskuteční ve čtvrtek a v pátek příští týden.
"Samozřejmě musíme respektovat demokratický proces v České republice," podotkla ministryně. Dodala, že věří v rychlé rozhodnutí českého ústavního soudu, a připomněla, že jeho jednání je svoláno na 27. října.
