Brusel - Nákaza dluhovou krizí, která před dvěma lety začala v Řecku, dorazila minulý týden do samotného jádra eurozóny.
Evropa je proto při hledání řešení opět nucena vrátit se k návrhu, který už v minulosti odmítla - k eurobondům.
Toto řešení navrhuje Evropská komise. Odpor Německa, které ke společným dluhopisům států platících eurem mělo největší výhrady, podle všeho slábne.
Pro připomenutí, jak rychle se spirála v posledních dnech roztáčí: v roce 2009 činily úroky z dvouletých řeckých dluhopisů 1,78 procenta, letos se vyšplhaly na závratných 26,65 procenta. Na splácení svých starých dluhů tak musí Řecko vydávat čím dál více peněz.
Do podobné situace se postupně dostaly i Itálie a Španělsko - třetí a čtvrtá největší ekonomika eurozóny. Úroky z desetiletých italských dluhopisů se z červnových čtyř procent vyšplhaly už k sedmiprocentní hranici. Jsou tak nyní o více než pět procent vyšší než v případě Německa.
Investoři hledají dveře, chystají se na nejhorší
Minulé úterý však nastal zlom. Na dluhopisových trzích došlo k tak masivnímu výprodeji, že se na rekordních úrovních historie eura ocitly přirážky zemí, jako je Francie a Rakousko, které mají stejný rating (AAA) jako Německo. Těsně za rekordem z roku 2009 zůstaly i dluhopisy dalších "áčkových" zemí, Finska a Nizozemí.
"Bylo to fakt strašidelné. Každý na evropských dluhopisových trzích prodává. Každý hledá, kde nechal tesař díru," shrnul to obchodník jedné americké banky pro agenturu Bloomberg.
Dluhová nákaza tak už dorazila do samotného jádra spolku. "Máte dojem, že jsme na nějaké křižovatce, kde se banky, investoři a korporace začínají připravovat na ten nejhorší možný výsledek," komentoval to pro Bloomberg stratég Royal Bank of Scotland Greg Gibbs.
Tři scénáře eurobondů
Aby tuto spirálu zastavila, navrhuje teď Evropská komise tři scénáře zavedení společných unijních obligací, tzv. eurobondů. Ty by měly mnohem nižší úroky než italské či řecké dluhopisy. Eurozóna by navíc jako celek mohla obdržet vysoký rating, v ideálním případě AAA.
Podle prvního scénáře by všechny země, které platí eurem, ručily za dluhy společně, zatímco v druhé variantě pouze za ty, jež přesáhnou částku rovnající se osmdesáti procentům hrubého domácího produktu konkrétního dlužníka. V rámci třetího scénáře by každá země ručila za své závazky samostatně, EU by pouze organizovala vydávání eurobondů a obsluhu dluhu.
"Stabilizační eurobondy by mohly dluhovou krizi velmi rychle zmírnit," stojí v dokumentu, jejž nyní komise předkládá. "Vznikl by tak velký likvidní trh s obligacemi. Stabilizoval by se tím evropský bankovní systém, protože jednotlivé finanční instituce investují vesměs do lokálních dluhopisů."
O návrhu komise, který dostal k dispozici deník Financial Times Deutschland, bude ve středu jednat její předseda José Manuel Barroso, německá kancléřka Angela Merkelová, francouzský prezident Nicolas Sarkozy a nový italský premiér Mario Monti, který je velkým zastáncem myšlenky eurobondů. Itálie je v současnosti ze všech zemí eurozóny asi nejvíce ohrožena tím, že spadne do dluhové pasti.
Německo by doplatilo vyšším úrokem
Proti plánům komise se stavělo především Německo, protože úroky ze společných eurobondů by byly rozhodně vyšší než ty, které nyní platí Spolková republika.
Odpor Berlína se ale podle eurokomisaře pro záležitosti vnitřního trhu Michela Barniera citovaného stanicí France 5 v posledních dnech zmírnil.
Komise totiž navrhla, aby státy, které by výhodu společných obligací využívaly nejvíce, platily zemím, jež teď mají nízké úroky z dluhopisů, finanční kompenzace.
Největší dlužníci budou navíc muset zásadním způsobem zlepšit svoji rozpočtovou disciplínu.
"Jakýkoli druh stabilizačních eurobondů musí být doprovázen mnohem silnějším dozorem nad státními financemi a koordinací na politické úrovni," tvrdí komise.
Dlužníkům má rozpočty schvalovat EU
Ta také navrhuje, aby země, u nichž hrozí, že budou muset požádat o pomoc Evropskou unii či Mezinárodní měnový fond, souhlasily dopředu s dozorčí misí komise, která by navrhla příslušná rozpočtová opatření ještě před poskytnutím finančních injekcí.
Komise chce již delší čas získat právo hovořit více do toho, jakým způsobem jednotlivé země organizují své finance, což se řadě členských států EU včetně Česka nelíbí. Brusel kupříkladu navrhuje, aby návrhy státních rozpočtů byly sestavovány na základě předpovědí celoevropských institucí a ne pouze podle toho, co ve svých prognózách říkají národní banky a ministerstva financí.
Většina návrhů komise, včetně toho, aby členské státy vepsaly do svých ústav povinnost sestavovat vyrovnané rozpočty, ovšem vyžaduje změnu unijních smluv. A o tom bude také středeční jednání evropských lídrů.
