Stockholm - Ministři zahraničí Evropské unie příští týden v Bruselu projednají návrh švédského předsednictví na to, jak dosáhnout pokroku v mírových jednáních na Blízkém východě.
Z dokumentu už na veřejnost proniklo, že Švédové navrhují, aby se Jeruzalém stal současně hlavním městem Izraele a Palestiny. Respektive aby jeho východní část, kde arabské obyvatelstvo stále - i když už jen těsně - převažuje - byla vyhlášena palestinskou metropolí.
Židovský stát zareagoval ostře odmítavě. Pokud prý EU bude na návrhu trvat, ztratí jakoukoliv důvěryhodnost jako nezávislý vyjednavač na Blízkém východě.
Současná vláda izraelského premiéra Benjamina Netanjahua vůbec neuvažuje o tom, že by konečné mírové uspořádání zahrnovalo východní Jeruzalém jako hlavní město Palestiny nebo případně model "jedna metropole, dva státy."
"Švédský návrh omezí možnosti EU dál ovlivňovat rozhovory Izraele a Palestinců," uvádí se v prohlášení izraelského ministerstva zahraničí.
Podle diplomatických zdrojů z Bruselu ale není jasné, jestli švédský dokument bude v této podobě přijat. Některé země prý s obsahem nesouhlasí, hovoří se například o Nizozemsku. Česká diplomacie obvykle na evropském fóru i na půdě OSN zastává postoje, stranící Izraeli.
Izraelský parlament už v roce 1980 odhlasoval zákon, prohlašující Jeruzalém za "věčné a nedělitelné hlavní město Izraele".
Arafat nabídku odmítl
Svět však toto rozhodnutí neuznává, všechny státy mají svá velvyslanectví v Tel Avivu. Včetně USA.
Při mírových jednáních v Camp Davidu v roce 2000 sice tehdejší izraelský premiér Ehud Barak nabídl palestinskému předákovi Jásiru Arafatovi předání části Jeruzaléma pod kontrolu Palestinců.
Palestinci by podle tehdejšího návrhu mohli spravovat velké části východního Jeruzaléma a mohli by si volit vlastního starostu, ale odpovědnost za bezpečnost by si ponechaly izraelská policie a armáda.ale konkrétní představa takového uspořádání nebyla jasná. Arafat návrh nakonec odmítl.
Dnes je v Izraeli nálada vůči možnému rozdělení města mnohem odmítavější.
Rozdělení = chaos?
"Jeruzalém nemůže být nikdy rozdělen, protože by to konflikt nevyřešilo, ale naopak prohloubilo. Rozdělení kontroly a pravomocí nad městem by přineslo chaos," cituje deník Jerusalem Post předsedu parlamentu (Knesetu) Reuvena Rivlina.
(Prohlédněte si fotografie střetů mezi Izraelci a Palestinci v ulicích Jeruzaléma)
Ve východní části města dnes žije zhruba 250 tisíc Arabů (Palestinců) a 200 tisíc Židů. Díky výstavbě nových bytů pro Židy se dřívější výrazná převaha arabského obyvatelstva neustále snižuje.
Obyvatele Jeruzaléma celkem tvoří asi ze dvou třetin Židé a z jedné třetiny Arabové.
Východní Jeruzalém - včetně historického Starého města - byl mezi lety 1948 až 1967 součástí Jordánska. Po tzv. Šestidenní válce roku 1967 je město součástí Izraele.
Dohodu a kompromis komplikuje fakt, že jde o město s posvátnými místy pro judaismus, islám i křesťanství.
Kde svět začal a skončí
Jeruzalém a konkrétně Chrámová hora je místem, kde podle legend a tradic různých náboženství a učení svět začal a kde také jednou skončí.
Kde má být nejblíže do ráje i do pekla, kde Kain zabil Ábela, kde byl Abrahám připraven obětovat svého syna Izáka.
Kde Bůh měl sebrat prach, z něhož stvořil Adama, kde je podle některých tvrzení v útrobách hory schována Mojžíšova archa úmluvy. A konečně místo, odkud podle muslimů jejich prorok Mohamed vystoupil do nebes.
Pro muslimy je jeruzalémská hora třetím nejposvátnějším místem islámu po Mekce a Medíně.
Pro věřící Židy je Jeruzalém spojen především s dvěma chrámy. Ten první postavil Šalamoun už kolem roku 950 před Kristem, o čtyři staletí později ho zničil babylónský vládce Nebukadnesar II. Druhý chrám zničili v roce 70 po Kristu Římané.
