Brusel - Česko je rozhodnuto vetovat chystanou bankovní unii EU, protože to podle premiéra Petra Nečase ohrožuje stabilitu domácího bankovního sektoru. Většina zemí Evropské unie ji přesto hodlá prosadit, byť k ní mají výhrady také Britové, Švédové, Poláci či Nizozemci.
Na summitu EU v Bruselu se ve čtvrtek dojednalo, že se nejprve do konce tohoto roku vytvoří právní rámec projektu a teprve pak by se bankovní unie postupně realizovala.
"Kvalita musí dostat přednost před rychlostí," zdůraznila podle deníku Spiegel on-line německá kancléřka Angela Merkelová.
Český premiér dosažený kompromis hodnotil s tím, že "riziko českého veta stále přetrvává", protože jeho vláda nemá dostatek informací o tom, jak by jednotlivé legislativní návrhy na ustavení bankovní unie měly fungovat.
Nečas nesouhlasí ani s navrženým kompromisem vytvoření dozorového mechanismu nad bankovním sektorem, protože podle něj představuje "salámovou metodu", kdy se nejdříve sjedná jedna část a pak teprve ten zbytek.
"Nejenom ČR, ale i některé další státy, například Švédsko, upozorňovaly na to, že neznáme podobu všech těch návrhů, které se týkají bankovní unie," řekl kolem půl čtvrté ráno Nečas.
"Čili to riziko českého veta tady samozřejmě pořád je. Protože pořád nemáme podrobnou znalost toho, jak by měly legislativní návrhy fungovat, a tudíž zda jsou zde dostatečné garance pro to, aby bylo zabráněno potenciální destabilizaci českého finančního trhu," dodal.
Nezamlouvá se mu ani plán na vytvoření evropského superkomisaře, který by dozoroval nad rozpočty členských zemí Unie.
"My jsme velmi opatrní ve vztahu k vytváření stále nových institucí, pozic a funkcí," řekl k nápadu, s nímž ve středu přišel německý ministr financí Wolfgang Schäuble. "Spíše bychom měli zanalyzovat fungování těch stávajících nástrojů."
Proti evropskému právu?
Ačkoliv se na tom, že vznik bankovní unie společně prosadí, Merkelová dohodla ještě před zahájením summitu s francouzským prezidentem Francoisem Hollandem, mohou vznik dozorčího orgánu zpozdit spory okolo toho, zda projekt je, či není v souladu s evropským právem.
Podle interního posudku Evropské rady by totiž bylo nejdříve zapotřebí změnit unijní smlouvy. Společný dozor nad evropskými finančními ústavy, který je jedním z pilířů bankovní unie, podle stávající legislativy EU nemůže být zastřešen Evropskou centrální bankou, jak s tím alespoň celý projekt počítá.
Schäuble pokládá proto předběžný termín vzniku bankovní unie, tedy 1. leden 2013, na nějž tlačí nejvíce zadlužené země EU, jako je Španělsko, Itálie či Řecko, za nerealistický.
Mnohem pravděpodobnější je, že bankovní unie vznikne definitivně až s úderem Nového roku 2014. Teprve pak by nejvíce ohrožené státy mohly počítat s finanční pomocí z Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), v němž má být až 750 miliard eur.
Tento termín podporuje i šéf Evropské centrální banky Mario Draghi.
Praha může přijít o rozhodovací pravomoci
Německo není nadšeno ani plánem, podle kterého by měly de facto zaniknout národní dozorčí orgány a kontrola přibližně šesti tisíc evropských finančních ústavů přejít do výhradní kompetence Evropské centrální banky.
Německu by se více zamlouvalo, aby ECB zpočátku dohlížela jen na přibližně třicet až šedesát větších bank zemí eurozóny.
O ustavení bankovní unie, která počítá i se společným ručením vkladů a fondem, do kterého by finanční ústavy ukládaly peníze pro případ vlastního bankrotu, by tak rozhodla eurozóna. Země, které projekt chtějí bojkotovat, jako je Británie či Česko, by tak byly mimo hru.
Praha a Londýn by se však takovému kroku jistě urputně bránily, protože bankovní unie má platit pro celou EU a obě země by jako státy stojící mimo eurozónu ztratily rozhodovací pravomoci. Prosincový summit EU by měl proto vyřešit také to, aby nebyly zásadně omezeny pravomoci regulátorů států, které se rozhodnou k bankovní unii se nepřipojit.
V případě Česka ovládají devadesát procent bankovního trhu zahraniční finanční ústavy, a pokud by se jejich místní pobočky dostaly do potíží, hradili by jejich případné ztráty čeští daňoví poplatníci, protože centrály by ze svých dceřiných společností stáhly v časech krize nejlepší aktiva.
Dalším sporným bodem unijních jednání se stává plán na zavedení eurobondů, s nímž na summitu opětovně přišel Hollande, který ovšem Německo stále zarytě odmítá.
Společné evropské dluhopisy by sice snížily úroky ze státních obligací nejvíce zadlužených zemí, na druhé straně by ale zvedly úroky z dluhopisů německých.
Zřejmé není ani to, kdy bude moci rekapitalizovat banky, jež se ocitly v problémech, připravovaný Evropský stabilizační mechanismus. Možné to bude teprve tehdy, až začne fungovat jednotný bankovní dohled.
