Brusel - Ministři financí zemí Evropské unie se v Bruselu snaží dohodnout na podobě rozpočtu EU na příští rok i na tom, jak zacelit "díry" v letošním rozpočtu.

Pro jejich pokrytí Evropská komise žádá státy o poskytnutí dalších devíti miliard eur. Z této částky by na ČR připadlo podle náměstka ministra financí Jana Gregora v přepočtu asi 1,7 miliardy korun.

Pokud by se ale problém chybějících peněz nepodařilo vyřešit, pak by hrozilo, že Česku letos nebude z fondů proplacena přibližně miliarda eur (přes 25 miliard korun).

"Budeme mít ke konci roku zhruba miliardu eur žádostí, které by měly být proplaceny z rozpočtu Evropské unie, a samozřejmě se budeme snažit je dostat do České republiky," řekl Gregor, který na pátečním jednání v Bruselu Prahu zastupuje.

Peníze až příští rok

O tyto peníze by ČR i v případě, že by se státy na navýšení nedohodly, nicméně nepřišla. Získala by je příští rok.

"Neznamená to, že bychom o ty prostředky přišli. Akorát budou České republice proplaceny v příštím rozpočtovém roce, tudíž budou mít negativní vliv na české rozpočtové saldo v hotovostním pojetí," dodal náměstek.

Kvůli nedostatku peněz je kromě plateb na projekty ze strukturálních fondů ohroženo i fungování programu studentských výměn Erasmus či fondy na vědu a výzkum.

Rozpočet pro příští rok je posledním ze současné finanční perspektivy (2007 a 2013). V závěrečných fázích dlouhodobých rozpočtových rámců dochází vzhledem k tomu, že různé programy a fondy jsou mnohaleté, k "nakupení faktur", které je třeba proplatit.

Česko navýšení peněz pro rok 2012 podporuje, podotkl Gregor. Právě dohoda na této věci pak bude klíčová podle něj i pro druhé zásadní téma páteční schůzky, tedy podobu rozpočtu EU na příští rok.

Jednání o rozpočtech v EU bývají zdlouhavá a složitá pravidelně. Nyní se k tomu však navíc přidává obrovský tlak, pod nímž se národní státní kasy ocitly v souvislosti s dopady dluhové a ekonomické krize a úsporami či reformami, které kvůli těžké hospodářské situaci musí státy podstupovat.

Evropská komise pro příští rok navrhla zvýšení výdajů EU o 6,8 procenta (zhruba devět miliard eur) na 138 miliard eur. To se však některým zemím výrazně nelíbí. Zejména jde o takzvané "čisté plátce", tedy země, které do rozpočtu EU více dávají, než z něj pak dostávají zpět. Mezi tyto státy patří Británie, Francie, Německo, Finsko, Švédsko, Nizozemsko či Rakousko.

Debaty do rána

Podle Gregora je akceptovatelný kompromis navýšení rozpočtu 2013 o tři procenta. Problém je nicméně komplikovanější o to, že na podobě rozpočtu je třeba se také dohodnout s Evropským parlamentem. Ten se však v požadavcích blíží spíš návrhům Komise, tedy požaduje zvýšení o zhruba 6,8 procenta.

Kyperský státní tajemník Andreas Mavrojanis, jehož země tento půlrok EU předsedá, varoval, že případný krach jednání by zasáhl nynější debaty o víceletém rozpočtovém rámci Unie pro roky 2014 až 2020, které by měly vyvrcholit na mimořádném summitu EU 22. a 23. listopadu.

"Očekávám, že to budou debaty do rána," řekl k předpokládanému vývoji pátečního jednání český náměstek.