EU chce dodržet klimatické závazky. Přes finanční krizi

Do roku 2020 mají klesnout emise skleníkových plynů o pětinu
Podle Nicolase Sarkozyho je ekologický balíček potřeba
Podle Nicolase Sarkozyho je ekologický balíček potřeba | Foto: Reuters

Brusel - Ani současná finanční krize by podle předběžné dohody států EU, která kolovala na nynějším dvoudenním summitu v Bruselu, neměla ohrozit ambiciózní závazky sedmadvacítky týkající se globálního oteplování.

„Evropská rada (nejvyšší orgán EU složený z hlav států nebo předsedů vlád - pozn. red) potvrzuje své odhodlání ctít ambiciózní závazky, které učinila ohledně globálního oteplování a energetické politiky," cituje z dokumentu agentura Reuters.

Rada potvrdila, že cílem je dosáhnout dohody do prosince. Evropská unie se chce stát vedoucím světovým blokem v boji proti změnám klimatu a do roku 2020 snížit emise skleníkových plynů o dvacet procent.

Agentura Reuters upozornila, že konečný text dohody se ještě může změnit. Prohlášení hlavních aktérů jako německá premiérka Angela Merkelová nebo francouzský prezident Nicolas Sarkozy však dotvrzují, že základní závazek v něm zůstane.

Ve stínu finanční krize

Klimatické změny byly na jednání v Bruselu ve stínu současné ekonomické krize, kterou chtějí státy Unie řešit investicemi do bank přesahujícími bilion eur. Dále pak reformou světového finančního systému, o které se má jednat na konferenci v listopadu.

Podle předáků největších evropských států však nynější obrovské investice neznamenají, že je možné od závazků ohledně klimatických změn ustoupit.

„Klimatický balíček je tak důležitý, že ho nemůžeme jednoduše pod záminkou finanční krize pustit," prohlásil Sarkozy. „Diskuse byla o tom, jak samozřejmě musíme zavést cíle týkající se změn klimatu a nalézt řešení do konce tohoto roku," dodala Merkelová.

Rebelové a tichošlápci

Že však jednání nebudou jednoduchá ukázaly na summitu státy, které se obávají, že finanční krize společně s klimatickým balíčkem tvrdě zasáhnou jejich ekonomiky.

Polský premiér Donald Tusk však spokojen nebyl
Polský premiér Donald Tusk však spokojen nebyl | Foto: Reuters

Polský premiér Donald Tusk ve středu pohrozil vetováním zelené iniciativy, pokud nebude více pozornosti věnováno ochraně zájmů jeho země. Podobně se vyjádřil i italský premiér Silvio Berlusconi.

Spokojeni však nejsou ani ekologičtí aktivisté. Organizace Greenpeace tvrdí, že francouzský prezident sice veřejně deklaruje balíčku podporu, jeho vláda však mezitím vytváří v zákonech díry, aby proti jeho dopadu ochránila francouzský průmysl.

„Pan Sarkozy a další ukazují, že se nejsou ochotni řídit tím, co řeknou, když přijde na činy," prohlásil mluvčí Greenpeace Mark Breddy.

 

Právě se děje

před 56 minutami

Spojené státy chtějí do roku 2030 snížit emise o více než polovinu oproti roku 2005

Spojené státy se zavázaly do roku 2030 snížit své emise skleníkových plynů o 50 až 52 procent oproti úrovni z roku 2005. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek řekl novinářům činitel administrativy prezidenta Joea Bidena. Šéf Bílého domu hostí dvoudenní virtuální summit světových lídrů zaměřený na boj s klimatickými změnami. Smyslem nově stanoveného cíle je podle americké vlády přimět další velké producenty skleníkových plynu ke zvýšení vlastních ambicí.

Biden se od ledna, kdy se ujal úřadu, snaží znovu postavit USA do čela celosvětového boje s klimatickými změnami po prezidentství jeho předchůdce Donalda Trumpa, který USA stáhl z pařížské klimatické dohody, která měla zajistit snižování emisí.

Nový cíl je podle Reuters význačným milníkem v Bidenově širší snaze dovést USA k takzvané uhlíkové neutralitě do roku 2050. Prezident přitom počítá s tím, že jeho plán přinese Američanům miliony nových a dobře placených pracovních pozic. Opoziční republikáni naopak tvrdí, že americké hospodářství poškodí.

Zdroj: ČTK
před 59 minutami

Ruská armáda zahájila rozsáhlé vojenské cvičení na Krymu

Ruská armáda ve čtvrtek zahájila rozsáhlé vojenské cvičení na Krymu a v Černém moři. Účastní se ho přes 10 tisíc vojáků, k dispozici mají více než 1200 kusů zbraní a vojenské techniky a desítky válečných lodí, informují ruské tiskové agentury s odvoláním na ministerstvo obrany. Podle agentury AP tím Moskva ukazuje sílu v době rostoucího napětí mezi Ruskem a Ukrajinou. Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym v roce 2014, kvůli čemuž Západ na Moskvu uvalil sankce. Kyjev a Západ v poslední době s obavami sledují posilování ruských vojsk u hranic s Ukrajinou.

Do cvičení se podle ruského ministerstva obrany zapojily různé složky armády, mimo jiné také výsadkové vojsko či jednotky protivzdušné obrany. Na manévry dorazil rovněž ruský ministr obrany Sergej Šojgu, který na ně dohlíží. Kvůli cvičení Rusko již dříve uzavřelo část námořního a nyní také vzdušného prostoru v Černém moři kolem Krymu. Proti tomu protestovala Ukrajina i Spojené státy.

Zdroj: ČTK
Další zprávy