Etiopští vojáci byli v Somálsku nasazeni, aby podpořili vládu, která je mezinárodně uznávaná, ale fakticky nemá moc. Podle agentury AFP dnes do Somálska dorazily další etiopské jednotky.
BBC informovala o tom, že se jim podařilo obsadit další město na jihozápadě města.
Na jejich přítomnost v zemi zareagovali radikální islamisté ovládající metropoli Mogadišo a odmítli zasednou k jednání s vládou.
Etiopie se obává vzniku tvrdého islámského režimu ve svém sousedství a možných snah islamistů vytvořit "Velké Somálsko". Někteří diplomaté se obávají, že Somálsko směřuje k válce.
Nejde o první etiopskou invazi
"Je naší odpovědností bránit hranice a somálskou vládu," řekl agentuře AP etiopský ministr informací Berhan Hailu. Somálský prezident Abdullahi Yusuf Ahmed, který se označuje za spojence Etiopie, ji požádal o podporu.
"Chápeme to jako agresi vůči územím kontrolovaným vládou a lidem, kteří nás podporují," řekl agentuře Reuters ministerský předseda Ali Mohammed Gedi.
Vláda oznámila, že má k dispozici informace o přesunech islamistů ve vzdálenosti asi 35 kilometrů od Baidoy. Avšak jistý zdroj z řad islamistů v Mogadišu, který si nepřál být jmenován, agentuře Reuters řekl, že útok na Baidou islamisté neplánují.
Etiopie provedla invazi do neklidného Somálska již v 90. letech, aby pomohla potlačit pokusy islamistů o nastolení vlády.
Islamisté vládnou Somálsku
Svaz islámských soudů ovládl začátkem června po bojích se sekulárním Spojenectvím pro obnovu míru a proti terorismu hlavní město Mogadišo a v průběhu následujících týdnů i jiné důležité oblasti na jihu Somálska.
Islamisté a vláda podepsali 22. června v súdánském Chartúmu dohodu, v níž se vzájemně uznali a zavázali se ke klidu zbraní. Další kolo rozhovorů se mělo konat právě dnes.
Anarchie v Somálsku trvá nepřetržitě od roku 1991, kdy kmenoví válečníci svrhli diktátora Mohammeda Siada Barreho, a poté obrátili zbraně proti sobě. Konflikt si v zemi s deseti miliony obyvatel od té doby vyžádal statisíce mrtvých.
