Etiopie chce do konce roku stáhnout vojska ze Somálska

Zdeněk Mihalco
29. 11. 2008 6:30
Etiopská a somálská vláda vyzývají k vytvoření mírové mise
Etiopská armáda vstoupila do Somálska na konci roku 2006
Etiopská armáda vstoupila do Somálska na konci roku 2006 | Foto: Reuters

Mogadišo - Etiopie oznámila, že její vojska do konce roku odejdou ze sousedního Somálska.

Vojáci vstoupili do země v prosinci 2006, aby podpořili takzvanou dočasnou vládu v boji proti islamistům. Ti však v posledních měsících opět obsadili značnou část somálského území.

Oznámení Etiopie, amerického spojence, o stažení vojsk navíc přichází v době rostoucích sporů mezi představiteli tzv. dočasné vlády, která sídlí v sousední Keni.

Během posledních dvou let podle agentury Reuters zemřelo na následky bojů v Somálsku asi 10 tisíc lidí, další nejméně statisíce obyvatel jsou na útěku. Více než tři miliony lidí podle nevládních organizací potřebují humanitární pomoc.

Vláda žádá svět o pomoc

Etiopští vojáci, kterých je nyní v Somálsku podle odhadů asi 2000 až 3000, jsou v této zemi značně nepopulární. Navíc v posledních týdnech nedokázali zabránit postupu islamistických skupin.

"Je nám líto toho, co se děje, ale rozhodli jsme se stáhnout naše vojáky ze Somálska do konce roku," prohlásil v pátek mluvčí etiopského ministerstva zahraničí Wahide Bellay, podle kterého etiopská armáda "odvedla dobrou práci", na kterou může být "pyšná".

Foto: Aktuálně.cz

Úřad zároveň vyzval mezinárodní společenství, aby do Somálska vyslalo mírové jednotky. Etiopští vojáci na ně ale čekat nebudou, uvedlo etiopské ministerstvo zahraničí.

O pomoc OSN požádal také somálský prezident Abdulláhí Júsuf Ahmed, který před nedávnem připustil, že vláda nyní ovládá jen část metropole Mogadiša a město Baidoa.

Obavy ze zhoršení situace

V Somálsku je nyní podle agentury AFP 3600 (podle jiných zdrojů 2600) příslušníků mírových sborů Africké unie. Předseda Komise Africké unie Jean Ping prohlásil, že ukvapené stažení etiopských vojsk by mohlo mít "strašlivé důsledky" a varoval, že AU může být nucena stáhnout mírové jednotky ze země.

Také podle specialisty na oblast Afrického rohu Rogera Middletona, kterého citovala britská stanice BBC, se po odchodu etiopských vojsk situace pravděpodobně nezlepší, spíše naopak. "Je možné, že nynější vláda a islamistické skupiny vytvoří vládu společnou. Pravděpodobnějším scénářem je však rozšíření bojů mezi jednotlivými ozbrojenými skupinami," řekl.

Stažení etiopských vojsk bylo jednou z podmínek mírové dohody, kterou v červnu uzavřely dočasná vláda a některé umírněné povstalecké skupiny. Ty před několika dny dosáhly s tzv. dočasnou vládou dohody o rozdělení moci. Mezi členy dočasné vlády a prezidentem však v poslední době narůstají spory.

Podle původní dohody měly etiopská vojska nahradit "stabilizační jednotky" OSN. Některé další, zejména islamistické skupiny se však k dohodě nepřipojily s tím, že budou s vládou vyjednávat až po odchodu etiopských vojsk.

Somálsko je rozvrácenou zemí, která nemá funkční vládu od počátku devadesátých let. Zejména jižní části země nyní ovládají islamisté. Na severu fungují relativně stabilní a de facto nezávislé oblasti Somaliland a Puntland.

Další informace a souvislosti:

Foto: Reuters
Somálští islamisté se blíží k Mogadišu. Boje nepolevují
Foto: Aktuálně.cz
Somálsko existuje jen na mapě, říká afrikanista
Foto: Reuters
Somálští islamisté sílí. Jsou teroristé, či mírotvorci?

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 46 minutami

Roušky už nikdo nechtěl. Správa státních rezerv jich zlikviduje 17 milionů

Správa státních hmotných rezerv nechá zlikvidovat přes 17 milionů roušek, kterým vypršela doporučená doba použití. Správa na realizátora likvidace vypsala veřejnou soutěž. Vyplývá to z registru zakázek Portál dodavatele. Evidenční cena jednoho kusu roušky je podle správy rezerv deset korun. Náklady na likvidaci by neměly přesáhnout 233 tisíc korun.

"Ještě před exspirací jsme roušky nabídli ostatním složkám státu a pak také fyzickým a právnickým osobám. Nebyl ale o ně zájem," řekl předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. Dosud byly roušky pod celním dohledem. Správa rezerv podle Švagra likvidované roušky nenakupovala. Do jejích zásob byly převedeny z majetku ministerstva vnitra, o čemž dříve rozhodla vláda.

Stát během koronavirové krize pořizoval do skladů hmotných rezerv zdravotnický materiál za miliardy korun. Šlo zejména o roušky a respirátory, ochranné rukavice či brýle a testovací sady. Veškerý materiál ovšem stát během doporučené doby použití nestačil spotřebovat.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Cena zlata překonala hranici 2000 dolarů, je nejsilnější za poslední rok

Cena zlata na světových trzích dnes překonala 2000 USD za troyskou unci, což je nejvíce za poslední rok. Naposledy tuto hranici žlutý kov atakoval krátce po invazi Ruska na Ukrajinu na začátku loňského března. Důvodem současného růstu je panika na trzích způsobená problémy velkých bankovních domů Credit Suisse a SVB. Vyplývá to z údajů serveru Kurzy.cz a komentářů analytiků.

V historii se podle ekonoma Trinity bank Lukáše Kovandy unce zlata prodávala za více než 2000 dolarů pouze loni v první polovině března a pak také přechodně v srpnu roku 2020, kdy se svět obával dopadů pandemie onemocnění covid-19, na něž tehdy ještě neexistovala účinná vakcína.

"Důvodem růstu ceny zlata je panika na bankovním trhu kvůli problémům Credit Suisse a SVB. Tato bankovní krize má okamžitě své pokračování v Evropě. Zlato se i v tomto případě ukázalo jako bezpečný přístav a zachovalo se dle očekávání. Dalším důvodem pro růst zlata je že, centrální banky už nebudou zvyšovat sazby, což je špatně pro inflaci, ale dobře pro zlato," podotkl analytik Golden Gate Pavel Ryba.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Peníze ke snížení rozdílů mezi ženami a muži nebyly využity účelně, zjistili kontroloři

Dotace ze státního rozpočtu a Evropské unie, které v letech 2014 až 2021 směřovaly na snížení rozdílů mezi ženami a muži na trhu práce, svému účelu příliš neposloužily. Oznámil to Nejvyšší kontrolní úřad, který prověřoval peníze vynaložené na takzvané genderové audity. Ministerstvo práce a sociálních věcí podle něj nesledovalo skutečný přínos dotací. Ministerstvo s některými závěry Nejvyššího kontrolního úřadu nesouhlasí, ale některé výtky už zohlednilo v kritériích nových projektů.

Nejvyšší kontrolní úřad prověřil využití dotací, poskytnutých z operačního programu Zaměstnanost 2014-2020 a spolufinancovaných ze státního rozpočtu. Zkontroloval 14 projektů z celkem 68, objem prověřených peněz činil 40 milionů korun.

Úřad zjistil, že dotace přispěly k naplnění účelu jen nevýznamně: pouze osm procent z kontrolovaného objemu peněz naplnilo účel ve všech klíčových otázkách. V zavádění konkrétních opatření po skončeném auditu pokračovalo za finanční podpory z operačního programu jen 14 procent organizací. "Ministerstvo práce a sociálních věcí nesledovalo skutečný přínos dotací a podmínky pro nakládání s nimi nastavilo tak, že příjemci mohli peníze čerpat, aniž by bylo zřejmé, jakých cílů chtějí dosáhnout. U čtyř projektů zjistil Nejvyšší kontrolní úřad nezpůsobilé výdaje v souhrnné výši 1,6 milionu korun," uvedla instituce. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy