Írán a Turecko znovu odmítly nezávislý Kurdistán, pohrozily Kurdům "tvrdšími opatřeními"

ČTK ČTK
Aktualizováno 4. 10. 2017 22:57
Turecko a Írán ve středu znovu odmítly legitimitu referenda, v němž se Kurdové v iráckém autonomním Kurdistánu a několika dalších oblastech vyslovili pro nezávislost. Prezidenti obou zemí - Erdogan i Rúhání - prohlásili, že zajistí neměnnost stávajících hranic. Nejvyšší íránský duchovní vůdce ajatolláh Chameneí, který Erdogana při jeho návštěvě Íránu také přijal, v souvislosti s kurdským referendem obvinil USA, že chtějí na Blízkém východě vytvořit "nový Izrael".
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan odmítá platnost referenda uznat.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan odmítá platnost referenda uznat. | Foto: Reuters

Teherán - Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ve středu při návštěvě Teheránu společně se svým íránským protějškem Hasanem Rúháním znovu odmítl legitimitu referenda iráckých Kurdů o nezávislosti. Podle agentur prezidenti prohlásili, že zajistí neměnnost stávajících hranic, a Erdogan pohrozil "rozhodnějšími" kroky.

Kurdové se v iráckém autonomním Kurdistánu a několika dalších oblastech, které v severním Iráku obývají, 25. září vyslovili pro nezávislost tohoto regionu. Výsledek hlasování odmítla centrální vláda v Bagdádu a také řada sousedních států, včetně Íránu a Turecka, kde žijí početné kurdské menšiny.

Ankara a Teherán se obávají, že referendum iráckých Kurdů posílí separatistické tendence Kurdů žijících v Turecku a Íránu. Pohrozily proto iráckým Kurdům, že na ně uvalí hospodářské sankce, a rovněž v blízkosti iráckých hranic podnikly společné vojenské manévry.

"Chceme na Blízkém východě stabilitu a bezpečí. Referendum o nezávislosti iráckého Kurdistánu je sektářským spiknutím cizích zemí a Ankara a Teherán ho zcela odmítají," řekl Rúhání během tiskové konference, které se zúčastnil spolu s Erdoganem.

"Nepřijmeme žádné měnění hranic v regionu," uvedl dále. Dodal, že "špatná rozhodnutí některých vůdců v tomto regionu musejí být napravena" a "Turecko a Írán nemají jinou možnost než přijmout vážná a nezbytná opatření k ochraně svých strategických cílů v regionu".

"Naše rozhodnost v tomto ohledu je jasná. Souhlasíme s centrální iráckou vládou, a pokud jde o nás, toto referendum je nelegitimní," řekl turecký prezident. Slíbil přitom, že budou vůči Kurdům podniknuty ještě rozhodnější kroky. "Můžeme podniknout ještě tvrdší opatření," varoval bez bližšího upřesnění.

Teherán například minulý týden v pátek dočasně zakázal íránským firmám přepravu ropných produktů do Kurdistánu. V pondělí pak íránský celní úřad na hranicích s Irákem zabavil přibližně 600 cisteren s palivem, které mířily ke Kurdům. V pátek také většina zahraničních leteckých společností na naléhání irácké vlády pozastavila spojení s Irbílem a Sulajmáníjí v kurdské části Iráku.

Důrazný byl při setkání s Erdoganem i ajatolláh Chameneí. "Turecko a Írán musejí podniknout nezbytná opatření proti tomu hlasování," prohlásil. Řekl rovněž, že Spojené státy a další zahraniční mocnosti chtějí podporou hlasování v Kurdistánu vytvořit na Blízkém východě "nový Izrael".

"Amerika a Izrael mají z tohoto hlasování prospěch…Chtějí v regionu vytvořit nový Izrael…Separatistické hlasování iráckých Kurdů je akt zrady vůči celému regionu," citoval Reuters z prohlášení íránského vůdce, které přenášela státní televize.

Prezidenti Íránu a Turecka ve středu podle médií spolu také hovořili o situaci v Sýrii. Zatímco Ankara podporuje v tamním krvavém konfliktu protivládní povstalce, Teherán stojí společně s Ruskem na straně prezidenta Bašára Asada. Erdogan a Rúhání se nicméně shodli na nutnosti prosadit výsledky jednání vedených s Ruskem, k nimž patří vytvoření bezpečnostních zón a postupné dosažení míru v zemi.

K tématům rozhovoru nejvyšších představitelů obou zemí patřilo i prohloubení hospodářské spolupráce. "Turecko bude dovážet více zemního plynu z Íránu," řekl k tomu mimo jiné Rúhání a dodal, že o dalších podrobnostech spolupráce se bude jednat v nadcházejícím týdnu.

Prezident Erdogan využíval Islámský stát jako politický nástroj v zahraničí i uvnitř Turecka, začíná se mu to vymstívat, říká Tereza Engelová. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 6 minutami

Lékařské fakultě Ostravské univerzity hrozí, že bude bez akreditace

Hodnotící komise Národního akreditačního úřadu nedoporučuje schválení akreditace studijního programu Všeobecného lékařství pro Lékařskou fakultu Ostravské univerzity. Jde sice zatím pouze o návrh, nikoli rozhodnutí, ale přesto není jisté, jestli program Všeobecné lékařství bude moci fakulta letos pro uchazeče otevřít. V reakci na rozhodnutí to sdělil rektor Jan Lata.

Návrh hodnotící komise úřadu univerzita obdržela v pondělí. "Byť jde o návrh a nikoli o definitivní rozhodnutí, není to pro Lékařskou fakultu ani pro univerzitu příjemná situace. Věříme, že Rada Národního akreditačního úřadu zohlední stoupající kvalitu jak v oblasti personálního obsazení, tak v oblasti vědy a výzkumu, která se na fakultě v posledních letech odehrála a fakulta akreditaci obdrží," uvedl Lata.

Zdroj: ČTK
Další zprávy