Erdogan by chtěl rozšířit hranice Turecka, na Balkáně prý mají Turky rádi

ČTK ČTK
Aktualizováno 10. 11. 2016 23:15
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan naznačil, že by chtěl rozšířit vnější hranice své země. "Nemůžeme být uzavřeni na 780 000 kilometrech čtverečních," prohlásil turecký prezident na slavnosti u příležitosti 78. výročí smrti zakladatele moderního Turecka Mustafy Kemala Atatürka. "Pokud dnes půjdete do Sýrie, Iráku, Afriky nebo na kterékoliv místo na Balkáně a zeptáte se tamních lidí na jejich názor na Turky, nikdy neuslyšíte výrazy jako útlak a masakry," uvedl Erdogan. Ten se ve své politice odvolává jak na Atatürka, tak i na Osmanskou říši, která kromě dnešního území Turecka zahrnovala v různých dobách i další oblasti Blízkého východu a také Balkánu a severní Afriky.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan: Na Blízkém východě, v Africe i na Balkáně na někdejší tureckou nadvládu nevzpomínají ve zlém.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan: Na Blízkém východě, v Africe i na Balkáně na někdejší tureckou nadvládu nevzpomínají ve zlém. | Foto: Reuters

Istanbul - Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan naznačil, že by chtěl rozšířit vnější hranice své země. Obyvatelstvo na Blízkém východě, v Africe i na Balkáně prý na někdejší tureckou nadvládu nevzpomíná ve zlém. Erdogan to dnes podle agentury APA řekl v istanbulském Atatürkově mauzoleu.

"Nemůžeme být uzavřeni na 780 000 kilometrech čtverečních," prohlásil turecký prezident na slavnosti u příležitosti 78. výročí smrti zakladatele moderního Turecka Mustafy Kemala Atatürka.

"Pokud dnes půjdete do Sýrie, Iráku, Afriky nebo na kterékoliv místo na Balkáně a zeptáte se tamních lidí na jejich názor na Turky, nikdy neuslyšíte výrazy jako útlak a masakry," uvedl Erdogan. "Již uplynulo století, co jsme tyto regiony opustili, ale jejich obyvatelé nikdy nepřestali čekat," dodal.

Erdogan zároveň oznámil, že den Atatürkovy smrti chce přejmenovat na "den znovuzrození". Atatürk zemřel 10. listopadu 1938 poté, co založil a jako první prezident vedl sekulární Tureckou republiku. Ta vznikla v roce 1923, když západní mocnosti po vítězství v první světové válce rozdělily poraženou imperiální Osmanskou říši. Tehdy byly Turecku stanoveny hranice, které platí do současnosti.

Erdogan se podle APA ve své politice odvolává jak na Atatürka, tak i na Osmanskou říši, která kromě dnešního území Turecka zahrnovala v různých dobách i další oblasti Blízkého východu a také Balkánu a severní Afriky.

Šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavuşoglu v nedávném rozhovoru se švýcarským listem Neue Zürcher Zeitung odmítl tvrzení redaktora, že se v Ankaře diskutuje o možném začlenění částí Iráku a Sýrie do Turecka.

Na operetní představení to bylo příliš krvavé a ničivé, na skutečný puč příliš zpackané. Trest smrti ale Erdogan nezavede, říká Tomáš Laně. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 5 minutami

Šestnáct lidí a dvě firmy čelí obžalobě kvůli daňovým únikům za čtvrt miliardy

Obžalobu na 16 lidí a dvě firmy podal v pátek olomoucký krajský státní zástupce kvůli daňovým únikům za 250 milionů korun. Uvedla to na svém webu Česká televize. V kauze figuruje opavská společnost FAU, která obchodovala s minerálními oleji a jako důsledek činnosti státních úřadů skončila v konkurzu. Případem se bude zabývat olomoucká pobočka Krajského soudu v Ostravě.

"Dnešního dne byla podána obžaloba pro daňové úniky ve výši čtvrt miliardy korun. Obžalováno bylo 16 fyzických a dvě právnické osoby," uvedl Studený. Obžalovaní jsou jako organizovaná skupina. Upřesnil, že se obžaloba týká obchodů FAU s.r.o.

Trestní stíhání policie zahájila v roce 2018. Nynější obžalované tehdy obvinila z toho, že v roce 2013 uměle vytvořili řetězec firem, aby se vyhnuli zaplacení DPH z obchodu s pohonnými hmotami.

FAU je v konkurzu. Státní úřady na ni v roce 2016 vydaly zajišťovací příkazy za stovky milionů korun s odůvodněním, že se zapojila do karuselového podvodu. NSS ale v roce 2019 dospěl k závěru, že celníci neměli pro tak velký zákrok dost silný důvod. Společnost následně uspěla s několika žalobami proti rozhodnutí a postupům finanční správy a celníků.

Zdroj: ČTK
před 51 minutami

Pokud to bude nutné pro bezpečnost, pozveme ruskou armádu, říká Lukašenko

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko uvedl, že je připraven nechat v Bělorusku rozmístit ruské jednotky, pokud by to bylo nezbytné pro bezpečnost společného svazového soustátí. V současnosti to potřeba není, uvedl Lukašenko podle médií. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle listu Kommersant uvedl, že Minsk nežádal Moskvu o rozmístění vojsk.

"Jestli to bude nutné pro bezpečnost svazového soustátí, které (s Ruskem) budujeme, budou zde (ruské jednotky) rozmístěny neprodleně. Nyní to ale není nijak nezbytné," řekl Lukašenko během porady o situaci. Podle státní agentury Belta ujistil, že Bělorusko je s to v případě potřeby v mžiku postavit do zbraně půl milionu vojáků.

"Pokud to bude málo, budou sem převedeny všechny ozbrojené síly Ruské federace. To se nikdy nestane. Ale pokud to bude nutné, nebudeme váhat," zdůraznil Lukašenko.

Mluvčí Kremlu Peskov na dotaz novinářů odpověděl, že vyslat ozbrojené síly do jiné země lze ze zákona jen na základě žádosti vedení této země k Moskvě, což se ale v případě Běloruska nestalo. Kommersant připomněl, že prezident Vladimir Putin dříve upozornil, že svazové soustátí s Běloruskem představuje "určitou úroveň integrace", a ne stát v přímém smyslu slova. A úroveň integrace ve svazovém soustátí je podle Putina nižší než v Evropské unii.

Zdroj: ČTK
Další zprávy