Erdogan by chtěl rozšířit hranice Turecka, na Balkáně prý mají Turky rádi

ČTK ČTK
Aktualizováno 10. 11. 2016 23:15
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan naznačil, že by chtěl rozšířit vnější hranice své země. "Nemůžeme být uzavřeni na 780 000 kilometrech čtverečních," prohlásil turecký prezident na slavnosti u příležitosti 78. výročí smrti zakladatele moderního Turecka Mustafy Kemala Atatürka. "Pokud dnes půjdete do Sýrie, Iráku, Afriky nebo na kterékoliv místo na Balkáně a zeptáte se tamních lidí na jejich názor na Turky, nikdy neuslyšíte výrazy jako útlak a masakry," uvedl Erdogan. Ten se ve své politice odvolává jak na Atatürka, tak i na Osmanskou říši, která kromě dnešního území Turecka zahrnovala v různých dobách i další oblasti Blízkého východu a také Balkánu a severní Afriky.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan: Na Blízkém východě, v Africe i na Balkáně na někdejší tureckou nadvládu nevzpomínají ve zlém.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan: Na Blízkém východě, v Africe i na Balkáně na někdejší tureckou nadvládu nevzpomínají ve zlém. | Foto: Reuters

Istanbul - Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan naznačil, že by chtěl rozšířit vnější hranice své země. Obyvatelstvo na Blízkém východě, v Africe i na Balkáně prý na někdejší tureckou nadvládu nevzpomíná ve zlém. Erdogan to dnes podle agentury APA řekl v istanbulském Atatürkově mauzoleu.

"Nemůžeme být uzavřeni na 780 000 kilometrech čtverečních," prohlásil turecký prezident na slavnosti u příležitosti 78. výročí smrti zakladatele moderního Turecka Mustafy Kemala Atatürka.

"Pokud dnes půjdete do Sýrie, Iráku, Afriky nebo na kterékoliv místo na Balkáně a zeptáte se tamních lidí na jejich názor na Turky, nikdy neuslyšíte výrazy jako útlak a masakry," uvedl Erdogan. "Již uplynulo století, co jsme tyto regiony opustili, ale jejich obyvatelé nikdy nepřestali čekat," dodal.

Erdogan zároveň oznámil, že den Atatürkovy smrti chce přejmenovat na "den znovuzrození". Atatürk zemřel 10. listopadu 1938 poté, co založil a jako první prezident vedl sekulární Tureckou republiku. Ta vznikla v roce 1923, když západní mocnosti po vítězství v první světové válce rozdělily poraženou imperiální Osmanskou říši. Tehdy byly Turecku stanoveny hranice, které platí do současnosti.

Erdogan se podle APA ve své politice odvolává jak na Atatürka, tak i na Osmanskou říši, která kromě dnešního území Turecka zahrnovala v různých dobách i další oblasti Blízkého východu a také Balkánu a severní Afriky.

Šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavuşoglu v nedávném rozhovoru se švýcarským listem Neue Zürcher Zeitung odmítl tvrzení redaktora, že se v Ankaře diskutuje o možném začlenění částí Iráku a Sýrie do Turecka.

Na operetní představení to bylo příliš krvavé a ničivé, na skutečný puč příliš zpackané. Trest smrti ale Erdogan nezavede, říká Tomáš Laně. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 27 minutami

Allertová skončila v Taškentu v prvním kole

Tenistka Denisa Allertová se rozloučila s turnajem WTA v Taškentu v prvním kole. Nestačila na vítězku tamního podniku z roku 2008 Rumunku Soranu Cirsteaovou a osmé nasazené soupeřce podlehla 1:6, 4:6.

Šestadvacetiletá Allertová, 254. hráčka žebříčku, v prvním setu za stavu 0:5 odvrátila "kanára". Druhou sadu začala brejkem na 2:0, poté však podání neudržela a v devátém gamu znovu. Po návratu do elitních turnajů z okruhu ITF prohrála potřetí v řadě první zápas.

V Taškentu dnes nastoupí ještě úspěšná kvalifikantka Tereza Martincová, v úterý pak Kristýna Plíšková, nasazená jako pětka.

Další zprávy