Co šíření viru znamená pro lidi, kteří zrovna přicestují z Číny nebo okolních zemí?
Dostanou upozornění, že pokud z této oblasti přijíždějí a jsou nějak nemocní, mají vyhledat lékaře. Toho by měli také informovat dopředu, že v oblasti byli, aby se mohl připravit. Během jejich návštěvy by potřeboval roušku.
Pokud jste v kontaktu s někým, kdo z té oblasti přijel nebo má některé příznaky, a vy onemocníte podobně, tak platí to samé.
V současnosti máme chřipkovou sezonu a sezonu respiračních onemocnění. Takže je otázka, kdo virus rozezná od běžné chřipky. To jsou problémy, na jejichž řešení se musí nastavit nějaký jednotný postup.
Mluvilo se i o tom, že by se v případě nutnosti zavřely hranice a nebylo by možné například cestovat z Číny nebo do ní. Dá se tímhle způsobem efektivně zastavit virus, který se šíří vzduchem?
Já si myslím, že to nejde. Vzpomeňme na SARS (epidemie mezi lety 2002 a 2003, kdy zemřelo skoro 800 lidí - pozn. red.). Tehdy se neprodyšně uzavřel Hongkong, aby se zabránilo šíření, ale stejně se to nepovedlo. Lokalizovat konkrétní ohnisko je jedna z možností, ale je to trochu jako ze science fiction filmů.
Do jihovýchodní Asie, kde se teď virus postupně šíří, jezdí také mnoho českých turistů na zimní exotickou dovolenou. Mají se obávat? Dá se nějak nákaze zabránit?
Šíření infekce je vlastně i na každém z nás a na tom, jak se budeme chovat. Existují obecná pravidla: mýt si často ruce, a to mýdlem a pod tekoucí teplou vodou. Kýchat do kapesníku nebo do rukávu, ne do ruky, kterou se pak něčeho chytíme. Tak se infekce přenáší.
Pokud je někdo už nyní na dovolené například v Thajsku a onemocní, je vhodné jít jen s kašlem do místní nemocnice? Není riskantnější přijít mezi nemocné pacienty?
Pokud bych onemocněla na začátku dovolené a do odjezdu by mi zbývalo ještě 14 dní, tak bych kontaktovala pojišťovnu, u které mám zdravotní pojištění, a asi bych šla do nemocnice. Ale chvíli bych se pozorovala. Nešla bych tam s prvním kašlem. Pokud by mi stoupala teplota, tak bych to začala zvažovat.
Jihovýchodní Asie je stále na severní polokouli, takže i tam je v současnosti chřipková sezona. A ta má stejné příznaky. Rozpoznat to je strašně složité.
Znamená to, že člověk nakažený tímto virem může prodělat jen něco podobného chřipce a pak příznaky odezní? Jak dlouho je pak nakažlivý?
Koronaviry, mezi které patří i 2019-nCoV, způsobují onemocnění dýchacích cest. Může to ale postupovat až k dušnosti a zápalu plic a může to skončit i fatálně. Mezi příznaky ale patří i průjem. Klinický obraz je velmi široký, to znamená, že jsou lidé, kteří to prodělají bez příznaků nebo jen s mírnými, a pak jsou lidé, kteří zemřou. Závisí to na zdravotním stavu každého jedince. Lidé s chronickým onemocněním plic to budou prožívat obtížněji. Závažnější to bude také například pro obézní lidi, kteří mají omezenou dýchací kapacitu. Další rizikovou skupinou jsou malé děti, starší lidé a těhotné ženy. Léčba zatím není, umíme léčit jen příznaky.
Inkubační doba u koronavirů se běžně udává zhruba tři až deset dní. U tohoto konkrétního ještě nebyla stanovena. Když přijedete z dovolené a propuknou u vás příznaky, tak jste infekční, dokud to máte na sliznicích, tedy v podstatě dokud kašlete. Virová nálož v dýchacích cestách ale postupem času klesá.
Co byste radila lidem, kteří se do jihovýchodní Asie v příštích týdnech chystají? Vy sama byste takovou dovolenou zrušila?
To se nedá říct. O víkendu začíná čínský Nový rok a slavnosti jara pokračují až do poloviny února. Četla jsem, že loni v tomto období se zde vydaly na cestu dvě miliardy lidí (lidé uskutečnili celkem tři miliardy cest - pozn. red.). To je strašlivé číslo. Pokud se mezi těmito lidmi koronavirus rozšíří, tak to bude masakr.
Takto vypadá kontrola v letadle nebo na letišti:
Zmínila jste SARS, což je onemocnění způsobené podobným koronavirem. Před 18 lety způsobilo pandemii. Jak se ji tenkrát podařilo zastavit?
Kvůli SARS se stejně jako teď aktivizovala celá Světová zdravotnická organizace (WHO). Pandemii se podařilo zastavit tak, že se důsledně vyhledali všichni nemocní, izolovali se a dodržovala se přísná opatření v nemocnicích. Skončilo to až vyléčením všech nakažených pacientů.
Koronavirus SARS je pravděpodobně dál ve zvířatech, ze kterých se přenesl na lidi. Má se za to, že se lidé nakazili od cibetek, což je v Číně normální potravina.
Stejně jako SARS se i 2019-nCoV k lidem dostal od zvířat. Pro ně tyto viry nejsou nebezpečné, nebo také onemocní?
To je správná otázka. Podobný příklad je i MERS na Arabském poloostrově (poprvé se objevil v roce 2012 - pozn. red.), u kterého se zase předpokládá, že zdrojem onemocnění byli velbloudi. Ale kdo je zdrojem pro ty velbloudy, se neví. Velbloudi nemocní nejsou. My už víme, že mají v těle protilátky, takže se museli někde infikovat. Předpokládá se - a to i v případě SARS -, že by mohli být zdrojem kaloni. A těm to nic nedělá. Stejně jako my máme střevní mikroflóru a různé bakterie na svých sliznicích, tak něco podobného mají i zvířata.
Jak je tento nový koronavirus vážný ve srovnání se SARS?
Když se podíváme na čísla, tak v případě SARS se v období let 2002 až 2003 nakazilo přes 8000 lidí. Zemřelo jich 774. Ta smrtnost je důležitá. Průměrně byla 10 procent, ale u lidí starších 60 let byla padesátiprocentní, což už je hodně závažné.
U aktuálního koronaviru víme, že je 400 nemocných a 17 mrtvých. Ale ta čísla se pořád mění (během dne od vydání rozhovoru počet nakažených stoupl na 544, pozn. red.). Dá se říct, že je to závažné. Ale srovnávat se SARS budeme moct, až to skončí. Pokud to skončí.
Podle posledních zpráv koronavirus mutuje. Může se stát, že se začnou zhoršovat i projevy onemocnění?
To se zatím nedá říct. Už to, že se ze zvířat dostal na člověka, znamená, že pravděpodobně dochází k jeho vývoji. Ale jak se to bude dál vyvíjet, teď není možné říct.
Nebezpečné koronaviry
SARS (syndrom náhlého selhání dýchání) se mezi lety 2002 a 2003 rozšířil z Číny do 37 zemí. Nakazilo se jím 8000 lidí a 774 z nich zemřelo. Původním zdrojem infekce byly zřejmě cibetky.
MERS se poprvé objevil na Blízkém východě v roce 2012. Šířil se pomaleji, ale je smrtelnější, způsobuje vážnější onemocnění plic a ledvin. Původním zdrojem infekce byli velbloudi. Zemřelo přes 440 lidí ze zhruba 1200 nakažených.
Koronaviry se šíří vzduchem, ze zvířete na člověka i mezi lidmi. Nebezpečný je blízký kontakt s nakaženou osobou. Nakazit se člověk může i jen tím, že sáhne na předmět, kterého se předtím dotkl někdo nemocný, a pak se dotkne například úst nebo si promne oči.
