Berlín - Evropská unie sice má své představitele, ale neoficiálně stál v jejím čele vždy tandem dvou politiků. Německého kancléře a francouzského prezidenta.
Bez jejich souhlasu se v Bruselu těžko cokoliv prosadí.
Za časů kancléřky Angely Merkelové a prezidenta Nicolase Sarkozyho, tedy v letech 2007 až 2012, se pro "vládnoucí" dvojici vžilo označení složené z jejich příjmení: Merkozy.
První cesta nového prezidenta Francie Emmanuela Macrona tak vedla v pondělí podle očekávání do Berlína. Tentokrát v některých médiích koluje název složený z křestních jmen: Emmangela.
Merkelová prezidenta přivítala před budovou kancléřství před šestou hodinou s úsměvem a řekla, že k jednání přistupuje plná sympatií.
"Jsem připravená velmi úzce s Emmanuelem Macronem spolupracovat. Evropská unie bude silná jen tehdy, když bude silná i Francie," uvedla kancléřka po schůzce.
"Chci méně byrokratickou Evropu," uvedl Macron a dodal, že "Evropa nesmí být naivní ohledně volného obchodu a musí lépe chránit firmy i pracovníky."
Merkelová Macrona podpořila už před druhým kolem francouzských prezidentských voleb. Jeho soupeřka Marine Le Penová tehdy posměšně říkala: "V každém případě povede Francii žena. Buď já, nebo Angela Merkelová."
Macrona a Merkelovou spojuje názor na nutnost pokračování evropské integrace a společné evropské měny.
Ne všechny názory nové hlavy Francie ale kancléřka sdílí. Macron například vyzval k vytvoření společného rozpočtu pro země, které používají euro. Zároveň chce ministra financí pro všech devatenáct členských států eurozóny.
K tomu jsou Němci zatím vlažní. "Prioritou teď nejsou institucionální změny, které by vyžadovaly reformu evropských smluv, a byly by tudíž těžko proveditelné," cituje list Süddeutsche Zeitung německého ministra financí Wolfganga Schäubleho.
Merkelová ale po pondělním setkání řekla, Německo si změnu smluv EU dovede představit, ale je "třeba vědět, co chceme reformovat."
Jinak než Hollande
Doma chce Macron zlepšit výkon francouzské ekonomiky, zvýšit její konkurenceschopnost nebo snížit státní výdaje.
A zajistit tak své francouzské polovině tandemu rovnocenné postavení, protože v posledních letech byla Paříž slabším článkem.
Ukázalo se to například při debatách o tvrdých úsporných opatřeních v některých zemích, která Merkelová prosazovala k záchraně eurozóny.
Macronův předchůdce a socialista Francois Hollande s přísnou rozpočtovou disciplínou nesouhlasil, Berlín ale neustoupil.
"Hodlám obnovit důvěryhodnost Francie v německých očích," uvedl Macron ještě před pondělní schůzkou. Svým hlavním poradcem pro zahraniční politiku ostatně jmenoval dosavadního francouzského velvyslance v Berlíně Philippa Étienna.
Podle listu Süddeutsche Zeitung jsou na stole konkrétní plány spíše na francouzsko-německou než evropskou integraci. Třeba na propojení velitelství obou armád a na společné diplomatické zastoupení v některých zemích.
Dokonce se hovoří o společném zastoupení v mezinárodních organizacích. Není ale jasné, zda by se to týkalo i Rady bezpečnosti Organizace spojených národů (RB OSN), kde má Francie jako jedna z pěti světových mocností právo veta.
Němce i Francouze čekají volby
Tandem Emmangela musí být potvrzen ve volbách v obou zemích.
Nejprve budou Francouzi v červnu rozhodovat o novém parlamentu. Emmanuel Macron potřebuje k prosazování své politiky úspěch své strany En Marche! (Vpřed!).
A v Německu se Angela Merkelová pokusí 24. září vyhrát parlamentní volby už počtvrté za sebou. Průzkumy jí zatím dávají velkou šanci.
I kdyby ale zvítězila německá sociální demokracie (SPD), její volební lídr Martin Schulz by s Macronem v otázkách francouzsko-německé spolupráce a evropské integrace neměl problém. Jen název Emmangela by se musel změnit.
