Káhira - Egypt přišel po červencovém svržení prezidenta Muhammada Mursího o svého nejbližšího spojence.

Spojené státy zastavily finanční pomoc přesahující půl miliardy dolarů ročně, zmraženy byly i dodávky těžké vojenské techniky.

Není tak divu, že se prozatímní (generály dosazená) vláda porozhlíží jinde. Pozornost Káhiry se obrací směrem k Rusku.

Zbraně od Rusů, platit mají Saúdové

Ačkoliv představitelé Egypta odmítají, že by měla Moskva nahradit Washington, jednání na nejvyšší úrovni naznačují něco jiného. Do Káhiry už ve čtvrtek přicestovali ministři zahraničí a obrany Sergej Lavrov a Sergej Šojgu.

Egyptská armáda totiž podle zpráv médií hodlá v Rusku nakoupit zbraně za více než dvě miliardy dolarů (přes 40 miliard korun). Zájem je o stíhačky MiG-29M, o systémy protivzdušné obrany a protitankové rakety Kornet.

Dodávky by mohla financovat Saúdská Arábie, která novému egyptskému vedení poskytuje významnou finanční pomoc, píše ruský list Vedomosti.

Smlouva sice nebyla podepsána, nicméně ministr obrany (a ústřední postava odstavení Mursího) Abdal Fatáh Sisí ohlásil začátek nové éry ve vojenské spolupráci obou zemí.

Ať si USA vyberou

Pro nejlidnatější arabský stát by nešlo o nic nového. Jak připomněla ČTK, bohaté vojenské vztahy udržoval s tehdejším Sovětským svazem už v 60. a 70. letech minulého století. Po nástupu prezidenta Anvara Sadata se ale přeorientoval na USA.

Po Sadatově smrti v roce 1980 sice Husní Mubarak nákup ruských zbraní obnovil, ale vojenská spolupráce už nedosáhla dřívějších měřítek. V letech 2008-10 například Káhira nakupovala v Rusku zbraně v hodnotě nanejvýš 300 milionů dolarů ročně (šest miliard korun).

Podle analytika Mezinárodní krizové skupiny (ICG) Jásira Šimiho mají současná jednání s Rusy vyslat signál Američanům, že si Egypt může vybírat. "Pokud si Spojené státy přejí udržet strategickou alianci s Egyptem, budou muset odvolat podmínky, které spojují s vojenskou pomocí," citovala ho agentura Reuters.