Po Gambii a Svazijsku je Džibutsko nejmenší zemí Afriky, má lehce přes milion obyvatel. Jeho obrovský geopolitický význam spočívá v místě, kde leží. Úžinou vede jedna z nejfrekventovanějších námořních cest světa. "Denně tudy projde desetina celosvětového obchodu. Země slouží jako tankovací a překládací středisko a je vstupní branou do Suezského kanálu," vysvětluje Čech Jakub Shelby, který v Džibutsku pracuje v řadách OSN.
V oblasti navíc v posledních týdnech zuří konflikt: Američané a Britové ostřelují Jemen, aby zabránili tamním povstalcům Húsíům v útocích na nákladní lodě v Rudém moři. Húsíové vyhrožují, že nepřestanou narušovat lodní dopravu, dokud Izrael neukončí válku v Pásmu Gazy. Napjatá situace má ekonomický dopad na celý svět. "Húsíje se dosud nepodařilo odradit od dalších útoků. Íránem podporovaná militantní skupina zůstává vzdorovitá a region balancuje na pokraji širší války," popisuje Shelby.
Džibutsko je přitažlivým partnerem díky stabilnímu uspořádání v jinak politicky turbulentním a nestálém regionu. A také kvůli své blízkosti velmi rizikovým zemím v Africe a na Blízkém východě: Sousední Somálsko je zdrojem konfliktů kvůli pirátům i teroristům z hnutí Aš-Šabáb a Jemen roky sužuje nepřehledná občanská válka. Také proto světové mocnosti zřizují v Džibutsku základny. Vojáky tu mají Spojené státy, Francie, Japonsko, Itálie nebo Čína.
Jakub Shelby pracuje pro Mezinárodní organizaci pro migraci (IOM), která je součástí OSN. Věnuje se další oblasti, která z Džibutska dělá zemi světového významu - migraci. Africký kontinent křižují tři hlavní migrační trasy. "Ta severní vede ze subsaharské Afriky do Libye a poté do Evropy. Po jižní migrují lidé z východní Afriky, Afrického rohu a oblasti Velkých jezer do Jihoafrické republiky. A poté je tu právě východní trasa, kterou využívají hlavně Etiopané, kteří se vydávají skrze Džibutsko, Jemen a hledají lepší život na Arabském poloostrově," vypočítává Shelby.
Migrační toky podél východní trasy jsou podle něj z velké části způsobené ekonomickými faktory, v menší míře konflikty, násilím a klimatem. Přiživuje se na tom také síť převaděčů. Běženci jsou často neinformovaní. Podle Shelbyho mnoho z nich neví, že mezi Džibutskem a Jemenem je moře nebo že v Jemenu zuří válka.
Extrémní vedra
Mnozí migranti na východní trase bývají zajati pro výkupné, stávají se oběťmi násilí, včetně sexuálního. V Džibutsku také panují extrémní klimatické podmínky a region je obzvlášť zranitelný vůči změnám klimatu a s ním souvisejícím suchem.
Pro představu: hlavní město Džibutska je jedno z nejteplejších obydlených míst na Zemi s průměrnou roční teplotou 28,5 stupně. "V létě jsou vedra opravdu extrémní, dosahují až padesátky. V poušti se také vyskytují pouštní bouře. A v tomto klimatu přecházejí ti nejchudší, a tedy i nejzranitelnější skrze džibutskou poušť," říká Jakub Shelby.
Většina země je velmi suchá s méně než 500 milimetry srážek ročně. To má samozřejmě obrovský dopad na obživu lidí v Džibutsku. V zemědělství jsou sice zaměstnané více než dvě třetiny obyvatelstva, ale jeho produkce zajišťuje kvůli nepříznivým podmínkám jen asi čtvrtinu domácí spotřeby. Pastviny zaujímají necelou desetinu země. Migranti se ve zdejším náročném terénu často ztrácejí a umírají na dehydrataci a vyčerpání.
Jak tedy může vypadat příběh typického člověka, který se snaží dostat z Afriky do Saúdské Arábie? "Stává se tak hlavně proto, že tito lidé nemají jinou možnost. Extrémní chudoba, konflikty či inspirace úspěchy kamarádů či rodinných příslušníků, kteří se dostali do Saúdské Arábie, koupili si auto, postavili dům, dokázali vymanit rodinu z chudoby, jsou zde jako faktory pro migraci," líčí Shelby.
Jsou tu i tací, kteří se nechají nalákat a oklamat "náboráři", kteří pracují pro převaděče. Ti je lákají na dobrý život v Saúdské Arábii či na cestu zdarma. "Je třeba připomenout, že toto rozhodnutí člověk dělá bez vědomí všech nástrah a nebezpečí, které ho na cestě čekají a které s sebou nepravidelná migrace přináší," dodává.
Bezohlední převaděči
Podle českého pracovníka OSN cesta bývá organizovaná bezohlednými převaděči, kteří migranty přesvědčí, že cesta na Arabský poloostrov je snadná. Že tomu tak není, si běženci uvědomí pozdě. Pod tlakem převaděčů, kteří je nutí pokračovat, je pak složité vzít své rozhodnutí zpět.
I proto kancelář IOM, kde Shelby působí, v Džibutsku spolupracuje s vládou i mezinárodním společenstvím. Sám pracuje jako projektový manažer a koordinuje aktivity v terénu. "Před Džibuťany chci smeknout. Žijí v obrovsky náročných podmínkách v zemi, kterou sdílejí s mnoha velmi zranitelnými a chudými lidmi, kteří přišli či jsou na cestě za lepším životem," oceňuje.
Zemi považuje za velmi drsnou, klimatické podmínky jsou zde více než polovinu roku opravdu extrémní a například i možnost trávení volného času je zde velmi limitovaná. "I přes to všechno jsou ale Džibuťané otevřeni pomoci a sdílet to málo, co mají, s lidmi, kteří do jejich země přišli či jsou na cestě na Arabský poloostrov. Vždy myslím na to, jak je nám v Evropě dobře a jak bych si přál, abychom si toho, co máme, dokázali více vážit," míní.
