Dohoda o vracení uprchlíků se třese v základech. Zůstanou-li Turkům víza, bude se Erdogan mstít

Reuters Zahraničí Reuters, Zahraničí
18. 7. 2016 16:30
Turecko mluví po zmařeném pokusu o puč, při němž zemřelo přes 200 lidí, o obnovení trestu smrti. Pokud k tomu dojde, Brusel jen těžko dotáhne slibované zrušení víz pro turecké občany. A prezident Erdogan bude mít argument, proč ustoupit od dohody o vracení uprchlíků z Řecka do Turecka.
Běženci na řeckém ostrově Lesbos protestují proti deportaci do Turecka.
Běženci na řeckém ostrově Lesbos protestují proti deportaci do Turecka. | Foto: Reuters

Ankara/Brusel – První reakce Evropské unie na porážku puče proti tureckému prezidentu Recepu Erdoganovi byla jednoznačná. Její představitelé ji uvítali.

Dokonce s velkou úlevou, protože se tím - v jejich očích - podařilo zabránit chaosu. A zachovat dohodu, která pomůže zastavit příliv imigrantů, jenž ohrožuje evropský kontinent.

V Bruselu dokonce někteří doufali, že páteční puč může tureckého prezidenta přimět k tomu, aby uposlechl výzev EU a respektoval občanská práva v zemi, píše ve své analýze agentura Reuters.

Debata o znovuzavedení trestu smrti, která se po potlačení státního převratu rozpoutala, dává zapravdu spíš těm, kteří favorizují jiný scénář.

Jako mnohem pravděpodobnější se teď jeví, že hlava státu nyní nemilosrdně zúčtuje se svými odpůrci. A tím ještě zkomplikuje snahy EU zajistit platnost dohody o vracení uprchlíků, směřujících od tureckého pobřeží do Evropy.

Rušení víz? Teď těžko

Následující hektické týdny, které zahájila pondělní schůzka ministrů zahraničí EU v Bruselu, budou pro osud celého plánu rozhodující. Za současné situace bude totiž jen velmi obtížné přesvědčit evropské zákonodárce, aby pro Turecko schválili bezvízový styk.

Právě odbouráním víz přitom Erdogan podmiňuje své "ano" vracení uprchlíků z Řecka do Turecka. 

"Erdogan bude (v EU) posuzován podle toho, jak zareaguje," řekl agentuře Reuters jeden z evropských činitelů, který je s plánem velmi dobře seznámen.

Upozornil přitom na vlnu zatýkání soudců, která následovala hned po armádním pokusu o převrat. Už ta prý v jeho očích ospravedlňuje "vážné obavy, že puč poslouží jako záminka k dalšímu potlačování práva na svobodu projevu a práva demonstrovat".

Obnovení trestu smrti je logicky dalším z argumentů, proč víza pro Turky nerušit. A jak daly v pondělí najevo německá vláda i šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová, také proč ukončit rozhovory o vstupu země do EU.

Co čekat

Není to tak dávno, co Evropský parlament kritizoval způsob, jakým Erdogan nedávno naložil s opozičními poslanci. Pokud začne turecký prezident rozdávat tresty smrti, bude to ještě horší.

"Erdogan se pokusí svou mocenskou pozici upevnit," řekl deníku Die Welt předseda unijního výboru pro zahraniční záležitosti Elmar Brok, který je v uprchlické krizi a návrzích na její řešení velkým spojencem německé kancléřky Angely Merkelové.

I francouzský prezident Francois Hollande očekává v Turecku další represe.

Ankara se může například rozhodnout uvěznit kurdské poslance, které v květnu zbavila imunity. I v takovém případě se Evropský parlament podle zdrojů z Bruselu pravděpodobně postaví proti dohodě s Tureckem.

Hlasy z Turecka zase varují, že v takovém případě Ankara přestane kontrolovat příliv uprchlíků. Opakovala by se tak situace z minulého roku, kdy do Evropy zamířil cestou přes Egejské moře více než milion běženců, převážně z válkou zmítané Sýrie a Iráku.

Právě příliv uprchlíků přitom podle některých analytiků prohloubil nedůvěru Evropanů vůči EU. A minulý měsíc vedl k tomu, že se Britové v referendu rozhodli z EU odejít.

První prohlášení Bruselu

V prvních oficiálních prohlášeních po pokusu o puč EU zdůrazňovala podporu demokracie v Turecku (byť ji Erdogan podle mnohých zneužívá k upevnění své moci).

"EU plně podporuje demokraticky zvolenou vládu," znělo jedno z nich. Ve stejném dokumentu se však jedním dechem dostalo podpory "státním institucím a vládě práva" – čímž se Unie od začátku nenápadně distancovala od Erdogana a jeho očividné touze po moci.

Jakmile se ukázalo, že puč skončil neúspěchem, šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová přispěchala s dalším prohlášením, v němž naléhala na "rychlý návrat k ústavnímu pořádku v Turecku, který budou provázet náležitá kontrola, (mocenská) rovnováha a… základní svobody".

"Tohle není otázka toho, zda podporovat Erdogana, či ne, jde o podporu vlády práva a demokracie," řekl agentuře Reuters další z vysokých unijních představitelů, podílejících se na přípravě dohody s Tureckem.

Vojenský puč byla poslední možnost, jak zvrátit trend, aby se Turecko nestalo Erdoganovou zemí diktátorského typu, říká novinářka Tereza Engelová. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Thermal dostane kvůli pandemii dalších 300 milionů korun, schválila vláda

Základní kapitál karlovarského hotelu Thermal stoupne o 300 milionů korun na 1,1 miliardy korun. Návrh ministerstva financí (MF) v pondělí schválila vláda, uvedla na Twitteru ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Důvodem navýšení je podle dřívějšího vyjádření MF propad tržeb kvůli pandemii, růst cen stavebních prací a neočekávané náklady spojené s modernizací hotelu - jako například potřeba likvidace nebezpečných látek či nutnost sanace havarijních kovových konstrukcí. Zvýšení základního kapitálu se uskuteční upsáním nových akcií. Akcionářská práva státu v hotelu vykonává MF.

"Cílem navrhovaného kapitálového posílení Thermal je primárně zajistit, aby společnost mohla realizovat zamýšlené investice a aby zabránila riziku vrácení poskytnutých investičních prostředků (dotace a úvěr od SFŽP), neboť již v polovině roku 2021 dochází k plnému dočerpání prostředků pocházejících ze zatím posledního vkladu do základního kapitálu společnosti," uvádí materiál.

Schillerová již dříve upozornila, že jen za poslední tři roky vyskočily ceny stavebních prací téměř o třetinu a areál, který je kulturním, kongresovým a lázeňským centrem Karlovarska, proměnila pandemie v dům duchů. "Také faktický stav konstrukcí odhalila modernizace v daleko horším stavu, než se počítalo při posledním navýšení základního kapitálu v roce 2016," uvedla. Podle ní je vzhledem k investičnímu plánu do roku 2025 a s přihlédnutím k riziku krácení dotace na snížení energetické náročnosti budovy zvýšení základního kapitálu jediný možný krok.

Zdroj: ČTK
Další zprávy