Dillí - Poprvé od teroristických útoků v Bombaji před více než rokem se sešli zástupci Pákistánu a Indie. Dva regionální rivalové by rádi obnovili mírové rozhovory. Není však zatím jasné nejen to, k čemu debaty dospějí, ale ani o čem se vlastně bude jednat.
Vrchní pákistánský diplomat Salman Bašír a jeho indická kolegyně Nirupama Raová se ve čtvrtek setkali v Dillí v někdejším paláci indických princů.
"Terorismu se obává celý svět, obáváme se ho i my," řekl před jednáním novinářům mluvčí pákistánského diplomata Abdul Basit. "Ale klíčem je Kašmír... to je otázka, která komplikuje naše vztahy, a nebavit se o ní by tomuto setkání neprospělo."
Zástupci se nakonec na tom, co má tvořit jádro rozhovorů nedohodli. Oznámili pouze, že země "budou v kontaktu". Jakým způsobem k tomu má dojít, ani kdy bude příští schůzka, však neřekli.
Terorismus versus Kašmír
Basitovo vyjádření přesně ukazuje na rozdílný pohled obou vlád na to, o čem se má především jednat. Indové by rádi mluvili zejména o terorismu a o tom, co hodlá Pákistán podniknout pro to, aby ozbrojenci z jeho území nepodnikali útoky podobné těm z Bombaje.
Naopak Pákistánci by rádi navázali na debaty o celkovém mírovém uspořádání, které teroristická akce v Bombaji přerušila, zejména o Kašmíru. Ten je klíčem k dlouhodobému mírovému uspořádání mezi zeměmi. Ani třiašedesát let od rozpadu zdejšího britského koloniálního impéria tu nejsou jasně vytyčené hranice a platí zde stanné právo.
Problematický region se připomněl i v průběhu dnešních jednání. Během bojů mezi indickou armádou a propákistánsky orientovanými nacionalisty v indické části regionu zahynulo v posledních třech dnech osm lidí. Odhady počtu zdejších obětí za poslední dvě dekády se pohybují mezi 47 a 90 tisíci. Region byl i roznětkou dvou ze tří válek, které mezi sebou státy vedly.
Vzhledem ke komplikovanosti vzájemných vztahů se od dnešních jednání nečeká nic více, než že by mohla vymezit společná témata k dalším rozhovorům. Palčivější otázky však musejí řešit premiéři, a nikoli diplomaté, kteří nemají potřebný politický kapitál.
Proč teď jednat s Pákistánem?
Otázkou však je, zda jím disponují i indický předseda vlády Manmohan Singh a Pákistánec Júsaf Raza Gilání.
Indie po bombajských útocích podmínila obnovení rozhovorů tím, že Islámábád vůči protiindickým teroristickým skupinám - zejména Laškar-e-Tajba, která za Bombají zřejmě stála - tvrdě zakročí a přestane jim poskytovat útočiště. Podle odborníků však Islámábád žádné převratné kroky v tomto směru neučinil a Singh tak má problémy doma vysvětlit, proč se tedy k jednacímu stolu zasedlo.
"Vidí věci z dlouhodobého hlediska, ale takticky se mu nepodařilo, aby tento pohled týkající se specifických otázek, jako je dialog s Pákistánem, zprostředkoval i lidem. Je tu potřeba politické obratnosti," řekl deníku New York Times bývalý vysoce postavený indický diplomat Lalit Mansingh. "Podle mě to vysvětlit lze, ale nestalo se to."
Když tak před dvěma týdny bomba v pekařství v indickém městě Pune zabila 15 lidí a jméno Laškar-e-Tajba se začalo opět skloňovat, ozvaly se v Indii hlasy volající po zrušení rozhovorů.
A co Afghánistán?
Svět sleduje debatu nejen kvůli tomu, že se jedná o dva národy disponující jadernými zbraněmi, ale také kvůli Afghánistánu, kde si Islámábád dlouho kultivoval místní Tálibán, aby potlačil zdejší indický vliv.
Pokud by země došly v otázce Afghánistánu ke kompromisu, mohlo by to přesvědčit ty, kdo v pákistánské administrativě a armádě Tálibánce stále podporují.
Podle předního indického think tanku zabývajícího se zahraniční politikou můžeme hledat příčinu nynějších rozhovorů právě v Afghánistánu.
"Obnovení dialogu mezi Indií a Pákistánem je zjevně pěvně svázáno s americkými tahy v Afghánistánu v kontextu veřejně deklarovaných cílů začít americké vojáky roku 2011 stahovat," píše Institut pro studium obrany a analýzu (IDSA).
Američané doufají po svém odchodu ustavit v Kábulu silnou vládu, což bez dohody Pákistánu a Indie nebude možné.
"Spojené státy doufají, že i malé zlepšení vztahů mezi těmito sousedy vybavenými jadernými zbraněmi by mohlo pomoci americké vojenské snaze v Pákistánu a Afghánistánu," píše deník New York Times.
Staré i nové problémy
Někteří odborníci však upozorňují, že zatímco staré problémy jako Afghánistán a Kašmír se vyřešit stále nedaří, vznikají mezitím nové.
Debata o globálním oteplování například rozohnila spor týkající se dělení kašmírských řek vytékajících z himálajských ledovců.
Vstřícným krokem, který však Indie v předvečer jednání učinila, bylo, že Bašírovi nabídla nejen setkání s Raovou, ale také s ministrem zahraničí S. M. Krišnou a poradcem pro národní bezpečnost Šivšankarem Menonem.
V pákistánské a indické administrativě jsou Bašír a Raová vrchními diplomaty (úředníky), jejich nadřízenými jsou političtí ministři Krišna a Šáh Mehmúd Kureší.
