Varšava (od zvláštní zpravodajky) - K čemu političky došly, je zatím na výslovnou žádost Polska tajné, řekla českým novinářům Hubáčková. Z dlouhé schůzky mezi čtyřma očima nebyl pořízen ani žádný zápis. "Vysvětlovaly jsme si pozice obou stran. Některé věci ještě zůstávají otevřené," uvedla v úterý pozdě večer viditelně vyčerpaná ministryně.
Šéfka tuzemského resortu životního prostředí odletěla do Varšavy diskutovat o znění dohody, která by nastavila podmínky pro další dolování hnědého uhlí na lokalitě Turów v česko-polském pohraničí. Lidé z obcí v Libereckém kraji, které jsou důlní jámě nejblíž, už roky namítají, že jim hluboko se zakusující těžba odvádí pryč cennou podzemní vodu. To, že z pohraničí voda opravdu mizí, opakovaně potvrdily i analýzy České geologické služby.
Pro Polsko jsou ale důl a nedaleko stojící elektrárna důležitým zdrojem elektrické energie a tepla.
Velmi důležitý dovětek @hubackova_anna v závěru dnešní TK ve Varšavě: ještě není nic definitivně dané, míč je na polské straně. Té vyšla ČR podle Hubáčkové vstříc: zítra po jednání české vlády by si obě političky měly volat a domluvit další postup. Jaký, nechtěla říct ani jedna. pic.twitter.com/7t17WTDyth
— Helena Truchla (@helena_truchla) January 18, 2022
Pohled obou zemí na celý spor dlouhodobě provází nejasnosti. Jinak tomu nebylo ani v úterý v budově varšavského ministerstva.
Moskwová na tiskové konferenci prohlásila, že obsah dohody je už prakticky dojednaný, jen si ho česká strana musí nechat v Praze "schválit", nejspíš od premiéra Petra Fialy (ODS). To ale česká ministryně popřela. "Rozhodně to není ani z polské strany jednoznačné," uvedla Hubáčková. "Ustupovat nebudeme," řekla ještě před příletem do Varšavy k české taktice. Po skončení jednání připustila, že bylo velmi náročné.
Spor mohou řešit až premiéři
Moskwová podle české ministryně přišla na jednání s novými návrhy. Polská média už minulý týden informovala, že Varšava chce Česku zaplatit jen polovinu peněz jako kompenzace dopadů těžby na životní prostředí. Právě za tuto částku si obce v okolí Turówa chtějí zajistit přístup k pitné vodě.
Informaci, že Varšava teď místo až 50 milionů eur (více než miliarda korun) nabízí jen 25 milionů eur (600 milionů korun), Hubáčková potvrdit odmítla.
Co obnáší dohoda o Turówu?
- Důl se nesmí přiblížit české hranici, pokud polská strana a) nepostaví bariéru pro podzemní vodu a neprokáže její funkčnost, b) nedokončí výstavbu valu chránícího před prachem a hlukem, c) nebude monitorovat dopady těžby na polském území, d) nezřídí vrty měřící hladinu podzemní vody.
- Polsko by muselo umožnit inspekci českých zástupců až čtyřikrát ročně a povolit českým hydrologům a geologům přístup k monitorovacím vrtům.
- Uzavřením smlouvy by se Česko zavázalo stáhnout svou aktuální žalobu na Polsko u Soudního dvora Evropské unie a v této věci ani další žalobu nepodávat, dokud by smlouva platila.
Zdroj: text návrhu dohody z 30. září 2021
Ona sama vyrazila do Varšavy s návrhem, který vznikl na konci loňského září, tedy ještě za úřadování kabinetu premiéra Andreje Babiše a ministra životního prostředí Richarda Brabce (oba ANO). A dopředu avizovala, že pokud polští vyjednavači vznesou nové požadavky, bude se dál jednat o Turówu na úrovni premiérů - Petra Fialy a jeho polského protějšku Mateusze Morawieckého.
"Že by to zůstalo na úrovni mě a paní ministryně Moskwové? Je jasné, že ne," potvrdila Hubáčková i po skončení jednání.
Do Varšavy odletěla s týmem, který návrh dohody připravoval v průběhu loňského roku a spolupracoval na něm s Brabcem. To se podle informací deníku Aktuálně.cz polské straně příliš nezamlouvalo, a právě proto nakonec jednání probíhala jen mezi čtyřma očima - bez poradců.
Znovu se Turów bude řešit hned ve středu: po jednání české vlády by si měly ministryně telefonovat. "Zatím nemám souhrn nových (polských) požadavků," zdůvodnila odklad Hubáčková. Podle bezprostřední reakce libereckého hejtmana Martina Půty (Starostové pro Liberecký kraj) je nicméně uzavření dohody "blízko".
Na arbitráž ani Karvinou nedošlo
Jednání ve Varšavě probíhala v době, kdy uniklo několik podrobností o vzájemných vztazích do médií. Například podle nejmenovaného zdroje z polské vlády se chce Polsko s Českem soudit kvůli Turówu u arbitrážního soudu. Server Business Insider pak rovněž s odkazem na vládní zdroje popsal údajně pokrytecké chování Česka, které v černouhelném dole ČSM na Karvinsku rube bez přeshraničních ekologických konzultací a bez zohlednění připomínek Polska. Právě to je přitom podstata českých námitek v případě Turówa.
"Paní ministryně mi řekla, že tímto směrem nikdy neuvažovali a nebyl to jejich podnět," upřesnila Hubáčková. Polská strana podle ní nepotvrdila ani výhrůžku arbitráží.
Český resort životního prostředí už dříve na dotaz deníku Aktuálně.cz odmítl, že by v případě těžby na Karvinsku došlo k jakýmkoliv pochybením. "Těžba na dole ČSM se navíc ukončuje, všechny práce skončí letos, nejpozději na počátku příštího roku," řekl mluvčí ministerstva Ondřej Charvát.
Naopak v Turówě hodlá polský polostátní koncern PGE těžit až do roku 2044. Tou dobou by se měla důlní jáma rozšířit na 30 kilometrů čtverečních a prohloubit na 330 metrů pod úroveň okolního terénu.
Ministryně Hubáčková je přesvědčená, že návrh dohody, se kterým do Varšavy přijela, dokáže českou vodu a přírodu zaštítit před takovým rozsahem těžby. "Zásadní pro nás je mít přehled o tom, co se v Turówě děje," míní. S takovým postojem ale nesouhlasí platforma Společně pro vodu, která zastupuje část obyvatel Libereckého kraje. "Návrh dohody vychází ze zastaralých dat, skutečný dopad těžby na české území je několikanásobně vyšší a hydrogeologové potvrzují, že (…) nemůže naše pitné zdroje ochránit," tvrdí.
V celém sporu bude mít brzy slovo také Evropský soudní dvůr: 3. února vydá vlastní stanovisko. Odpovídat ale bude jenom na otázku, zda Varšava a firma PGE pochybily, když při prodlužování těžby nedostatečně zohlednily námitky sousedů, což si myslí česká vláda i Evropská komise.
Případným finančním kompenzacím pro české obce ani hodnocení dopadu na zásoby vody se evropský soud věnovat nebude. Stejně tak nesmaže ani pokutu, kterou evropská justice vyměřila Varšavě za to, že odmítá těžbu v Turówu přerušit, dokud se situace nevyjasní. Nabíhající penále ve výši půl milionu eur denně (bezmála 13 milionů korun) Polsko neplatí.
