Země se staletou demokratickou tradicí a skvěle fungující státní správou se kvůli nutnosti odejít z Evropské unie dostala na pokraj politického chaosu. Její politici se momentálně nejsou schopní domluvit vůbec na ničem.
Proti plánu premiérky Mayové na brexit v londýnské Dolní sněmovně hlasovaly zhruba dvě třetiny poslanců včetně víc než stovky jejích vlastních konzervativců. Jde o nejtěžší porážku, jakou vláda v britském parlamentu utrpěla za téměř 100 let.
Rezignaci Mayová neplánuje
Premiérka ale hodlá ve funkci pokračovat dál. "Hlasování nám neřeklo nic o tom, co parlament vlastně chce," prohlásila. A má pravdu. Faktem je, že nikdo jiný než Mayová nedokázal předložit plán na to, jakým způsobem by měl Londýn uvést rozhodnutí voličů do praxe a z EU skutečně odejít.
Premiérka proto v příštích dnech s poslanci začne jednat, aby zjistila, jakou dohodu o brexitu by byli ochotní podpořit. Změny v současné dohodě, o které poslanci požádají, bude následně chtít prosadit při nových jednáních se státy unie.
Ještě předtím ale bude muset přežít snahu opozičních labouristů vyslovit její vládě nedůvěru. Na hlasování by mělo dojít ve středu večer a podle odhadů ho Mayová ustojí - ani její vnitrostraničtí odpůrci netouží po předčasných volbách, které si přeje vůdce opozice Jeremy Corbyn.
Přestože Mayová tedy nejspíš ve funkci zůstane, není jasné, jestli bude schopná s unií dojednat změny ve svém plánu na podobu brexitu. O této dohodě Londýn se zbytkem unie vyjednával skoro dva roky. A zástupci EU opakují, že na ní nechtějí nic měnit. "Jde o férový kompromis a nejlepší možnou dohodu," prohlásil v reakci na Mayové prohru v londýnském parlamentu předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.
Irská otázka
Domácím kritikům Mayové vadí hlavně ty pasáže její dohody s unií, které se týkají Irska. Nelíbí se jim, že by Spojené království mohlo za určitých okolností zůstat i po brexitu členem evropské celní unie.
Důvodem je snaha zabránit nutnosti obnovení hranice mezi Irskem, které jako samostatný stát zůstává v EU, a Severním Irskem, jež je součástí Spojeného království a z unie odchází. Existuje riziko, že obnova hranice by znovu zažehla krvavou náboženskou válku, která na irském ostrově skončila před 20 lety. Právě fakt, že na irském ostrově nejsou žádné hranice, výrazně přispěl k usmíření mezi tamními katolíky a protestanty.
Možnost britského členství v celní unii je jen pojistkou pro případ, že by se EU a Británie po brexitu během pár let nedokázaly dohodnout na smlouvě o volném obchodu, která by problém hranice na irském ostrově definitivně vyřešila. Jednání o obchodních dohodách ale obvykle trvají velmi dlouho, takže není vyloučené, že by tato pojistka nakonec musela minimálně na čas vstoupit v platnost. V rámci celní unie by musela Británie respektovat řadu evropských pravidel, i když by o nich nemohla hlasovat. A právě to kritikům Mayové vadí - Británie by se změnila ve "vazalský stát", tvrdí například bývalý ministr zahraničí Boris Johnson.
Většina poslanců tak chce, aby Mayová v Bruselu vyjednala pevné datum, kdy případné britské členství v celní unii s EU skončí. Země unie to ale opakovaně vyloučily. Londýnu slíbily pouze to, že se budou snažit budoucí obchodní dohodu vyjednat co nejdřív, aby britské členství v celní unii vůbec nebylo nutné, případně aby skutečně trvalo co nejkratší dobu.
Hrozba divokého brexitu
Kvůli naprosté neschopnosti britských politiků domluvit se tak roste hrozba, že Británie z EU odejde 29. března bez jakékoliv dohody. Tento tak zvaný "divoký" brexit by přitom podle drtivé většiny odhadů měl obrovské následky pro britskou ekonomiku - země by mohla zchudnout až o desetinu oproti stavu, pokud by se v roce 2016 žádné referendum o brexitu nekonalo.
Náhlé zpřetrhání současných obchodních vazeb by zasáhlo i země unie včetně Česka, ale dopad na ně by byl mnohem mírnější než na Spojené království.
Část britských politiků doufá, že výsledkem současných zmatků nakonec bude nové referendum. Pro tento postoj ale nemají v parlamentu většinu. Mayová vyloučila, že by k něčemu takovému dala souhlas. "Druhé referendum by společnost ještě víc rozdělilo," prohlásila.
Většinu v parlamentu ale nemá ani žádná jiná ze zvažovaných variant, tedy například možnost, že by Spojené království i po brexitu zůstalo členem evropského vnitřního trhu - odchod z EU by tak byl měkčí, než jak ho plánuje Mayová. Většinou hlasů nedisponují ani zastánci co nejtvrdšího brexitu, kterým by "divoký" odchod z EU nevadil.
Je tak možné, že britská vláda bude muset požádat o odklad brexitu o pár týdnů či měsíců, aby politici dostali víc času na domluvu. S takovou žádostí by podle pravidel musely jednomyslně souhlasit všechny ostatní země EU.
Jeden z komentátorů BBC v reakci na hluboké rozdělení, které referendum o brexitu způsobilo prohlásil, že "Británie je v nejhlubší politické krizi od druhé světové války". Její řešení zatím není na obzoru.
Ohlasy na klíčové hlasování v britském parlamentu sledujeme v online reportáži.
