Moskva (od našeho spolupracovníka) - Pavel Litvinov dorazil do centra ruské metropole už v sobotu před polednem. Bývalý sovětský disident se vrátil na moskevské Rudé náměstí jako poslední pamětník 50 let staré demonstrace proti okupaci ČSSR. Většina ostatních účastníků tehdejšího protestu už nežije, zastoupili je alespoň přátelé a příbuzní. Květiny s nimi položili i zástupci českého Ústavu pro studium totalitních režimů. "Tehdy jsem si myslel, že se na protest brzy zapomene, že čas všechno smyje. Lidé jsou ale tady. Něco dělat má tedy smysl," řekl Aktuálně.cz s úsměvem Litvinov.
Jeden z osmi statečných sovětských disidentů Pavel Litvinov po 50 letech znovu na Rudém náměstí. Ihned ho legitimuje policie. #srpen1968 #rudenamesti #protest pic.twitter.com/wPmyn7MFTP
— Josef Pazderka (@PazderkaJosef) August 25, 2018
Tzv. Lobnoje mesto na Rudém náměstí, kde proběhl 25. srpna 1968 krátký protest tzv. osmi statečných, je v současnosti ohrazené železným plotem - kvůli probíhajícímu hudebnímu festivalu. Brzy poté, co Litvinov dorazil na místo, ho začala legitimovat ruská policie. "Dokud nás znovu nemlátí a neposílají do vězení, dá se to zvládnout," dodal k tomu bývalý sovětský disident.
Annu Krasovickou, vnučku jiné účastnice tehdejší demonstrace Natálie Gorbaněvské, ale ruská policie zatkla kvůli malému plakátu na podporu vězněného ukrajinského režiséra Oleha Sencova. K výslechu odvedla i opozičního politika Leonida Gozmana a aktivistu za lidská práva Sergeje Šarova-Deloneho, kteří se pokusili rozvinout transparent "Za vaši a naši svobodu". Právě toto heslo mělo na plakátu 25. srpna 1968 osm demonstrantů na Rudém náměstí.
Všechny tři zatčené ruské úřady po několika hodinách propustily. Obvinily je ale z narušení pravidel organizování veřejných demonstrací a hrozí jim pokuta ve výši 10-20 000 rublů (v přepočtu přibližně 3,5-7000 Kč).
Největší a nejznámější demonstrace
Protest osmi na Rudém náměstí v Moskvě z 25. srpna 1968 patří k nejznámější demonstraci proti okupaci Československa v bývalém Sovětském svazu.
Filoložka Larisa Bogorazová, akademik Konstantin Babickij, básník Vadim Delone, dělník Vladimir Dremljuga, spisovatelka Natália Gorbaněvská, překladatel a kritik umění Viktor Fajnberg, studentka Taťána Bajevová a matematik Pavel Litvinov tehdy v centru Moskvy v pravé poledne rozbalili transparenty s nápisy: "Ať žije svobodné a nezávislé Československo", "Hanba okupantům!", "Ruce pryč od ČSSR!", "Za vaši i naši svobodu!" "Ztratili jsme nejlepší přátele". (Místa jejich pobytu těsně před známou demonstrací mapuje nový interaktivní web ruského sdružení Mezinárodní Memorial "Je to přímo zde: Moskva. Topografie teroru", přeložený do češtiny.)
Domácí reakce
Ředitel zahraničního odboru Pražského hradu Rudolf Jindrák kritizoval zásah ruské policie proti demonstrantům. "Dobře, že si v Moskvě připomněli protest před 50 lety. Špatně, že tři účastníci byli zadrženi."
Miroslav Kalousek na Twitteru vyzval Jana Hamáčka z ČSSD, aby protestoval. "Kdo naposledy říkal, že Rusko za naši okupaci nemůže, že to byl neexistující Sovětský svaz? Nebyl to Miloš Zeman?"
Téměř okamžitě po zahájení protestu 25. srpna 1968 proti němu velmi tvrdě zasáhli příslušníci tehdejší sovětské tajné policie KGB. Začali demonstranty mlátit a rvát jim transparenty z rukou. Během několika minut je všechny natlačili do aut a odvezli na policejní stanici. Většinu účastníků protestu později sovětské úřady obvinily ze "spolčování vedoucímu k narušení veřejného pořádku", "rozšiřování vědomě lživých a pomlouvačných informací proti sovětskému vedení" a "narušení provozu veřejné dopravy". Odsouzeni byli k několika letům pobytu ve vězení, vyhnanství či v psychiatrických léčebnách.
"Šlo o jeden z hlavních momentů mého života. Protestovali jsme za svobodu slova, svobodu malého Československa, do něhož svými tanky vtrhl Sovětský svaz, za principy nezávislosti i za lidská práva. Znali jsme cenu našeho protestu, čím za něj zaplatíme: vyhnanstvím, pracovními tábory, vězněním v blázinci… Ale stálo nám to za to," řekl k tomu v nedávném rozhovoru pro Aktuálně.cz Pavel Litvinov.
Mlčení a staré lži
V současném Rusku si ale protest někdejších sovětských disidentů proti okupaci ČSSR připomíná jen hrstka lidí.
Prezident Vladimir Putin sice v roce 2006 zopakoval oficiální prohlášení Kremlu, že Rusko nese "morální odpovědnost" za invazi do Československa v srpnu 1968, řada historiků i státních médií ale znovu razí staré sovětské propagandistické mýty o okupaci.
Ruský list Izvestija dokonce na letošní 50. výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy do ČSSR otiskl provokativní článek politologa Alexandra Vedrussova. Ten v něm tvrdí, že pražské jaro bylo první z "barevných převratů" zosnovaných USA a že vstup vojsk reagoval na lynčování komunistů a odehrál se na žádost tehdejšího vůdce KSČ Alexandera Dubčeka.
Většina Rusů má o někdejších událostech v Československu jen velmi mlhavé povědomí. Skoro polovina z nich o vpádu vojsk Varšavské smlouvy do ČSSR v srpnu 1968 nic neví. Více než třetina - 36 procent - považuje invazi za oprávněnou, Sovětský svaz si podle nich počínal správně.
Vyplývá to z průzkumu ruského nezávislého sociologického střediska Levada, provedeného v předvečer 50. výročí okupace. "Výsledky průzkumu svědčí o tom, že se Rusko vrací k propagandě v duchu Brežněvovy éry," prohlásil k tomu ředitel centra, ruský sociolog Lev Gudkov.
VIDEO: Někdejší sovětský disident Pavel Litvinov o protestu proti okupaci ČSSR v srpnu 1968.
