Varšava - Účastníci ekologické konference ve Varšavě se po dvoutýdenním jednání shodli na způsobu, jak financovat boj proti klimatickým změnám.
Podle dohody by měly všechny státy bez rozdílu usilovat o snížení emisí. Ideálně do prvního čtvrtletí roku 2015 mají přijít s návrhy konkrétních částek, kterými se budou na snižování emisí podílet.
Podle agentury Reuters museli účastníci konference sáhnout po kompromisu. Ještě několik hodin před dohodou totiž hrozilo, že jednání zkrachuje.
Všichni se nakonec shodli na tom, že jednotlivé státy mohou navrhovat dobrovolné příspěvky, nikoli se k nim ale již napevno zavazovat.
Jenom drobty
Průmyslově vyspělé země, které v roce 2009 slíbily investovat po roce 2020 do zmírnění dopadu klimatických změn 100 miliard dolarů ročně (přes dva biliony Kč), také odmítly stanovit finanční cíle na léta 2013 až 2019. Závěrečný dokument jen vyzývá rozvinuté státy, aby finanční pomoc v tomto období oproti nynějšímu stavu zvýšily.
Dohoda zatím nebyla uzavřena ohledně takzvaného varšavského mechanismu, který má rozvojovým zemím pomoci vyrovnat se se škodami způsobenými extrémním suchem, vedrem a záplavami. Zatímco rozvinuté státy trvají na tom, že tato finanční pomoc bude součástí 100 miliard dolarů slíbených na období po roce 2020, rozvojové státy žádají oddělené financování.
"Tato konference měla být konferencí o financích. To, čeho jsme dosáhli, jsou ale jen drobty," shrnul závěry konference jeden bangladéšský delegát, jehož citovala agentura AFP.
Západ versus Čína
Jednání ve Varšavě znovu ukázala hluboké rozpory mezi průmyslově vyspělými zeměmi v čele s Evropskou unií a Spojenými státy na straně jedné, a rozvíjejícími se zeměmi pod vedením Číny na straně druhé.
Zatímco Západ považuje za nutné, aby se do boje proti klimatickým změnám zapojily všechny státy, Čína opět argumentovala tím, že hlavní břemeno mají nadále jako podle Kjótského protokolu nést bohaté státy. Ty chudší mají mít naopak více prostoru.
Dohoda tak ukončila patovou situaci mezi bohatými a chudými zeměmi o rozdělení zátěže ke snížení emisí, které způsobují vlny veder, záplavy, sucha nebo růst hladiny moří.
Podle agentury AFP jde o předstupeň ke smlouvě o přijetí opatření, jež by očekávané oteplení v příštích desetiletích omezilo na polovinu. Právě na konferencí OSN o změnách klimatu, která se v roce 2015 uskuteční v Paříži, má být přijata nová dohoda o snižování emisí skleníkových plynů, jež vstoupí v platnost v roce 2020.
