Dnes v noci budeme mít nového prezidenta. Povede EU

Zahraničí Zahraničí
19. 11. 2009 12:40
Summit evropských státníků rozhodne také o ministru zahraničí sedmadvacítky
Kandidáti na prezidenta. Odshora vlevo: Herman Van Rompuy, Tony Blair, Jean-Claude Juncker, Paavo Lipponen. Dole zleva: Wolfgang Schüssel, Vaira Vike-Freibergová, Jan Peter Balkenende.
Kandidáti na prezidenta. Odshora vlevo: Herman Van Rompuy, Tony Blair, Jean-Claude Juncker, Paavo Lipponen. Dole zleva: Wolfgang Schüssel, Vaira Vike-Freibergová, Jan Peter Balkenende. | Foto: Reuters

Brusel - Dnešní summit Evropské unie by měl skončit dohodou o tom, kdo bude prvním prezidentem EU. Jeho jméno bychom měli znát večer.

Podle německé kancléřky Angely Merkelové by Německo a Francie mohly ohlásit jméno společného kandidáta. Je zřejmé, že ten, kdo bude mít "v zádech" podporu Berlína a Paříže, má velké šance uspět. 

"Německo a Francie dosáhnou v této otázce společné dohody a nebudou stát proti sobě. Jsme v této věci samozřejmě v kontaktu. Ještě nemáme výsledek, který bychom mohli oznámit, ale jsem optimistická, že výsledku dosáhneme ve čtvrtek večer," řekla Merkelová agentuře Reuters.

Českou delegaci vede na dnešním summitu premiér Jan Fischer. Podle jeho slov Česká republika "nemá problém s žádným z často zmiňovaných kandidátů jak na post prezidenta, tak ministra zahraničí unie.

Švédský premiér Fredrik Reinfeldt ale ve středu naznačil, že evropští politici mají zatím daleko k jednotě. "Jednání potrvá několik hodin, zřejmě do noci," prohlásil.

V poslední době se hovoří o několika možných kandidátech z řad současných i bývalých vysoce postavených politiků. Mezi nimi je nizozemský premiér Jan Peter Balkenende, lucemburský předseda vlády Jean-Claude Juncker či belgický premiér Herman Van Rompuy.

Mezi uchazeči však není žádný Francouz ani Němec. Deník Financial Times s odvoláním na své zdoje napsal, že možná dojde na kompromis a vybrán bude nakonec někdo, jehož jméno zatím ve spekulacích vůbec nepadlo.

Dříve zmiňovaný britský expremiér Tony Blair už pravděpodobně mimo hru. Velké šance se nedávají ani bývalé lotyšské prezidentce Vaiře Vike-Freibergové, kterou podpořil Václav Havel.

Nové posty předsedy Evropské rady (tedy prezidenta) a ministra zahraničí EU zakotvuje Lisabonská smlouva, která vstoupí v platnost 1. prosince.

Kandidáty na funkci vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku (tedy ministra zahraničí), který bude i místopředsedou Evropské komise, jsou například finský eurokomisař Olli Rehn, někdejší rakouská ministryně zahraničí Ursula Plassniková. šéf švédské diplomacie Carl Bildt nebo poslední britský správce Hongkongu Chris Patten.

 

 

Právě se děje

Další zprávy