Brusel - Dosavadní způsob řešení migrační krize, kdy země na takzvané balkánské migrační trase uprchlíky přes své území jen posílaly dál na západ Evropy, musí skončit. Po několikahodinovém jednání lídrů států zasažených migrací to krátce po půlnoci na tiskové konferenci prohlásil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.
Uvedl také, že Slovinsko do týdne dostane na pomoc 400 policistů.
Základem dohody mezi krizí nejvíce zasaženými členy EU a třemi zeměmi, které v Unii nejsou, je snaha dostat pod kontrolu živelný pohyb desetitisíců lidí v oblasti. "Jedinou cestou, jak obnovit pořádek, je v nynější situaci zpomalení nekontrolovaného toku lidí," zdůraznil šéf Komise.
Řekové zvýší přijímací kapacity
Podle německé kancléřky Angely Merkelové má ke zvládnutí situace přispívat i přerozdělování žadatelů o azyl mezi zeměmi Unie.
Už při příchodu na jednání v neděli odpoledne politici upozorňovali na zhoršující se humanitární situaci lidí na cestě, kterou dál vyostří blížící se zima. "Je třeba zajistit, aby se s uprchlíky zacházelo humánně. Není možné, aby v roce 2015 byli lidé ponecháni na holičkách a museli v mrazu spát na poli," podotkl v noci Juncker.
Do konce roku Řecko zvýší své přijímací kapacity na 30 tisíc míst, Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) zajistí poté s finanční podporou zemí EU dalších 20 tisíc míst. Stejný počet, tedy 50 tisíc míst, by měl být vytvořen také na balkánské trase jako takové.
Kontakt do 24 hodin
Významným bodem nové dohody je vznik kontaktních míst u vlád jednotlivých států - a to už do 24 hodin. To má umožnit, aby si země na balkánské trase - ať už členové EU, či státy mimo Unii - mohly velmi rychle, každý týden, vyměňovat potřebné informace jak mezi sebou, tak směrem k Evropské komisi.
"Musí přestat divoké přecházení hranic. Země se budou informovat například o intenzitě migračního proudu," vysvětlil Juncker novinářům.
Jeden z bodů plánu uvádí, že země budou migranty od pohybu směrem k dalším hranicím přímo odrazovat, pokud o přesunu nebude informována vláda následujícího státu.
Mimořádná doba, mimořádné řešení
Vysoký komisař OSN pro uprchlíky António Guterres věc na noční tiskové konferenci spojil s předpokládanou redistribucí uprchlíků mezi členské země Evropské unie, kterou by prý rád viděl jako trvalý mechanismus. "Cílem je vytvořit takový systém, aby ti, kdo mají nárok na ochranu v Evropě, se nemuseli vydávat do rukou pašeráků," podotkl.
"Neobvyklá doba si vyžaduje neobvyklý formát jednání," komentovala schůzku deseti členů EU a tří zemí mimo Unii před novináři Merkelová. Také ona podotkla, že řecký závazek zvýšit přijímací kapacity umožní reálný start přerozdělování dohodnutých 160 000 uprchlíků podle kvót napříč EU.
Česko a některé další země tento postup odmítaly, v září však byly přehlasovány. "Bude to významný krok směrem ke zvládnutí situace a také spravedlivějšímu rozdělení zátěže," podotkla německá kancléřka.
Klíčoví Turci
Německá kancléřka také připomněla pro Evropu klíčový význam spolupráce s Tureckem. Ankara na nedělní jednání ale pozvána nebyla, což při příchodu kritizoval například řecký premiér Alexis Tsipras.
Závěrečný dokument přesto upozorňuje potřebu dokončit dohodu na Akčním plánu mezi EU a Tureckem, která by měla výrazně zvýšit angažmá této země při řešení evropských problémů s migrací.
Společné závěrečné prohlášení zmiňuje nejen rychlou pomoc Slovinsku, které ji akutně potřebuje, ale například také podporu evropské námořní operace v Egejském moři.
Posílena má být - s pomocí evropské agentury Frontex - i ostraha řecké hranice s Makedonií a Albánií. Uprchlíky tak bude možné registrovat i při jejich odchodu z Řecka směrem do dalších zemí.
Závěry dál připomínají, že státy mají v principu právo odmítnout vstup na své území občanům třetích zemí, kteří si nepřejí v dotyčném státě požádat o mezinárodní ochranu. A jeden z bodů uvádí, že je třeba uprchlíky informovat o existujících pravidlech, jejich právech i povinnostech i důsledcích jejich případného odmítnutí nechat se zaregistrovat, vzít si otisky prstů a požádat o azyl tam, kde zrovna jsou.
Proud běženců nepolevuje
Příchod běženců do Evropy nijak nepolevil. Do Řecka dorazilo za pět dní do poloviny uplynulého týdne rekordních 48 000 migrantů. Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) jde o největší letošní týdenní přírůstek.
Počet uprchlíků v posledních dnech výrazně stoupl: na řecké ostrovy denně přijíždí 10 000 lidí, což je více než během léta, kdy bylo počasí pro plavbu mnohem příznivější.
Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) minulý týden sdělil, že do Řecka letos připlulo už přes půl milionu uprchlíků.
Migranti se do Řecka dostávají na člunech z Turecka a většinou pokračují přes Makedonii, Srbsko, Chorvatsko, Slovinsko či Maďarsko dále do Rakouska či Německa. Od sobotní půlnoci do nedělního rána jich z Chorvatska do Slovinska přišlo více než 3900. Do Chorvatska ze Srbska přišlo v sobotu rekordních 11 500 běženců.
