Na nerovnováhu mezi vyspělým a rozvojovým světem v přístupu k internetu upozornila tento týden Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) ve své zprávě o stavu budování vzdělanostní společnosti.

Tato "digitální trhlina" je podle zprávy důsledkem ještě vážnějšího rozštěpení světa. "Propast v poznání dnes více než kdykoliv dříve odděluje země vybavené silným výzkumným a inovačním potenciálem, výkonným školským systémem, špičkovými vědeckými pracovišti a kulturou otevřenou co největšímu počtu lidí od států s nedostatečnými systémy vzdělávání a výzkumnými institucemi, postiženými únikem mozků," píší autoři.

Situaci ilustrují i na ochraně duševního vlastnictví. V evropském a americkém patentovém systému jsou vynálezy z rozvojových končin světa zastoupeny jen 1,5 procentem.

Budování společnosti založené na vzdělání vyžaduje zmenšit tuto trhlinu, a to upevněním dvou pilířů světové informační společnosti, jimiž jsou přístup všech lidí k informacím a svoboda slova. Oba jsou dosud podle UNESCO "příliš nerovnoměrně zaručeny".

UNESCO: Vládcové, investujte do vzdělání, vyplatí se to

Zpráva současně vybízí vlády ve světě k investicím do kvalitního vzdělávání pro všechny občany, ke snazšímu zpřístupnění informačních a komunikačních technologií, podpoře solidarity mezi generacemi i ke sdílení výsledků vědeckého poznání mezi státy, aby se zmenšila digitální a poznávací trhlina mezi Severem a Jihem a otevřela "inteligentní cesta udržitelného a humánního rozvoje".

"Vzdělanostní společnost" představuje podle organizace více než "informační společnost". První je založena na lidském a obecném blahu a bere zřetel i na širší sociální, etické a politické hodnoty, zatímco "informační společnost" spočívá pouze na technologickém pokroku a hrozí zahlcením údaji nerozlišitelného významu všem těm, kteří se v nich nedokážou zorientovat. Náklady způsobené neznalostí každopádně vysoko překračují investice do vzdělávání.

UNESCO dokládá možnosti vzdělanostní společnosti na příkladu Singapuru, který se dokázal během čtyř desetiletí sázkou na vzdělání a poznání přeměnit z rozvojové země ve stát, předhánějící v tempu růstu průmyslové země. Jako další příklad může posloužit peruánské chudinské městečko Villa El Salvador, založené v pustině v roce 1971 tisíci vyhnanci z Limy, kteří bez jakékoliv vnější pomoci dokázali zajistit vzdělání 98 procentům svých dětí a míra analfabetů mezi dospělými, 4,5 procenta, je tam
nejnižší v celé zemi.

Afrika vede v negramotnosti

Opačně je to však v Africe. Etiopie je například zemí s nejvyšší úrovní negramotnosti. Až dvě třetiny populace jsou zde negramotné. Etiopská vláda nemá prostředky k tomu, aby mohla s negramotností účinně bojovat ve všech etiopských oblastech, uvádí společnost Člověk v tísni.

UNESCO tvrdí, že nejhorší situace v subsaharské africe je v Nigeru a Mali. V těchto státech negramotnost obyvatelstva dosahuje strašlivých osmdesáti procent ze zhruba jedenácti milionů obyvatel. O moc lépe na tom nejsou ani v Beninu, Senegalu a výše zmiňované sedmdesátimilionové Etiopii, kde je negramotných zhruba šedesát procent obyvatel.

Obraz budoucnosti, vykreslený zprávou, je směsí příslibů i hrozeb: je tu slibný potenciál nových technologií pro rozvoj demokratičtější společnosti, ale na této cestě přetrvávají překážky. Při budování vzdělanostní společnosti nelze podle UNESCO zapomínat ani na uchování kulturní a jazykové rozmanitosti či na přínos "know-how" místních tradic. Ty jsou obzvlášť ohroženy, pokud se šíří pouze ústním podáním - podle odhadů každé dva týdny ve světě zaniká jeden místní jazyk a spolu s ním mizí i
velká část tradičních znalostí.