Den holocaustu, mezinárodně smluvený na 27. leden - tedy den, kdy byla před jedenašedesáti lety osvobozena hrstka přeživších v koncentračním táboře Osvětim - byl však spíše ve znamení obav.
Ve světě přibývá těch, kteří pronásledování a vraždění Židů za druhé světové války odmítají jako historickou lež. Přinejmenším jsou více slyšet. A nejde jen o mluvčí extremistických skupin.
Íránský pochybovač
Jen za posledních několik týdnů se Evropa potýkala hned s několika případy, kdy vysoce postavené či renomované persony veřejně označily šoa za lež.
O největší rozruch se postaral íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád. Holocaust je podle něj mýtus, židovský stát by měl být vymazán z mapy či: "Přesunut třeba na Aljašku". Zločiny sionistů páchané na palestinských územích jsou podle tohoto ultrakonzervativního prezidenta srovnatelné se zločiny nacistů za druhé světové války.
Ahmadínežád rovněž anoncoval "odbornou konferenci" o holocaustu, na níž ovšem hodlá pozvat především známé popírače holocaustu a vědce, kteří jej pravidelně zpochybňují jako výmysl, jenž se nezakládá na pravdě.
Německo: Neberme to na lehkou váhu
"Uplynulé týdny ukázaly, nakolik si nejen Němci potřebují připomínat tento den," prohlásil dnes v návaznosti na jeho slova předseda německého Spolkového sněmu Norbert Lammert. "Se zděšením jsme zaregistrovali, že v současnosti i prezidenti nadále popisují holocaust jako pohádku a zveřejňují antisemitská prohlášení."
Spolkový sněm, který dnes posílila kancléřka Angela Merkelová, prezident Horst Köhler či bývalý ministr zahraničí Joschka Fischer, dnes oznámil, že hodlá ještě pečlivěji monitorovat veškeré neonacistické projevy.
Rovněž generální tajemník OSN Kofi Annan dnes ostře odsoudil takzvanou osvětimskou lež, podle níž se žádné nacistické vyvražďování Židů za války nekonalo.
"Popírání holocaustu je dílem zaslepenců," napsal Annan v prohlášení ke slavnostnímu zasedání Valného shromáždění, kterým OSN uctí dnešní Den holocaustu.
"Musíme falešná tvrzení odmítnout bez ohledu na to, kdy, kde a kým jsou pronášena," zdůrazňuje Annan.
K varování se přidala Praha
Ve stejném duchu se pak neslo například i slavnostní shromáždění v českém Senátu, kde zazněla četná varování před projevy lidské nenávisti, před potlačováním lidských práv a svobod a práv menšin, před rostoucím zpochybňováním událostí druhé světové války, během níž zahynulo šest milionů Židů.
"Primitivní zlostný antisemitismus opět živí rasistické předsudky napříč světem od Teheránu po sotva zletilé skinheady v Praze, Drážďanech, Londýně či jinde," upozornil v projevu předseda Senátu Přemysl Sobotka.
"Cílem nenávisti jsou méně a méně jednotliví Židé, ale stále častěji 'kolektivní Žid', stát Izrael," varoval místopředseda Senátu Petr Pithart. Lidé však podle něj "nesmyslům o spiknutí Židů" rádi naslouchají.
Senátoři požádali o lepší dohled nad Lety u Písku, v nichž byl romský internační tábor.
Kde končí svoboda slova?
K varování se přidala i Velká Británie.
Přitom právě Britové se před šesti dny poměrně hlasitě zastávali britského historika Davida Irvinga, kterého na sklonku loňského roku zatkla rakouská policie.
Irving byl totiž na návštěvě Rakouska, kde je popírání holocaustu trestné - na rozdíl od Británie.
Irving ve svých knihách uvádí, že vyhlazování Židů za druhé světové války se přehání. Tvrdí, že Adolf Hitler o holocaustu nevěděl a že v Osvětimi neexistovaly plynové komory.
V komentáři z 20. ledna se jej zastal renomovaný list The Times, který odsoudil postup rakouské justice.
Označuje jej za útok na svobodu mínění a pohodlnou demonstraci liberálních postojů. "Irvingovy názory jsou odporné, nesprávné a neudržitelné, je však třeba hájit jeho právo tyto názory mít," napsal list.
"Svoboda projevu zahrnuje i svobodu beznadějně, prokazatelně a opakovaně se mýlit. Toto právo nesmí být uplatňováno selektivně, podle toho, zda se vyslovovaný názor shoduje s názorem hodnotitele. Hájit svobodu mínění a projevu je snadné, když názor řečníka sdílíme. Mnohem těžší, ale přesto stejně nezbytné, je bránit názory, které považujeme za morálně nepřijatelné a intelektuálně zbankrotované. Pokud přímo nepropagují rasovou nenávist, měly by být povoleny," píše The Times.#reklama
