Káhira - Víkendové demonstrace v Egyptě si podle nejnovějších zpráv údajně vyžádaly už pět mrtvých a stovky zraněných.

Při střelbě do demonstrantů zahynul v sobotu dle ministerstva zdravotnictví jeden člověk v Káhiře a další v Alexandrii, zraněno bylo nejméně 750 lidí.

V neděli zemřeli v metropoli další tři demonstranti na následky udušení po policejním zásahu slzným plynem, uvedly agentury AFP a AP s odvoláním na lékaře z polní nemocnice u náměstí Tahrír.

Policie pálila stany demonstrantů

Káhirské náměstí Tahrír v neděli opět zaplavily stovky lidí. Demonstranti zabarikádovali okolní ulice a zablokovali tak dopravu. Policie večer spálila desítky stanů v táboře demonstrantů.

Zatčeno bylo podle ministerstva vnitra 18 lidí a policie je předala vojenské prokuratuře. Ministr školství nechal v okolí náměstí uzavřít školy. I v neděli policisté na přítomné stříleli gumové projektily a snažili se je rozehnat slzným plynem.

Policie se snaží rozehnat demonstranty, kteří po pátečních masových protestech odmítli opustit náměstí Tahrír. Demonstranti házeli kamení i zápalné lahve a zapálili policejní auto. Požadují, aby vojenská rada předala moc civilní vládě. Rada se dostala k moci po únorovém svržení autoritářského prezidenta Husního Mubaraka.

Hnutí 6. dubna, které se považuje za hnací sílu letošních revolučních událostí, kvůli nimž Mubarak skončil, v sobotu vyzvalo své příznivce, aby se proti vojenské vládě postavili a vyšli znovu masově do ulic. "Pryč s vojenskou vládou, jediné řešení je postavit se jí," uvedlo v prohlášení.

V Egyptě mají začít za osm dní parlamentní volby. Vláda na svém mimořádném zasedání konstatovala, že obnovené nepokoje mohou mít nebezpečné důsledky. Vládní mluvčí v neděli ale řekl, že se volby budou konat v plánovaných termínech.

Největší protest od svržení Mubaraka

Egypťanům se nelíbí, že současná vláda, na niž dohlíží armáda a která zemi řídí od Mubarakovy rezignace, připravuje ústavní změnu, která by vojsku zajistila určité pravomoci. Tahounem nepokojů jsou islamistické strany, jimž se ve volbách dává největší šance na vítězství.

Podle návrhu současné vlády by například parlament neměl právo kontrolovat armádní rozpočet a vojáci by také měli poslední slovo, pokud jde o zákony týkající se armády. Podle islamistů by všechny změny v ústavě měly být svěřeny až novému parlamentu, který vzejde z voleb vypsaných na konec listopadu. Islamisté si od voleb slibují velký úspěch.

Média označují páteční akci Muslimského bratrstva za největší protest islamistů namířený proti armádou podporované vládě od únorového svržení bývalého prezidenta Husního Mubaraka.

K protestu se připojili také přívrženci levicových a liberálních organizací. Vojenskou radu rovněž vyzvali, aby nejpozději do příštího května moc předala civilní vládě.