Pasadena - Šestý den přesunu k pahorkatině Sharp narušilo dosud klidnou pouť marťanského vozítka Curiosity po povrchu Rudé planety nečekané setkání.
Kamery pojízdné laboratoře zahlédly v prostoru plánované cesty podivně vypadající balvan velikosti fotbalového míče, který se svým zjevem nápadně vymyká okolnímu prostředí.
Hornina inženýry v pasadenském řídícím středisku zaujala natolik, že se rozhodli Curiosity zastavit v bezpečné vzdálenosti 2,5 metru a nález prozkoumat zblízka.
Marťanský rover tak má první příležitost vyzkoušet robotickou paži, na jejímž konci je krom jiného kamera pro detailní snímky ve vysokém rozlišení. Mimo to chtějí geologové horninu prozkoumat i spektrometrem.
Nejzajímavější ale bude analýza prášku vyvrtaného z nitra horniny. V místě, kde Curiosity zastavila, se totiž stýkají dva typy povrchu - světlejší a tmavší, plný kráterů. NASA se zajímá především o světlejší pruhy, protože z nich ještě dlouho do marťanské noci sálá nakumulované teplo (mají tedy vysokou tepelnou setrvačnost).
Mars očima Curiosity:
To naznačuje, že tamní půda bude mít pro nás nezvyklé složení. "S tím, jak se dostáváme blíž, nacházíme další a další světlé pásy neznámého původu," vysvětluje jeden z členů vědeckého týmu projektu John Grotzinger.
Za poznáním pomalu, ale jistě
Nejdražší a nejdokonalejší sonda, jakou kdy lidstvo do vesmíru poslalo, na Marsu "našlapuje" jen velmi opatrně, protože i sebemenší chybička by mohla misi zhatit.
Curiosity proto denně urazí jen něco mezi 22 a 37 metry. Vzhledem k tomu, že ale signál z Marsu na Zemi letí 14 minut, a Pasadena tak nemůže vozítko ovládat v reálném čase, je i taková rychlost považovaná za úspěch.
"Robot byl sestrojen k tomu, aby jezdil, a rytmus, který jsme v posledních dnech nastavili, tomu odpovídá," cituje server NASA manažera projektu Richarda Cooka.
Kamery a senzory Curiosity nezahálejí, ani když zrovna nezkoumají marťanský pohyb. V minulých dnech se natočily k nebi a poslaly domů snímky marťanských měsíců Phobos a Deimos.
