Štrasburk/Brusel - Česká republika bude moci z nové podoby evropských fondů v rámci politiky soudržnosti v příštím finančním období mezi roky 2021 až 2027 získat až 17,8 miliardy eur (asi 454 miliard korun) - bez započtení předpokládané inflace.

Uvedla to Evropská komise, jejíž zástupci ve Štrasburku představili novinářům v úterý odsouhlasenou podobu modernizované politiky soudržnosti pro příští víceleté finanční období.

Komise tak Česku "přiklepla" o necelou čtvrtinu peněz méně, než kolik můžou Češi vyčerpat ze současného rozpočtu, který platí do roku 2020.

Celková částka vyčleněná v budoucím víceletém rozpočtu unie na politiku soudržnosti je 373 miliard eur (přes 9,5 bilionu korun) v závazcích. Převážná část investic z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti má být podle záměru EK určena na inovace, podporu malých firem, digitální technologie a modernizaci průmyslu. Podpořit by měla také přechod na nízkouhlíkovou a oběhovou ekonomiku a boj proti klimatickým změnám.

Komise navrhuje méně složitá pravidla, méně byrokracie a mírnější kontrolní postupy pro podniky a podnikatele čerpající podporu z EU. Na všech sedm fondů, realizovaných v partnerství se členskými zeměmi, se bude například vztahovat jedna sada předpisů.

Místopředseda komise pro pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost Jyrki Katainen novinářům připomněl, že peníze z fondů jen spolufinancují investiční projekty. "V některých případech to přitáhne soukromé prostředky, jinde veřejné peníze. Dopad tedy bude vyšší než jen částky alokované z evropského rozpočtu," upozornil.

Evropská komise schválila a začala zveřejňovat konkrétní návrhy související s příštím víceletým finančním rámcem, kterým se EU bude řídit po roce 2021. Jeho základní parametry představila už na počátku května. Návrh prvního dlouhodobého rozpočtu bloku po britském odchodu má podle komise nejen co nejlépe udržet stávající politiky EU, včetně právě koheze, ale také reagovat na "nové výzvy" jako je bezpečnost či migrační problematika.

Zvýšit se proto mají příspěvky 27 států, které budou tvořit unii po brexitu, mírně klesnou peníze právě na politiku soudržnosti či třeba na zemědělství. Tyto dvě "tradiční" oblasti unijního rozpočtu dohromady představují 70 procent jeho výdajů, připomněl dnes Katainen.

Základem pro přidělování prostředků je dál výpočet založený převážně na hrubém domácím produktu na obyvatele, nově ale zahrnuje také kritéria míry nezaměstnanosti mladých lidí, nízké úrovně vzdělání, změn klimatu a přijímání a integrace migrantů. Cílem je podle komise co nejlépe zohlednit sociální a ekonomickou situaci.

Návrh komise, o němž nyní začnou jednat členské země a europarlament, počítá také s jistou "záchrannou sítí", která má zabránit příliš prudkým změnám v přídělech určených členským státům.

Podle tabulky, která je přílohou v úterý zveřejněných návrhů, by při započtení inflace měl český podíl dosáhnout 20,1 miliardy eur (přes 512 miliard korun).

Oznámené návrhy nových fondů nejsou jediné, z nichž bude moci ČR a další země čerpat. Komise v příštích dnech zveřejnění svou představu budoucí podoby dalších fondů, včetně například Evropského sociálního fondu, Azylového a migračního fondu. V pátek také přijde s konkrétními detaily společné zemědělské politiky, která je pro Česko rovněž významná.