Kyjev/Moskva - Název "čokoládová válka" vymysleli ukrajinští novináři, aby pojmenovali ve zkratce spor, který se odehrává mezi Ruskem a Ukrajinou.
Spor, který bude zřejmě gradovat s blížícím se koncem listopadu. Na summitu Evropské unie ve Vilniusu má Ukrajina podepsat s evropskou osmadvacítkou asociační dohodu o přidružení a volném obchodu.
Politikům v Moskvě se to vůbec nelíbí. Raději by západního souseda viděli ve "svém" Euroasijském svazu, který ve formě celní unie zatím tvoří Rusko, Bělorusko a Kazachstán.
O čokoládovou válku se jedná proto, že v rámci odvetných opatření Rusové zakázali dovoz výrobků jednoho z nejúspěšnějších a nejznámějších ukrajinských podniků. Čokoládovny Rošen.
Firmu s obrovským obratem vede bývalý ministr zahraničí a obchodu Petro Porošenko, jinak přítel vůdce ukrajinské oranžové revoluce z roku 2004 a kritika Moskvy Viktora Juščenka.
Hlavní ruský hygienik zdůvodnil zákaz tím, že se v mléčné čokoládě Rošen našly karcinogenní látky. Porošenko tvrdí, že si nikdo z Ruska za patnáct let nikdy nestěžoval, a příčinu vidí jinde: jako trest za to, že patří k vlivným byznysmenům, kteří prosazují integraci Ukrajiny do Evropské unie a nikoliv do Ruskem vedeného Euroasijského svazu.
Ukrajinci se bezpochyby ocitli na křižovatce. Musejí volit mezi příklonem k Evropské unii, nebo k Rusku (tedy Euroasijskému svazu). Jak Brusel, tak Moskva se vzácně shodují: sedět na obou židlích - bruselské i moskevské - není možné.
"Nikdo by si neměl dělat žádné iluze. Je třeba jasně říci, že pokud Ukrajina podepíše dohodu s EU, dveře do celní unie s Ruskem se jí nenávratně uzavřou," varoval minulý týden ruský premiér Dmitrij Medveděv.
V posledních měsících Rusové na čas zastavili dovoz řady ukrajinského zboží. Například sýrů s odůvodněním, že obsahují příliš mnoho palmového oleje. Kazachstán zase přestal odebírat ukrajinská vejce.
Prezident Viktor Janukovyč je rozhodnutý dohodu ve Vilniusu podepsat. Ukrajinské ekonomice otevře velké možnosti exportu. Hlavně pro ocelářský a petrochemický průmysl.
Proto za rozhodnutím stojí téměř všichni nejmocnější podnikatelé a oligarchové země. Včetně těch z východní části země, o které se Janukovyč opírá.
Například o nejbohatšího Ukrajince Rinata Achmetova, majitele oceláren a dolů. "Situace, která nastala, činí Ukrajinu a ukrajinský byznys silnější," řekl Rádiu Svobodná Evropa magnát, který je pověstný tím, že se kontaktům s médii vyhýbá.
Jednou z pák, kterou Moskva na Kyjev má, jsou dodávky ropy a plynu. Respektive jejich zdražení. Konflikt o cenu přerostl na začátku roku 2009 v několikatýdenní utažení ruských kohoutků a krizi v zásobování plynem ve značné části Evropy.
Ukrajinci se ale snaží dostat se z nevýhodného postavení. Státní plynárenský podnik Naftogaz letos snížil závislost na ruském dovozu o třicet procent a plánuje další diverzifikaci zdrojů i příští rok.
Dohodl se na dodávkách s německou společností RWE.
"Daří se nám situaci obracet v náš prospěch. Snižujeme dodávky z Ruska, existují plány na těžbu přímo na Ukrajině a chystá se nový projekt na proudění plynu ze Slovenska," říká ukrajinský analytik Jevhenij Magda.
S Royal Dutch Shell ukrajinská vláda podepsala kontrakty na průzkum ložisek na východě země a u Černého moře.
Ukrajina už ale vyváží více do Evropské unie než do Ruska. Loni vyvezla k východnímu sousedovi zboží v hodnotě 12,3 miliard eur, do EU 12,9 miliard. Po podpisu listopadové dohody se rozdíl bude zvětšovat.
Ruský prezident Vladimir Putin během červencové návštěvy Sevastopolu sdělil, že Rusko bude respektovat rozhodnutí Ukrajiny, ale vyhrazuje si právo učinit kroky výhodné pro sebe.
Podle Putina Ukrajinu zaplaví kvalitní zboží z Evropské unie a hrozí, že bude dále reexportováno do Ruska, kde poškodí ruské výrobce a podniky.
Může tak nastat bojkot ukrajinského zboží ve větším měřítku a otázkou je, zda opět nedojde na složité dohadování o cenách ropy a plynu.
Směrem k Moskvě už zazněly první varovné slovní výstřely z Bruselu. "Pokusy omezovat svobodnou volbu států jsou nepřijatelné," uvedl předseda Evropské komise José Barroso. Švédský ministr zahraničí přímo obvinil Moskvu z "ekonomického válečnictví."
Vypadá to, že podzim a začátek zimy na východ od českých hranic budou letos po delší době politicky rušné a dramatické.
