"Dokázali jsme se vyhnout přetížení našeho zdravotního systému. Díky Bohu!" vyjádřila mírný optimismus kancléřka Angela Merkelová ve čtvrtečním proslovu před poslanci německého parlamentu. Ve zbytku času ale varovala před neopatrností, protože zejména rychleji se šířící agresivní mutace viru podle ní může dosažený pokrok v boji s pandemií zničit.
Osmdesátimilionová země za středu vykázala asi deset tisíc nově nakažených koronavirem, skoro o třetinu méně než před týdnem. Podle Institutu Roberta Kocha (RKI) se v Německu nyní nakazí v přepočtu 68 lidí na 100 tisíc obyvatel. Pokud v březnu tato hodnota klesne aspoň na tři dny po sobě pod 35, mohou se od března začít otevírat první obchody, muzea a galerie. Rozhodla o tom ve středu německá vláda a jednotlivé spolkové země.
Nadále bude podmínkou nošení lékařských roušek nebo respirátorů FFP2 ve vnitřních prostorách a omezení počtu návštěvníků podle velikosti prodejní nebo výstavní plochy. Jednotlivé spolkové země si mohou samy za sebe rozhodnout, jestli otevřou školy.
Už nyní se ale v Německu i dalších zemích množí otázky, jak po lockdownu postupovat dál. Nekonečnou karanténu lidé ani ekonomika nevydrží, zároveň se ale po planetě šíří už nejméně tři známé agresivnější varianty koronaviru. Takzvaná "skupina žádného covidu" (No-Covid-Gruppe), složená ze čtrnácti německých vědců, včetně renomované viroložky, lékaře, fyzika, politologů, sociologů a ekonomů nabízí řešení: scénář, ve kterém se pandemie "nezadržuje", ale každodenní počty nově nakažených se udržují na tak nízké úrovni, že je možné postupně a bezpečně otevírat obchody a restaurace.
Systém zelených zón
Podstatou plánu je vytvoření takzvaných "zelených zón", menších okresů nebo měst, ve kterých po dobu dvou týdnů nedošlo k nákaze nemocí covid-19 s neobjasněným původem. Takových úspěchů dlouhodoběji dosahuje třeba Nový Zéland, který má ale výhodu souostroví izolovaného od okolní pevniny. Zmíněný počet nových případů v přepočtu na 100 tisíc obyvatel by se v těchto zónách měl trvale držet v jednociferných hodnotách. Zároveň by nadále platila povinnost dodržovat takzvané AHAL-zásady (německá zkratka pro odstup, hygienu, roušky a větrání uzavřených prostor).
Za situace, kdy by byl covid-19 v zelené zóně prakticky vymýcen, mohl by se život postupně vracet k normálu. Otevírání restaurací, posiloven a obchodů by ale neznamenalo konec propracovaného systému pravidelného a cíleného testování, trasování a izolace, včetně prověřování nákazy i v domácích podmínkách při prvních příznacích. Právě naopak. Všechna tato opatření by měla být ještě posílena, a to včetně pravidelných kontrol vzorků odpadních vod, kde se stopy koronaviru v minulosti opakovaně objevily v různých zemích a které mohou poskytnout obrázek o tom, jak moc je vir mezi lidmi rozšířen.
"Návrhy vycházejí z mezinárodně nejúspěšnějších protikoronavirových opatření," tvrdí čtrnáct německých vědců. "V případě, že se objeví případ infekce neznámého původu, mělo by tak být její šíření co nejrychleji potlačeno účinnou kontrolou 'ohniska'," dodávají experti v návrhu, který získal deník Die Zeit a další německá média.
V ideálním případě by do takovýchto minioblastí měla být rozkouskována celá Evropa. O návrhu už mluví i epidemiologové v Británii nebo ve Francii. Odkazují přitom ale spíše na iniciativu #ZeroCovid (neboli nulový covid), která je ve svých požadavcích radikálnější: v první fázi vyžaduje drastický lockdown v celoevropském měřítku. Petici na podporu utopicky znějící strategie podepsalo zatím necelých 100 tisíc lidí.
V celoevropské perspektivě uvažují i němečtí experti prosazující koncept "žádného covidu". Jejich návrh nepočítá s uzavíráním hranic, při cestování z nezelených do zelených zón by ale nadále měla platit povinnost podstoupit test a izolaci. Naopak ve stále se zvětšujících zelených oblastech by se lidé mohli pohybovat zcela bez omezení.
V tuto chvíli nesplňuje podmínku pro "zelenou" barvu ani jeden německý okres. Jen asi desetina jich dosahuje na kancléřkou Merkelovou vytyčený březnový cíl 35 nakažených na 100 tisíc obyvatel týdně. Jsou mezi nimi zejména ty podél pobřeží na severu země.
Ochota? V Česku spíš ne
Nápad má samozřejmě několik zásadních problémů. Aby mohl fungovat na celoevropské úrovni, musely by se shodnout vlády všech států, které přitom zastávají i velmi odlišné přístupy k řešení pandemie. A jak autoři sami připouštějí, bylo by nezbytné přesvědčit lidi, že navrhované zásady mají smysl.
"Kdo se při sebemenším podezření izoluje, zajistí okamžité otestování a varuje před rizikem ostatní, zapříčiní, že se řetězec nákazy velmi rychle přeruší," popisují. Vidina končících omezení by podle vědců obyvatele jednotlivých regionů měla motivovat dostatečně.
Například v Česku se nicméně podle aktuálních průzkumů něco takového jeví jako jen těžko představitelné. Podle ve středu zveřejněných výsledků šetření, které si objednala česká pobočka Světové zdravotnické organizace společně s Českou lékařskou společností Jana Evangelisty Purkyně, nezůstává doma ani s příznaky covidu-19 skoro polovina Čechů. Základní opatření zahrnující mytí rukou, nošení roušek a zachovávání rozestupů pak nedodržuje pětina až třetina procent populace.
