Praha - Američtí prezidenti jsou v Praze vždy vzácným jevem. Československo ani Česká republika nepatří k zemím, kam nejvyšší představitelé USA jezdí příliš často.
Z prezidentů ve funkci byli v Praze dosud tři, ale na první návštěvu Československo čekalo až do roku 1990.
Návštěvy amerických prezidentů, kterým už skončilo funkční období nebo se naopak stali prvními muži své země až v budoucnosti, nejsou o nic častější.
| Čtěte také: Agentura AP prozradila, co řekne Obama v Praze |
Jako první muž, který měl co do činění s Bílým domem, se v Praze objevil krátce po válce Dwigth Eisenhower. Ještě jako voják v říjnu 1945.
Prezidentem se stal o osm let později, v atmosféře zuřící studené války ale byla jeho návštěva komunistického Československa nemyslitelná.
Poněkud utajeně - bez velké publicity tehdejších médií - se objevil v Praze v roce 1982 Richard Nixon. Šest let poté, co musel kvůli aféře Watergate opustit úřad. Přijal jej tehdy jako soukromou osobu předseda vlády Lubomír Štrougal, ale k žádnému průlomu v americko-československých vztazích to nevedlo.
Ve zcela odlišné atmosféře proběhla návštěva George Bushe v roce 1990. Přijel 17. listopadu přesně rok po začátku "sametové revoluce". V čerstvě demokratické zemi se mu dostalo vřelého přijetí jako reprezentanta země, která se výrazně podílela na pádu železné opony.
| Čtěte také: Cesty prezidentů USA: Dům v oblacích a poprask na zemi |
S Václavem Havlem tehdy zavítal na velmi slušně zaplněné Václavské náměstí, kde zazvonil na "Zvon svobody."
O zábavu se tehdy postarala Republikánská strana Miroslava Sládka. Její členové rozvinuli transparent "Republikáni vítají republikána George Bushe."
Bush senior se 17. listopadu vrátil do Prahy ještě jednou. Na desáté výročí v roce 1999. Na Pražském hradě tehdy převzal od Václava Havla vyznamenání spolu s Margaret Thatcherovou, Michailem Gorbačovem či Helmutem Kohlem. Jeho předchůdce Ronald Reagan se už kvůli těžké nemoci dostavit nemohl.
V roce 1993 se krátce zastavil v Praze exprezident James Carter, aby se krátce sešel s Václavem Havlem.
| Čtěte také: Soukromý rozhovor s Obamou. Privilegium pouze pro Havla |
Rok poté v lednu 1994 přijel Bill Clinton jako první americký prezident na návštěvu České republiky, neboť Československo se rozpadlo rok předtím. Jednal hlavně o rozšíření NATO.
V jazzovém klubu Reduta na Národní třídě si zahrál na saxofon Summertime a My Funny Valentine, o kus dál na téže ulici přednesl projev k byznysmenům a finančníkům v obchodním domě K-Mart (dříve Máj). S Václavem Havlem a Bohumilem Hrabalem poseděl nad pivem v hostinci U Zlatého tygra.
V superlativech se o Praze vyjadřovala tehdejší první dáma Ameriky Hillary Clintonová. Po večeři v jedné z restaurací s výhledem na Karlův most údajně prohlásila, že si přála, aby tento večer nikdy neskončil.
Clintonův nástupce George W. Bush do Prahy přijel po dalších osmi letech. Na summit NATO do Kongresového paláce. Někdejším Paláci kultury, kde se za starého režimu konaly i komunistické akce a sjezdy. Summit ale poznamenala nervozita kvůli blížící se americké invazi do Iráku, s níž většina evropských zemí nesouhlasila.
Podruhé a naposledy ve funkci prezidenta přijel Bush do Prahy 4. června 2007.
| Připomenťe si Bushovu návštěvu: Online přenos, den první: Protesty byly vidět víc než Bush Online přenos, den druhý: Air Force One opustil Ruzyni |
Na Pražském hradě jej společně přijali Václav Klaus s Mirkem Topolánkem, i tisková konference byla kvůli nedostatku času takto nestandardně ve třech.
Na programu jednání bylo hlavně zrušení amerických víz pro Čechy a radar. Bush bydlel v hotelu Hilton a po Praze jezdily dvě navlas stejné limuzíny. Jedna "pravá" s Bushem a druhá náhradní.
Zatímco Obamův pobyt v Evropě se návštěvou Prahy nachýlí ke konci (čeká jej pak už jen zastávka v Turecku), Bush své evropské turné před rokem v české metropoli zahajoval. Jel pak ještě kromě jiného do Německa, Albánie či Bulharska.
