Lusaka - Čínské státní firmy, které těží v Zambii měď, vykořisťují africké dělníky, nutí je pracovat v neúměrně dlouhých směnách a platí je mnohem hůře, než západní těžební společnosti působící v této zemi.
Situace došla tak daleko, že organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW) dokonce vyzvala nového zambijského prezidenta Michaela Satu, aby tvrdě zasáhl proti nezákonným praktikám čínských firem.
Zambijci pracující pro čínské společnosti si stěžují na trvale špatné pracovní podmínky v měďných dolech, nedostatek ochranných pomůcek a pravidelné výhružky, že budou propuštěni, pokud odmítnou pracovat na nebezpečných místech v podzemí.
Těžba mědi je páteří zambijské ekonomiky, protože představuje téměř 75 procent jejího exportu a centrální vládě zajišťuje dvě třetiny jejích příjmů.
Zambie se právě kvůli mědi stala jedním z nejhmatatelnějších příkladů rychlé čínské expanze v Africe. Nyní v ní působí čtyři čínské těžební společnosti, které jsou ale jen pobočkami čínské státní Korporace pro těžbu neželezných kovů.
HRW tuto společnost ve své zprávě obviňuje ze zneužívání pracovních sil v zambijských měďných dolech.
"Chovají se jako v Číně"
Podle HRW se čínské firmy chovají v Zambii jako doma v Číně. I tady zanedbávají bezpečnost práce, hledí jen na výkon bez ohledu na následky pro dělníky a jediným hlediskem je pro ně co největší zisk.
Stížnosti na čínské podnikatelské praktiky se v Zambii ozývají již mnoho let. V roce 2005 výbuch v měďném dole vlastněném Číňany způsobil smrt jednapadesáti dělníků.
Loni v dubnu došlo v jednom uhelném dole během stávky ke sporu mezi zambijskými horníky a jejich čínskými nadřízenými, který skončil střelbou.
Dva čínští manažeři byli obviněni z pokusu o vraždu, protože začali pálit do shromážděných Zambijců, nespokojených s výškou mezd.
Postřelili třináct horníků, ale obvinění bylo nakonec staženo, protože důl poškozeným zaplatil kompenzaci a zambijské úřady neměly nejmenší zájem postupovat rázně proti jeho čínským vlastníkům.
Rupiah Banda, tehdejší zambijský prezident, se za Číňany postavil se slovy, že "v Zambii je každý den někdo postřelen, tak si dejme pozor, abychom neukazovali jen na někoho".
Číňané také nutí své zambijské horníky, aby pět dní v týdnu pracovali ne osm, ale dvanáct hodin denně. Pak je navíc čeká ještě šestá "rotační" směna, dlouhá 18 hodin, při níž přecházejí z denních směn na noční nebo opačně.
Někteří horníci dokonce tvrdí, že museli odpracovat v měďných dolech vlastněných Číňany 365 dní bez jediného dne volna.
Protičínský prezident Sata
V září vyhrál prezidentské volby v Zambii Michael Sata, který se prezentoval ostrou protičínskou rétorikou. Zambijci skutečně u voleb do značné míry rozhodovali, zda jsou pro obrovské čínské investice ve své zemi, či nikoli.
Prezident Banda, který usiloval o znovuzvolení a jehož volební kampaň Číňané údajně pomáhali financovat, prohrál.
Čína loni v Zambii, která je největším africkým producentem mědi, investovala miliardu dolarů a slíbila, že v příštích několika letech v této zemi vytvoří dalších 15 000 pracovních příležitostí a investuje dalších pět miliard dolarů.
Devadesát procent těchto prostředků ale směřuje jen do těžby nerostných surovin. To je také důvod, proč Sata hřímal, že Čína "vykupuje" Zambii.
Letos v říjnu začali Zambijci v měďných dolech stávkovat proti čínským majitelům v naději, že konečně budou mít zastání u vlády.
Ti tisíc z nich propustili ve snaze ostatní zastrašit, ale po silném nátlaku zambijské vlády je zase přijali zpět. Pohrozili však, že tyto horníky budou sledovat a "potížisty" potrestají.
Čínská Korporace pro těžbu neželezných kovů připustila, že má velké spory s novou zambijskou vládou včetně ministerstva důlního průmyslu. Potíže ve svých zambijských měďných dolech však přičítá "jazykové bariéře a kulturním rozdílům", které podle ní "mohly vést k nedorozuměním ohledně skutečného stavu věcí".
