Lagos, Maputo - Afrika se stále podílí na celosvětovém hospodářském výkonu jen přibližně dvěma a půl procenty, některé části černého kontinentu čeká ale slibný růst.
Velkou zásluhu na tom mají investoři z Číny. Ti si však v řadě afrických zemí počínají stejně bezohledně jako někdejší bílí kolonizátoři.
V diplomatických depeších zaslaných do Washingtonu, které nyní zveřejnil server WikiLeaks, na to upozorňuje náměstek ministryně zahraničí USA Hillary Clintonové pověřený africkými záležitostmi Johnnie Carson.
Peking popisuje jako "velmi agresivního a škodlivého konkurenta bez jakékoli morálky", který na kontinentu systematicky posiluje svoji pozici.
"Čína není v Africe z altruismu," tvrdí. "Je zde v prvé řadě kvůli sobě."
Druhým hlavním důvodem mohutných čínských investic, zejména v subsaharské Africe, je podle Carsona snaha Pekingu zajistit si podporu tamních vlád při důležitých hlasováních v OSN.
Jen v loňském roce investovaly čínské firmy na kontinentu 56,5 miliard dolarů. Zajímají se o ropu v Nigérii, stejně jako o měď a kobalt v Kongu, uhlí v Zambii či uran v Jihoafrické republice a Namíbii.
Střelba do horníků
Čínští podnikatelé v sobě přitom spojují nejhorší vlastnosti komunistických aparátčíků a proponentů divokého kapitalismu nebrajících ohled na nic a na nikoho.
Když letos v říjnu požadovali horníci z černouhelného dolu Collum na jihu Zambie zvýšení mezd, čínské vedení dolu nařídilo strážným, aby do davu stávkujících zahájilo palbu. Nejméně deset zaměstnanců dolu bylo při střelbě zraněno.
K podobnému incidentu, jenž skončil smrtí jednoho horníka, došlo v Zambii v roce 2007 na jednom z dolů na měď.
Podle keňského deníku Citizen se Čína chová v Africe po vzoru "někdejších koloniálních mocností" a čínské firmy vyplácejí zaměstnancům "otrocké mzdy".
V Mozambijském Maputu pracovali místní dělníci na stavbě obřího fotbalového stadionu za sto padesát dolarů měsíčně, ačkoliv jejich čínští kolegové dostávali za stejnou práci plat ve výši 850 dolarů. V uranových dolech v Nigeru čínské vedení těžařské společnosti nutilo horníky pracovat bez ochranných pomůcek.
Zatímco doma Číňané velmi nemilosrdně potlačují korupci, zejména v případě vysokých státních úředníků, jejich africké protějšky se ve snaze získat nové kontrakty snaží Peking podplácet, kde to jenom jde.
Podle hlášení americké ambasády v Keni si Čína zajistila několik významných hospodářských smluv úplatky, které šly do kapsy někdejšího šéfa prozatímní vlády v občanskou válkou paralyzovaném Somálsku Abdulahiho Jusúfa.
Honba za dřevem a slonovinou
Na žádném jiném kontinentu se někdejší Říše středu neangažuje tak intenzivně. V Africe, kde nyní žije přes milion Číňanů, podepsal Peking v uplynulých letech stovky obchodních smluv.
Jen v Kongu si čínské firmy zajistily kontrakty na těžbu deseti milionů tun mědi a 600 tisíc tun kobaltu v hodnotě devíti miliard dolarů. U Světové banky tím vyvolaly obavy, že vláda v Kinshase nedostojí svým závazkům v souvislosti s úvěry, jež jí byly poskytnuty západními věřiteli.
Žádné velké starosti si Čína na kontinentu nedělá ani s ochranou přírodního bohatství. V říjnu 2007 zabavily tanzanijské úřady v přístavu Dar-es-Salaam sedm desítek kontejnerů s tropickým dřevem, které směřovaly do Činy.
Americké velvyslanectví v Nairobi zaslalo do Washingtonu depeši, podle níž "devadesát procent pašeráků slonoviny zadržených v přístavu jsou Číňané".
Do obchodu se sloními kly měli být podle depeší z příslušných ambasád zapletení čínští diplomaté v Kamerunu, Zimbabwe a Nigérii.
