Peking - Čína chce jako první země na světě dobýt odvrácenou stranu Měsíce. V pondělí vyslala do vesmíru umělou družici, která bude sloužit jako komunikační kanál mezi Zemí a plánovanou lunární misí.
Pokud satelit Queqiao dorazí na místo určení, bude moci Čína vyslat měsíční sondu, která bude zkoumat měsíční polokouli, jež zůstává lidem na Zemi skrytá. A kde ještě nikdo nikdy nebyl.
Queqiao doletí během několika dní na oběžnou dráhu Měsíce. Její úspěch je klíčový, protože komunikace je právě na celém projektu to nejsložitější. Proto na odvrácené straně Měsíce ještě nikdo nepřistál.
Čína to chce změnit do konce letošního roku. Její měsíční sonda s sebou poveze mimo jiné i sazenice brambor a několika druhů plevelu, které jsou potřebné pro experiment. Čínští vědci chtějí zjistit, zda a jaké plodiny je na Měsíci možné pěstovat. Připravuje si tím půdu pro další smělý plán: vyslat na Měsíc člověka, který by ho i časem kolonizoval.
"Je to stěžejní krok v realizaci čínského plánu stát se prvním státem, jehož zařízení přistane na odvrácené straně Měsíce a prozkoumá ji," popsal pondělní start manažer projektu Čang Li-chua. "Satelit doletí k oběžné dráze asi 455 tisíc kilometrů nad Zemí a bude zde pracovat jako první komunikační družice na světě."
Název Queqiao v čínštině znamená Stračí most a ukrývá v sobě bájnou symboliku, upozornil britský deník The Guardian. Je součástí lidového romantického příběhu, ve kterém oblouk tvořený ptáky spojuje dva milence, oddělené od sebe nebesy.
Podobně bude satelit spojovat čínské vědce na Zemi s lunární sondou na vzdálené půlce Měsíce.
Peking dohání náskok Spojených států
Čína se v posledních letech pouští do vesmírných závodů se Spojenými státy a Ruskem. Kromě prvenství v dobývání odvrácené strany Měsíce plánuje Peking také vlastní obydlenou vesmírnou stanici a misi na Mars. Na rudé planetě chce se svou sondou přistát do roku 2020.
"Naším cílem je, aby se Čína do roku 2030 dostala mezi vesmírné mocnosti světa," cituje americká televizní stanice CNN prohlášení šéfa Čínské národní vesmírné agentury Wu Jen-chuy.
V závodech ve zkoumání vesmíru je Čína pozadu. Svoji první umělou družici vyslala do kosmu teprve v 70. letech minulého století. Američané v té době už zanechali lidskou stopu na povrchu Měsíce.
Od té doby ale Peking do vesmírného programu horlivě investuje a za posledních 15 let toho čínští vědci stihli dohnat poměrně hodně: uspořádali první výstup čínského astronauta do volného vesmíru a hlavně vyslali do kosmu celkem šest posádek. V roce 2016 vyslali do vesmíru dokonce více raket než Rusové.
Čínská snaha došla tak daleko, že v roce 2011 Washington zakázal americké NASA z důvodu ochrany národní bezpečnosti spolupracovat s čínskou vesmírnou agenturou.
Kromě toho, že mají Spojené státy před Čínou tak velký časový náskok, má také NASA k dispozici mnohem více financí. Zatímco Američané měli předloni na zkoumání kosmu k dispozici zhruba 21 miliard dolarů, Peking do svého vesmírného programu ročně investuje miliardy jen tři, píše server Quartz.
Provázání s vládou
Zároveň ale dodává, že Čína americký náskok zkracuje. Například chce vyslat na oběžnou dráhu vlastní vesmírnou stanici už v roce 2022. Byla by tak první, která nahradí Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), jejíž životnost končí v roce 2024. A americká NASA nevyšle novou stanici do vesmíru dříve než rok předtím.
Vedle národní vesmírné agentury v Číně rostou soukromé firmy a start-upy na výzkum vesmírných technologií. Nefungují ale úplně stejně jako například americké SpaceX Elona Muska nebo Blue Origin Jeffa Bezose. Čínské firmy úzce spolupracují s pekingskou vládou, protože úspěchy na poli výzkumu vesmíru mají sloužit jako ukázka technologického a mocenského postavení Číny ve světě. A tak se stává, že vesmírné rakety jsou postavené ze součástek využitých původně pro raketovou obranu a naopak, jak napsal loni americký server CNBC.
