Na Jupiterově měsíci jsou podmínky pro život. Sonda našla vodu, když prolétla kolem obřího gejzíru

Zahraničí Zahraničí
15. 5. 2018 20:10
Sonda Galileo proletěla v roce 1997 skrz vodní páry, které pocházely z měsíce Europa. Po téměř 21 letech to potvrdila vědecká analýza.
Video: Na Jupiterově měsíci Europa jsou podmínky vhodné pro život | Video:

Washington - Na měsíci Europa, který obíhá kolem planety Jupiter, jsou podmínky vhodné pro život. Pod ledovou krustou měsíce se pravděpodobně nachází voda v kapalném skupenství. Dokazují to přes dvacet let stará měření sondy Galileo, která se až nyní podařilo vědcům z amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA) detailněji prozkoumat. 

Odborníci zjistili, že sonda proletěla přes obrovské množství vodních par, které připomínaly gejzíry, jaké známe ze Země. Stalo se tak 16. prosince 1997, kdy sonda byla měsíci Europa vůbec nejblíže.

Loď Galileo byla vyslána do vesmíru v roce 1989, aby tam zkoumala právě planetu Jupiter a její čtyři největší měsíce. Shořela v roce 2003 v atmosféře této největší planety sluneční soustavy. 

"V prosinci 1997 jsme tam zpozorovali nějaké zvláštnosti, kterým jsme nikdy úplně neporozuměli. Teď jsme se k nim vrátili a podívali se na ně pozorněji," uvedla pro britský deník The Guardian fyzička Margaret Kivelsonová z Kalifornské univerzity v Los Angeles, která se před lety podílela i na projektu Galileo. 

Výsledky analýzy, ve které se vědci vrátili k naměřeným datům ze sondy Galileo, v pondělí uveřejnil odborný časopis Nature Astronomy

Gejzíry vysoké 200 kilometrů

Družice v roce 1997 zaznamenala dramatické změny v magnetickém poli měsíce a rychlé zvýšení hustoty plazmy, přes kterou Galileo proletěl. Počítačové simulace později ukázaly, že přesně takovou situaci by vytvořily zmíněné gejzíry.

Experti tak vyvodili, že došlo k náhlé erupci vody z povrchu Jupiterova měsíce. Vodní páry vytryskly až do výšky přes 200 kilometrů.

Kapalina se podle odborníků ukrývá v podpovrchovém oceánu Europy, který by mohl obsahovat až dvakrát více vody než všechny oceány na Zemi dohromady. "Europa je kompletně pohlcena tímto slaným oceánem, který leží pod ledovou krustou," citoval list The Guardian astronoma Williama Sparkse.

S nadějnými tvrzeními, že by na Europě mohly být podmínky vhodné pro život, nepřichází vědci poprvé. Jejich novou analýzu podporuje i úkaz z roku 2012, kdy Hubbleův teleskop zjistil ve stejné oblasti přítomnost páry.

V červnu loňského roku pak stejný teleskop zachytil pod ledovou krustou na Europě něco, co připomínalo vodní gejzíry. Tehdy se na výzkumu podílel i William Sparks.

Nová sonda

NASA chce k Europě vyslat novou sondu, ideálně v roce 2022. Ta bude mít za úkol prozkoumat jeden z 63 měsíců Jupiteru ještě podrobněji. 

"Je to příliš mnoho náhod na to, abychom vše ignorovali a řekli si, že tam nic není nebo že našim datům nerozumíme," sdělil pro americký list The New York Times Robert T. Pappalardo, projektový vědec mise NASA s názvem Europa Clipper, která má k měsíci vynést novou sondu. 

Europu objevil v roce 1610 italský astronom Galileo Galilei. V minulosti se vědcům podařil prokázat výskyt vodních gejzírů také na měsíci Enceladus, který rotuje kolem planety Saturn. 

Video: První luxusní hotel ve vesmíru. Noc na Aurora Station bude stát 16 milionů

První luxusní hotel ve vesmíru. Noc na Aurora Station bude stát 16 milionů | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 33 minutami

Kvůli závadě na troleji nevyjelo v Praze ráno několik vlaků

Železniční dopravu v hlavním městě a okolí dnes nad ránem komplikovala porucha troleje na pražském odstavném nádraží. Několik osobních vlaků muselo být odřeknutu v části nebo v celé trase, uvedla na Twitteru společnosti Ropid, která organizuje MHD v Praze a okolí.

Kvůli poruše trakčního vedení na odstavném nádraží musely České dráhy zrušit ranní osobní vlak z Prahy do Ústí nad Labem. Odřeknut musel být i jeden pár osobních vlaků mezi Nymburkem a Kolínem a spoj mezi Prahou-Uhříněvsí a Benešovem, vyplývá z údajů na webu drah

Zdroj: ČTK
před 44 minutami

V Číně na nový vir zemřelo už 25 lidí. Podle vlády se počet nakažených vyšplhal na 830 případů

Už 25 obětí evidují čínské úřady v souvislosti s šířením nového typu koronaviru, který se na konci loňského roku objevil v 11milionovém městě Wu-chan. Počet prokázaných případů se zároveň k 23. lednu v Číně vyšplhal na 830, oznámila vláda podle světových zpravodajských agentur. Předtím média psala o 18 mrtvých a více než 630 nakažených.

Čínské ministerstvo zdravotnictví v rámci nového hlášení mimo jiné potvrdilo čtvrteční zprávu o prvním úmrtí způsobeném koronavirem mimo centrální provincii Chu-pej. Jde o případ 80letého pacienta, který zemřel v provincii Che-pej po návratu z dvouměsíčního pobytu ve Wu-chanu.

Z 830 potvrzených případů je 177 považováno za vážné, zatímco 34 "uzdravených" lidí už údajně mohlo opustit nemocniční lůžka. Podle agentury AFP dále čínská vláda informovala, že úřady prověřují 1072 pacientů, u nichž panuje podezření na nakažení záhadným virem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy