Washington - Na měsíci Europa, který obíhá kolem planety Jupiter, jsou podmínky vhodné pro život. Pod ledovou krustou měsíce se pravděpodobně nachází voda v kapalném skupenství. Dokazují to přes dvacet let stará měření sondy Galileo, která se až nyní podařilo vědcům z amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA) detailněji prozkoumat.
Odborníci zjistili, že sonda proletěla přes obrovské množství vodních par, které připomínaly gejzíry, jaké známe ze Země. Stalo se tak 16. prosince 1997, kdy sonda byla měsíci Europa vůbec nejblíže.
Loď Galileo byla vyslána do vesmíru v roce 1989, aby tam zkoumala právě planetu Jupiter a její čtyři největší měsíce. Shořela v roce 2003 v atmosféře této největší planety sluneční soustavy.
Decades-old data unveils plumes spewing from Jupiter’s large, icy moon Europa https://t.co/6KhQoYM6lh pic.twitter.com/bbbRTL5zpp
— Scientific American (@sciam) May 14, 2018
"V prosinci 1997 jsme tam zpozorovali nějaké zvláštnosti, kterým jsme nikdy úplně neporozuměli. Teď jsme se k nim vrátili a podívali se na ně pozorněji," uvedla pro britský deník The Guardian fyzička Margaret Kivelsonová z Kalifornské univerzity v Los Angeles, která se před lety podílela i na projektu Galileo.
Výsledky analýzy, ve které se vědci vrátili k naměřeným datům ze sondy Galileo, v pondělí uveřejnil odborný časopis Nature Astronomy.
Gejzíry vysoké 200 kilometrů
Družice v roce 1997 zaznamenala dramatické změny v magnetickém poli měsíce a rychlé zvýšení hustoty plazmy, přes kterou Galileo proletěl. Počítačové simulace později ukázaly, že přesně takovou situaci by vytvořily zmíněné gejzíry.
Experti tak vyvodili, že došlo k náhlé erupci vody z povrchu Jupiterova měsíce. Vodní páry vytryskly až do výšky přes 200 kilometrů.
Kapalina se podle odborníků ukrývá v podpovrchovém oceánu Europy, který by mohl obsahovat až dvakrát více vody než všechny oceány na Zemi dohromady. "Europa je kompletně pohlcena tímto slaným oceánem, který leží pod ledovou krustou," citoval list The Guardian astronoma Williama Sparkse.
S nadějnými tvrzeními, že by na Europě mohly být podmínky vhodné pro život, nepřichází vědci poprvé. Jejich novou analýzu podporuje i úkaz z roku 2012, kdy Hubbleův teleskop zjistil ve stejné oblasti přítomnost páry.
V červnu loňského roku pak stejný teleskop zachytil pod ledovou krustou na Europě něco, co připomínalo vodní gejzíry. Tehdy se na výzkumu podílel i William Sparks.
Nová sonda
NASA chce k Europě vyslat novou sondu, ideálně v roce 2022. Ta bude mít za úkol prozkoumat jeden z 63 měsíců Jupiteru ještě podrobněji.
"Je to příliš mnoho náhod na to, abychom vše ignorovali a řekli si, že tam nic není nebo že našim datům nerozumíme," sdělil pro americký list The New York Times Robert T. Pappalardo, projektový vědec mise NASA s názvem Europa Clipper, která má k měsíci vynést novou sondu.
Europu objevil v roce 1610 italský astronom Galileo Galilei. V minulosti se vědcům podařil prokázat výskyt vodních gejzírů také na měsíci Enceladus, který rotuje kolem planety Saturn.
