Od naší zpravodajky - Do Dorockaie, ležící asi 40 kilometrů jihovýchodně od moldavské metropole Kišiněva, se přijíždí po silnici v zuboženém stavu, která patří k dalším neblahým pozůstatkům sovětského režimu. Provoz tu není skoro žádný - a stejně tak dopravní značení. Bez navigace by tu byl řidič jako slepý.
Vesnice se nachází u hranic se separatistickým Podněstřím, které se odtrhlo od Moldavska na počátku 90. let minulého století. Oficiálně ho žádný stát neuznává, má ale podporu Moskvy, která tam rozmístila několik stovek svých vojáků. Dorockaia tak není jen tak ledajaký bod na mapě. Obec už dlouho symbolizuje střet mezi Západem a Ruskem.
Bílý opravený domek, který pomohlo vybudovat Česko, tu působí jako vzácnost. Slouží jako centrum sociální péče, podobných je v celé zemi už dvanáct. Před více než 13 lety ho otevřel český velvyslanec v Moldavsku. "Pomáháme tady hlavně seniorům, kteří zůstali sami a trpí velkými depresemi kvůli strachu, nedostatečné péči i velké chudobě," říká reportérce Aktuálně.cz jedna z ošetřovatelek.
Tamní tíživou situaci navíc prohlubují spory se separatisty. Východním okrajem obce prochází strategická silnice, na kterou si dělají nárok úřady v Tiraspolu, hlavním městě Podněstří. Za silnicí se však nachází 85 procent zemědělské půdy patřící obyvatelům Dorockaie. Lidé si stěžují, že jim separatisté brání v přístupu na pole, kde kvůli tomu nemohou nic pěstovat.
Mladí v zahraničí, rodiče doma
Dorockaiu stejně jako zbytek Moldavska pak trápí ještě jeden problém: odlidňování. Kvůli chudobě se mnoho mladých stěhuje do zahraničí - podle odhadů více než čtvrtina Moldavanů žije a pracuje v Evropské unii nebo v Rusku. Od roku 1991 opustilo Moldavsko 1,5 milionu obyvatel, teď jich tam žije něco přes tři miliony.
Doma obvykle nechávají rodiče, kterým posílají peníze. V zemi tak dochází k výraznému stárnutí populace. Například loni tvořili senioři ve věku nad 60 let 22,8 procenta celkové populace a do roku 2040 se předpokládá, že se tento podíl zvýší až na třetinu.
Chudoba ale není jediným důvodem k opuštění rodné země. V současnosti k odlivu místních přispívá i nestabilní bezpečnostní situace v důsledku války na Ukrajině, se kterou Moldavsko a především separatistický region Podněstří soustředí.
"Lidé tu mají strach, že jsou další na řadě," přiznává reportérce Aktuálně.cz v centru Kišiněva policista, který hlídá menší shromáždění na podporu vstupu Moldavska do Evropské unie. O den dříve se nedaleko hlavního města konal summit Evropského politického společenství, platformy, která vznikla po ruské invazi na Ukrajinu a jež má za cíl koordinovat politiku evropských států. Kišiněvem tak projížděly zahraniční delegace a všude, včetně budovy moldavského parlamentu, visely evropské vlajky.
Podle českého velvyslance v Moldavsku Stanislava Kázeckého je osud Moldavska minimálně ve vojenské oblasti spojen s Ukrajinou. "Pokud by Ukrajinci v loňském roce nedokázali ubránit své území a ruští vojáci by se dostali například do Oděsy, karty by se zamíchaly úplně jinak," říká s tím, že by taková situace ohrozila nejen bezpečnost Moldavska, které by bylo pravděpodobně také napadeno, ale i jeho prozápadní směřování.
Plány Kremlu na převrat
Přestože vojáci na Ukrajině už měsíce úspěšně čelí ruským jednotkám, moldavské bezpečnostní složky jsou stále v pohotovosti. Podle prezidentky Maiy Sanduové existují detailní plány Kremlu na násilný převrat v Moldavsku. Informace, které jí letos v únoru předal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, popisují, které osoby ze zahraničí by Rusko k akci využilo. Sanduová jmenovitě zmínila lidi z Běloruska, Srbska a Černé Hory. Moskva podle ní počítá i s pomocí proruské opozice přímo v Moldavsku.
Současná moldavská vláda je naopak nakloněna Západu. V roce 2021 vyhrála parlamentní volby proevropská strana PAS, která spolu s prezidentkou usiluje o to, aby se Moldavsko stalo členem Evropské unie.
Mezi lidmi má vláda podporu, která od začátku války na Ukrajině dokonce vzrostla, ukazují průzkumy veřejného mínění. Najdou se však i takoví, kteří se kloní na stranu Ruska.
"Bohužel je někdy propaganda silnější než vládní snaha změnit věci," přiznává moldavský novinář Dicusar Constantin, podle kterého Rusko v současnosti vede proti Moldavsku hybridní válku. "Existuje riziko, že politická situace, která je nyní ve prospěch Západu, se opět vrátí k předchozím letům, kdy bylo Moldavsko napojené na Rusko skrze tehdejšího prezidenta Igora Dodona," doplňuje.
Ruská invaze navíc způsobila uprchlickou krizi, která obzvlášť dolehla právě na Moldavsko. Ačkoli je nejmenším sousedním státem Ukrajiny, přijalo dosud nejvíce uprchlíků v přepočtu na obyvatele. Celkem zemí prošlo více než 700 tisíc lidí, okolo stovky tisíc jich tam podle dat neziskové organizace Člověk v tísni nadále zůstává.
"Jsem tady spokojená, mám to blízko za rodinou, která zůstala na Ukrajině," říká například dvaatřicetiletá Sofia, která utekla před válkou do Kišiněva. Na Ukrajině pracovala v bance, teď je prodavačka.
Moldavsko však nápor uprchlíků přestává zvládat, hlavně kvůli nedostatku peněz. Na péči o uprchlíky podle úřadů potřebuje v přepočtu 22 milionů korun denně, přičemž jeden uprchlík stojí každý den asi 660 korun. Třetinu částky hradí stát, zbylé dvě třetiny pocházejí ze zahraniční pomoci, což ještě prohlubuje hospodářské a energetické problémy země. Moldavsko přitom podle dostupných dat obvykle soupeří s Ukrajinou o titul nejchudší země Evropy.
Nejasná cesta do EU
"Chtěla bych, aby se moje děti nemusely stydět za to, že jsou z Moldavska. Aby tady v budoucnu možná vychovaly i své děti," říká pětatřicetiletá Dima, která se s dítětem v kočárku prochází parkem nedaleko prezidentského paláce. Vysoká stavba svým brutalistickým vzhledem, který je pro Kišiněv typický, spíš děsí.
Kdyby se Moldavsku podařilo splnit podmínky pro vstup do Evropské unie, podle výzkumníka Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Pavla Havlíčka by to výrazně pomohlo posílit ekonomiku. "Zemi by to bezpečnostně, politicky, finančně a ekonomicky nakoplo a pomohlo by ji to stabilizovat v těchto nejistých dobách. Již dnes Moldavsko do velké míry profituje z evropské pomoci, která by takto masově vzrostla," popisuje.
Moldavsko ale pro vstup do unie musí dokončit řadu reforem a celý proces může trvat i více než deset let. Země se potýká například s korupcí. Kandidátský status Moldavsko získalo společně s Ukrajinou v polovině loňského roku.
