Brusel - Eurozóna se chce na novém záchranném programu pro Řecko dohodnout nejpozději na začátku července. Vyplývá to z prohlášení lídrů eurozóny, na němž se ve čtvrtek večer shodli na summitu Evropské unie v Bruselu.
Už teď je ale jasné, že dalších záchranný balík převýší opět 100 miliard eur a podílet se na něm budou jen země platící eurem, tedy členové eurozóny. České republiky se stejně jako v případě prvního balíku pomoc Řecku přímo netýká.
EU a Mezinárodní měnový fond se mezitím v Aténách s řeckou vládou dohodly na pětiletém plánu úsporných opatření. Řekové budou kromě úspor muset také zvýšit daně a zbavit se i části rozsáhlého státního majetku.
Trhy na zprávu o dohodě ihned zareagovaly. Posílilo euro i akciové indexy.
Novému řeckému ministrovi financí se partnery podařilo přesvědčit, že snahy ozdravit veřejné finance myslí Řecko vážně. Přesvědčit řecké obyvatelstvo ale nebude jednoduché. "Dovolte nám plán schválit a dostat hlavu nad hladinu. Odvděčíme se vám za to," vzkázal Evangelos Venizelos po jednání řecké veřejnosti.
Další záchranný program by měl opět překročit hranici 100 miliard eur. Eurozóna nicméně trvá na tom, že do nového plánu by se měli zapojit i soukromí investoři. "(Šéfové států a vlád) potvrdili, že budou usilovat o dobrovolné zapojení soukromého sektoru," stojí v oficiálním prohlášení.
Rozpočtovými škrty mezinárodní společenství podmiňuje jakoukoliv další pomoc Řecku, které již loni získalo 110 miliard eur pomoci, ale ani tyto finanční prostředky mu nestačí. Ještě před začátkem summitu německá kancléřka Merkelová a francouzský prezident Sarkozy naléhali na řeckého premiéra, aby zajistil, že parlament přijme nová úsporná opatření.
Celkem 12 miliard eur Řecko potřebuje získat do poloviny července, jinak se ocitne bez hotovosti a zkrachuje.
Bankrot Řecka by byl zřejmě vhodnější cestou než další nalévání finanční pomoci, řekl ovšem v Bruselu před summitem premiér Petr Nečas. Česko je podle něj pro povinné zapojení soukromého sektoru do další pomoci.
"Restrukturalizace řeckého dluhu je zřejmě vhodnější cestou a je skutečně reálnou otázkou, nakolik odkládání tohoto problému pouze nevede k tomu, že toto řešení bude dražší a dražší," řekl Nečas.
Podle ministra financí Miroslava Kalouska už Řecko v bankrotu je. "V tuhle chvíli už začala restrukturalizace dluhů Řecka, jinými slovy, státní řecký bankrot. Jde o to, jak to proběhne, v jakém čase, s jakými náklady a to, co je důležité - s jakou nákazou, jestli ta skutečnost také znervózní finanční trhy tak, že začne mít své problémy i Španělsko, Itálie a celá řada jiných zemí. Tady opravdu jsou efekty, které nedokážeme dohlédnout," řekl ve čtvrtek ministr Rádiu Impuls.
Tanec miliard
Jak zdůraznila německá kancléřka Angela Merkelová, summit nepřijme žádné závazné rozhodnutí, od Papandrea se ale očekává, že požadavky EU následně beze zbytku splní.
Jen tak je totiž možné zajistit, aby Evropská centrální banka a Mezinárodní měnový fond uvolnily Řecku v pořadí pátou dvanáctimiliardovou tranši ze stodesetimiliardového balíku finanční pomoci, schváleného loni v květnu.
A také to, že soukromí investoři použijí přibližně pět miliard eur, které jim v souvislosti s vypršením splatnosti krátkodobých státních obligací Řecko počátkem příštího měsíce vyplatí, na další úvěry beznadějně zadlužené zemi.
Opozice chce předčasné volby
To, zda se Papandreovi úsporný balíček, předpokládající další škrty ve státních výdajích a navýšení daní, skutečně podaří prosadit, není ovšem zdaleka jisté. Proti je nejenom pravicová opozice z Nové demokracie, ale také odbory a drtivá většina řecké veřejnosti.
"Mám pro řecký lid jedno poselství," citovala v této souvislosti agentura Reuters předsedu Evropské komise Josého Manuela Barrosa. "Pokud Řecko projeví upřímnou snahu a prosadí reformní balíček, doprovodíme zemi na cestě k hospodářskému růstu."
Vůdce Nové demokracie Antonis Samaras má recept, který je pro jiné konzervativní strany v západní Evropě nepřijatelný: předčasné volby následované vládou současné opozice, která zavede rovnou patnáctiprocentní daň z příjmu a sníží také daň z přidané hodnoty.
Jeho návrhy totiž nic neřeší. Vedle úsporných opatření musí Řecko nyní především zajistit příjmy do státního rozpočtu, a to v náležité výši.
Papandreův plán privatizace státních podniků zase naráží na rozhodný odpor odborů. Pokud by premiér oznámil prodej elektrárenské společnosti DEH, jsou odboráři rozhodnuti odpojit velká města od sítě.
Ohrožena je celá Evropa, tvrdí Bernanke
O tom, jak vážná situace v Řecku je a jak pozorně je sledována na druhé straně Atlantiku, svědčí slova šéfa americké centrální banky Bena Bernankeho.
"Pokud se současné problémy nepodaří vyřešit, bude ohrožen evropský finanční systém, globální finanční systém a politická jednota Evropy," řekl agentuře Reuters.
Řecký dluh se mezitím vyšplhal ke 150 procentům hrubého domácího produktu země. EU a MMF proto již připravují další záchranný balíček v hodnotě 120 miliard eur, který má řecké problémy pomoci řešit s výhledem na roky 2010-2014.
Pochybnosti nad tím, zda bude Papandreu v parlamentu v Aténách příští týden úspěšný, vyslovila po telefonickém rozhovoru s řeckým premiérem slovenská premiérka Iveta Radičová. Ta se již loni ostře vyslovovala proti jakékoli finanční pomoci Řecku a domnívá se, že by Athény měly vyhlásit státní bankrot.
