Česko přestalo USA zajímat. Velvyslanec stále nikde

Roman Gazdík
12. 10. 2009 11:10
Česko i střední Evropa přestaly být pro USA prioritou
Barack Obama má jiné priority než George W. Bush
Barack Obama má jiné priority než George W. Bush | Foto: Reuters

Praha - Trinidad a Tobago, Barbados, Bolívie, Nepál, Sýrie, Turkmenistán a Česká republika. To jsou některé ze skupiny třiadvaceti zemí, pro které americký prezident Barack Obama a ministryně zahraničí Hillary Clintonová Senátu USA ještě ani nenavrhli jméno nového velvyslance.

Senát musí velvyslance potvrdit, a teprve pak může velvyslanec předat pověřovací listiny.

V České republice tak americký ambasador chybí už více než devět měsíců a přes různé mediální spekulace zatím není jasné nejen kdo, ale ani v jakém časovém horizontu by mohl přijet.

Proces přitom probíhá tak, že USA nejprve v cílové zemi zjistí, zda jen ten či onen kandidát vhodný, a pak oznámí jeho nominaci. Podle tiskového oddělení ambasády USA v Praze však neproběhly ani tyto první předběžné konzultace.

Za minulého amerického prezidenta George W. Bushe bylo Česko přitom jednou z klíčových zemí, zejména kvůli plánu na výstavbu evropského pilíře protiraketové obrany. Přítomnost velvyslance zde tak byla nejen žádoucí, ale přímo nutná.

Konec speciálních vztahů?

"Česká republika patřila pro USA mezi důležité země, což se projevovalo i tím, že sem byli jmenováni takzvaní političtí velvyslanci (zvyklí politicky vyjednávat, a nikoli kariérní diplomaté - pozn. red.)," řekl Aktuálně.cz ředitel Mezinárodního politologického ústavu (MPÚ) Masarykovy univerzity v Brně Břetislav Dančák.

Velvyslanec nebyl ani nominován:
Autor fotografie: Reuters

Velvyslanec nebyl ani nominován:

  • Ázerbájdžán
  • Barbados
  • Bělorusko
  • Bolívie
  • Barma
  • Kostarika
  • Česko
  • Dominikánská republika
  • El Salvador
  • Maďarsko
  • Island
  • Jamajka
  • Nepál
  • Palau
  • Filipíny
  • Portugalsko
  • Singapur
  • Slovensko
  • Slovinsko
  • Súdán
  • Sýrie
  • Trinidad a Tobago
  • Turkmenistán

"Že po devíti měsících doposud není obsazeno místo velvyslance v Česku, je podivné," dodává.

Podle mluvčího americké ambasády v Praze Johna Vanceho dlouhodobá nepřítomnost velvyslance nezpůsobuje při běžném provozu ani při styku s českými úřady žádné velké potíže.

"Obecně mají lidé na velvyslanectví velice dobré vztahy se svými českými protějšky, ambasáda je na podobné věci připravena a funguje běžným způsobem," říká diplomaticky. I on však dodává, že "když je pozice velvyslance obsazena, vítáme to."

Nejvyšší pozici tak na americkém velvyslanectví zastává chargé d´affaires Mary Thompsonová-Jonesová, která automaticky převzala všechny povinnosti spojené s úřadem velvyslance.

"Ambasáda může v tomto případě fungovat běžným způsobem, ale je to jako když máte ministerstvo, na kterém je přítomen jenom náměstek a ministr chybí," řekl Aktuálně.cz zdroj z diplomatických kruhů, který si nepřál být jmenován.

Prestiž velvyslanectví a tím i česko-amerických vztahů tak trpí.

Evropa bez velvyslanců

Česko přitom není jedinou středoevropskou či východoevropskou zemí, která na velvyslance stále čeká.

Podle stránek asociace amerických diplomatů AFSA nebyl nominován ani na Slovensku, v Bělorusku, Maďarsku a Slovinsku. Teprve v posledních dnech se tak stalo v Bulharsku, Estonsku, Srbsku a na Ukrajině. Rakousko, Francie, Německo, Lotyšsko, Litva a Rumunsko získaly svého velvyslance v srpnu nebo v září.

V Polsku, zemi, kde měly mít USA deset raketových interceptorů, až do 26. září působil Bushův velvyslanec Victor Ashe, o čtyři dny dříve senát potvrdil nominaci Leeho A. Feinsteina. Podobně jako u bývalého velvyslance v Česku Richarda Grabera se i u Ashe jednalo o politického velvyslance a aktivního člena Republikánské strany (Graber byl dokonce předsedou republikánů ve Wisconsinu).

Jmenovací proces v některých těchto zemích nestihl zaznamenat ani web ministerstva zahraničí USA, kde jsou kolonky velvyslanců stále vyprázdněné.

Bzučení mouchy

Podle expertů je tato situace dalším důkazem toho, že středoevropský a východoevropský region nepatří mezi priority Obamovy administrativy.

"Střední Evropa je v očích USA relativně integrovaná do západních ekonomických a bezpečnostních struktur. Jsme členové EU i NATO," říká Kryštof Kozák z Institutu mezinárodních studií na Katedře amerických studií Univerzity Karlovy.

"Z našeho pohledu vypadáme jako pupek světa, ale co se tady děje? Maximálně že Rusové chtějí koupit aerolinky. To je pro Obamu bzučení mouchy, má plné ruce práce jinde," tvrdí. "Situace v Iráku není zdaleka tak dobrá, jak se obecně míní. Situace v Afghánistánu je velmi špatná, a pak tu máme Pákistán."

Podle Břetislava Dančáka je vzhledem k předchozím úzkým vztahům mezi Českem a USA postup nové administrativy zarážející.

"Myslel bych, že se to dá vyřešit i rychleji," říká Dančák. "Může to však znamenat také opak: že jsme důležitou zemí, a tak se vhodný kandidát hledá pečlivě." Politolog však přiznává, že pokud bychom byli prioritní zemí jako Afghánistán, Rusko nebo Izrael, velvyslance bychom tu už měli.

 

Právě se děje

Další zprávy