Brusel (od naší zpravodajky) - Česko chce pomoci s ostrahou Středozemního moře a zúčastnit se námořní operace Triton, kterou plánuje Evropská unie.
Premiér Bohuslav Sobotka na mimořádném summitu evropských lídrů k migraci nabídne, že Praha je na operaci připravena vyčlenit nejen deset milionů ze státního rozpočtu, ale poskytnout i šest desítek expertů a vybavení.
"Přicházím s konkrétní nabídkou navýšení příspěvku České republiky tak, aby tady bylo jasné vyjádření naší solidarity v této věci," prohlásil Sobotka. Mezi desítkami expertů jsou podle něj zástupci ministerstva vnitra, policisté a lidé, kteří mají zkušenosti s imigrační politikou. "Jsou jazykově vybaveni a připraveni se účastnit podobných operací," řekl předseda vlády.
Podle informovaných diplomatů Praha také nabízí evropské agentuře Frontex, která střeží hranice EU, jedno z letadel CASA české armády. Na hlídkování nad Středozemním mořem by se mohlo začít podílet zřejmě od léta. Vládní mluvčí Martin Ayrer informaci potvrdil a upřesnil, že letoun je nabízen i s posádkou.
Letos Praha počítá s nabídkou 60 odborníků pro Frontex. Kromě toho už nyní dva čeští zástupci působí v rámci pilotního projektu Evropského podpůrného azylového úřadu (EASO) a jeden Čech bude od podzimu pracovat jako bezpečnostní expert na delegaci EU v saúdském Rijádu.
10 bodů
Vrcholnou schůzku do Bruselu svolal předseda Evropské rady Donald Tusk, a to poté, co se o víkendu ve Středozemním moři na pašerácké lodi utopilo přes 800 uprchlíků mířících k Itálii.
Summit by měl rozhodnout o nové strategii, jak podobným tragédiím do budoucna zabránit.
Jako výchozí bod má sloužit desetibodový plán, který vypracovali v pondělí ministři zahraničí zemí osmadvacítky. Počítá právě se zdvojnásobením financování pro operace Triton a Poseidon.
Podle návrhu závěrů summitu, které má Aktuálně.cz k dispozici, by se měly prostředky pro tyto operace navýšit nejen pro letošní rok, ale také pro rok 2016.
Humanitární organizace ale vyzývají i k rozšíření mandátu operace Triton.
Nesmlouvavý boj
Na rozdíl od Mare Nostrum - humanitární operace italského námořnictva, která skončila ke konci minulého roku - totiž plavidla Tritonu nemohou vyplouvat dále na moře, téměř až k libyjským teritoriálním vodám, kde by aktivně hledaly a zachraňovaly lodě s uprchlíky.
"Tak daleko ta diskuse není. Výsledkem dneška by mělo být navržení zadání pro akce a jejich rozsah. Samotné ´vyhledávání a záchrana´ ale podle nás stejně nestačí. Jedním z klíčových kroků musí být nesmlouvaný boj proti organizovanému zločinu," řekl Aktuálně.cz státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.
Podle vysoce postaveného zdroje z Evropské rady je ale pravděpodobnost rozšíření mandátu operace Triton velmi malá. Navýšení rozpočtu by ale mohlo vést k tomu, že by se (například díky pravidelnějším vyjížďkám) mohlo podařit lodě s uprchlíky zachytit dříve, než ztroskotají.
Právě rozpočet je - kromě omezeného mandátu - největší slabinou celé operace. Zatímco Mare Nostrum mělo k dispozici měsíčně přes devět milionů eur, Triton operuje s necelou třetinou.
Dobrovolně se dosud do Tritonu zapojilo 15 evropských zemí, včetně Islandu nebo Norska, které nejsou součástí EU. Česká republika se teď chce přidat. Přispět má miliony korun, ale také desítkami expertů. Ke břehům Středozemního moře by měla vyslat i potřebné vybavení nebo například vycvičené psy.
Stabilizujme uprchlická centra
V Praze ale stále převládá přesvědčení, že nutné je pomáhat přímo v zemích, odkud lidé prchají. Bez stabilizace situace v Libyi a Sýrie nebude podle premiéra Sobotky vlna uprchlíků slábnout.
"Chceme také, aby se Evropská unie ve zvýšené míře zaměřila na stabilizaci uprchlických center v regionech původu konfliktů. A Česko je připravené v tomto ohledu i nadále přispívat," uvedla mluvčí ministerstva zahraničí Michaela Lagronová s tím, že letos už vláda na tuto pomoc vyčlenila 100 milionů korun.
Jediné, s čím Česko nesouhlasí, je zavádění povinných kvót pro přijímání uprchlíků v jednotlivých členských zemích. O těch se ovšem na summitu ani na nižších politických úrovních nemluví. Evropští lídři by se měli dohodnout pouze na dobrovolném přesídlení nejméně 5000 uprchlíků z postižených oblastí.
Šlo by tedy o dobrovolné přijímání uprchlíků. To už přitom Česko letos (byť s velkými problémy) udělalo, když přijalo 15 syrských rodin s nemocnými dětmi.
Praha bude chtít společně s partnery Visegrádské čtyřky podle ministerstva zahraničí upozornit také na to, že uprchlíci přicházejí do Evropy i jinými cestami a z jiných regionů. Konkrétně pak na migraci z jihovýchodní a východní Evropy, tedy především Ukrajiny.
