Stroj, považovaný za jeden z nejlepších na světě, spatřila veřejnost poprvé v roce 1978 v Jeruzalémě, během květnových oslav izraelského Dne nezávislosti. Davy tleskaly. Jména čtyřčlenné posádky, mávající k tribunám, zněla z reproduktorů.
Pak se na zadní straně otevřel poklop. Z tanku vyklouzlo dalších deset vojáků v plné zbroji. Stadion utichl, včetně zahraničních vojenských přidělenců: Byli svědky naprosto novátorského pojetí pancéřových kolosů, které tvoří páteř všech moderních armád. Merkava okamžitě získala ve vojenské historii ceněné místo.
Jako první za hranicemi Izraele se teď můžou divit i Češi. "Veřejnosti ji představíme 26. května při slavnostním zahájení sezony vojenského muzea tady v Lešanech," doplňuje s radostí v hlase ředitel Vojenského historického ústavu Aleš Knížek.
Merkava - smrtící, ale originální
Myšlenkou na výrobu vlastního tanku se Izrael začal zabývat už v šedesátých letech. Mladý stát byl tehdy závislý na nákupech starší bojové techniky ze zahraničí.
K tomu hledal odpověď na vyzbrojování sousedních arabských zemí nejnovějšími sovětskými tanky. Když po Šestidenní válce (1967) řada zemí uvalila na Izrael zbrojní embargo, dostal projekt Merkava (česky: "Bojový vůz") zelenou.
Vedoucím týmu konstruktérů byl pověřen generál Israel Tal. Poté, co pomohl sehnat několikamiliónový grant od amerického prezidenta Jimmyho Cartera, začal duchovní otec izraelské obrněné doktríny vytvářet tank, ušitý přímo na míru.
Co je potřeba věděl z uplynulých válek - nejdůležitější byla bezpečnost posádky.
Nově pojatý koncept se rychle osvědčil. Motor zabudovaný do přední části stroje víc chrání tankisty proti přicházejícím střelám. Pochvalně byl přijat i netradiční zadní vstupní otvor. Díky němu můžou vojáci tank rychleji opustit.
Poměrně velký prostor kolem poklopu pak umožňuje, aby Merkavy suplovaly obrněné transportéry, případně fungovaly jako ambulance s palebnou silou.
"Důležité je i to, že Merkava dokáže hlaveň svého kanónu namířit i hluboko pod horizont. To se osvědčilo hlavně v bojích na písečných dunách. Narozdíl od těch sovětských, zůstavaly izraelské tanky lépe kryté," dodává k nejnovějšímu úlovku Vojenského historického ústavu jeden z jeho pracovníků Michal Burian.
První mise: Libanon
První ostruhy získala Merkava v roce 1982 během války v Libanonu. Ostré boje ukázaly, že je co zlepšovat. Na nových verzích od té doby pracují izraelští konstruktéři bez přestávky.
Merkava Mark II z roku 1983 se víc hodí pro boj ve městech. Třetí verze z počátku devadesátých let už měla například vylepšené zbraňové a obranné systémy.
Poslední verze uvedená do provozu na přelomu milénia představuje nejnovější generaci tanků. Svými kvalitami se hravě vyrovná předním americkým, ruským či britským strojům.
"Nejnovější typ je obecně považován za jeden z nejlepších, ne-li za nejlepší tank na světě. Hlavně co se týče bezpečnosti posádky," hodnotí jeho přednosti Aleš Knížek. "Nejnovější verzi ale v muzeu samozřejmě nemáme. Izrael nám daroval tu první."
Merkava se okamžitě stala klíčovou částí izraelské armády. Podle dostupných informací jich má ve své výzbroji přes 1300. Na stavbě tanků, či na opravě a zlepšování těch starších či poničených, se podle některých odhadů podílí až 10 000 lidí.
Když tanky "pomáhají" v boji s nezaměstnaností
"Nevyvíjím žádné snahy, aby byla ukončena výroba tanku Merkava 4," potvrdil plány na příštích několik let současný ministr obrany Amir Perec. I přesto se v době, kdy Izrael bojuje s nevyrovanným rozpočtem, častěji objevují debaty o budoucím směřování celého projektu hlavního "bojového vozidla".
Náklady na vývoj a výrobu totiž dosáhly od chvíle, kdy začal Israel Tal kreslit první návrhy, více než šesti a půl miliardy dolarů.
Za roční ušetřené peníze by mohla armáda podle poradců bývalého premiéra Ariela Šarona nakoupit 50 nových tanků. Armádní špičky to označují za nesmysl.
"Její design reflektuje desetiletí operačních zkušeností, získaných za vysokou cenu - za životy a peníze. Pokud bychom program uzavřeli, pocítila by to celá země. Poničilo by to i izraelskou ekonomiku," reagoval v minulosti na debatu generál Chaim Erec.
Narážel při tom na rozsah zbrojařského odvětví, které se na vývoji Merkav podílí. Jeden tank vzniká zhruba 30 měsíců, spolupracuje na něm přes dvě stě, převážně izraelských firem. Lidé, kteří by ztratili práci, pocházejí z regionů, postižených už teď vysokou nezaměstnaností.
Znovu Libanon, znovu je co zlepšovat
Naposledy byly Merkavy nasazeny během letního konfliktu s libanonským Hizballáhem. Podle statistik příliš neobstály.
Deník Jediot Achronot uvádí, že do bojů poslalo velení 350-400 strojů. Padesát jich bylo poškozeno, 30 tankistů přišlo o život, dalších 100 bylo zraněno. Jak to, že nejbezpečnější tank světa nedržel s guerillovými bojovníky krok?
"Tanky stály proti několika tisícům protitankových střel (...) Hizballáh očividně znal charakteristiku tanků, věděl, kdy a kde je přesně zasáhnout," řekl listu nejmenovaný armádní zdroj.
Podle kritiků byla vina i na straně velení - vojáci údajně neměli dostatečný výcvik, tanky zase vybavení. Kvůli rozpočtovým škrtům chyběly kouřové štíty nebo střelivo do minometů.
Výsledkem je, že izraelská armáda začíná s nákupem systémů na ochranu proit ručním naváděným střelám. Dvaadvacet obrněnců totiž Hizballáh zasáhl ruskými protitankovými raketami Kometa.
