Polský deník Gazeta Wyborcza s odvoláním na vládní zdroje ve Washingtonu tvrdí: Američané nezvolí ani Prahu, ani Budapešť, ale Varšavu.
Právě tyto tři země byly ve hře o novou raketovou základnu, která by chránila USA a jejich evropské spojence proti případným útokům z Blízkého východu. Její systém má odhalit odpálenou nepřátelskou raketu a zničit ji ve vysoké dráze letu jinou střelou.
Zájem o základnu projevily už před rokem vlády všech tří zemí - i česká. Jednak proto, že by šlo o silné zahraničně-politické gesto vůči Spojeným státům, jednak kvůli vzniku nových pracovních příležitostí. Základna by zároveň zvýšila bezpečnost země.
Zdroj: Jsme ze hry
Po roce je zjevné, že jednání mezi Prahou a Washingtonem ochladla.
"Pokud mám informace, diplomaté citlivě sledují politickou situaci v Česku. Mají za to, že nynější kabinet je orientován spíše na Evropu a proto nepovažují za smysluplné předložit konkrétní nabídku," řekl Aktuálně.cz vysoce důvěryhodný diplomatický zdroj.
Jeho slova potvrzuje mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek. "Jednání mezi USA a Českou republikou o možnosti zapojení země do projektu protiraketové obrany zůstávají na úrovni expertních rozhovorů. Nedospěla do jiné fáze," tvrdí.
Stínový ministr obrany Petr Nečas (ODS) pak celou situaci komentuje lakonicky: "Skutečnost je taková, že jednání mezi českou vládou a USA zamrzla."
Polské odhodlání
O to blíž je nyní k základně Polsko. Gazeta Wyborcza píše, že za poslední rok tajná jednání mezi Varšavou a Washingtonem zesílila. Deník rovněž cituje šéfa amerického úřadu pro raketovou obranu Henryho Oberinga. Ten před nedávnem naznačil, že v Evropě budou od příštího roku k dispozici peníze nutné pro vybudování raketové základny.
PŘEČTĚTE SI: Poláci se přou, kdo vyzradil tajemství
Investice do jejího vybudování odhadují bezpečnostní experti na desítky miliard dolarů.
"Pokud tomu tak je, tak Praha už skutečně ze hry vypadla," soudí šéf braně-bezpečnostního výboru sněmovny Jan Vidím (ODS). "Na výboru jsme právě projednávali rozpočet ministerstva obrany na příští rok. Pokud by byla šance mít základnu v Česku, musely by již v kapitole resortu být vyčleněny peníze na projektovou dokumentaci. Nic takového se tam neobjevilo," dodává Vidím.
Polsko oproti tomu se vznikem základny počítá i v programovém prohlášení nedávno sestavené vlády premiéra Kazimierze Marcinkiewicze. "Chceme, aby se Polsko podílelo na takzvaném třetím prvku systému protiraketové obrany, určeného pro radarovou identifikaci a ničení nepřátelských střel," píše se v dokumentu.
