Madrid – Lídr španělských socialistů Pedro Sánchez čelí otevřené vzpouře ve vlastní straně.
Část spolupracovníků mu vyčítá četné volební neúspěchy, především ho ale považují za brzdu, která už několik měsíců brání vzniku nové vlády, a vyzývají ho k odchodu.
Odchod Sáncheze z čela druhé nejsilnější strany ve Španělsku by mohl po dlouhých měsících ukončit politickou nestabilitu, protože jeho nástupce by s nejvyšší pravděpodobností umožnil vznik nové vlády v čele s dosavadním premiérem, lidovcem Marianem Rajoyem.
Sánchez zatím odolává. Napětí ve straně ale rychle roste a Sánchez se urychleně pokouší revoltu ve straně odvrátit.
Voliči potrestali socialisty
Za poslední rok šli Španělé už dvakrát k volebním urnám. Ve volbách vždy zvítězil premiér Rajoy, jenže ztratil potřebnou většinu, bez níž nemůže sestavit vládu. Na svou stranu se mu podařilo získat menší středolevicovou stranu Ciudadanos (Občané), která se na celostátní úrovni prosadila teprve nedávno. Ale ani jejich podpora mu k získání většiny nestačí.
I proto Rajoy usiloval o podporu socialistů a jejich lídra Sáncheze. To se mu ale nikdy nepodařilo – Sánchez považuje Rajoye za politika, který zavedl příliš ostrá úsporná opatření a který stojí v čele zkorumpované strany. Jednání mezi oběma politiky o menšinové vládě či velké koalici mezi lidovci a socialisty tak vždy skončilo ve slepé uličce.
Už od konce loňského prosince je Španělsko bez vlády. Média a stále větší počet voličů z politické nejistoty viní právě Sáncheze a jeho odmítavý postoj. Vnímají ho jako hlavní překážku, která brání sestavení nové vlády.
A to se projevilo i u volebních uren. Minulý víkend se konaly regionální volby v Baskicku a Galicii. V obou si socialisté připsali porážku – v Galicii skončili až na třetím místě, v Baskicku dokonce čtvrtí. V obou regionech je navíc předběhlo krajně levicové hnutí Podemos (Můžeme).
Kvůli tomu stoupá tlak na Sáncheze, aby odstoupil z vrcholného postu ve straně. Věci se daly do pohybu tento týden, kdy na protest proti Sánchezovi nečekaně rezignovalo 17 partajníků z 38členného výkonného výboru.
Největším vnitřním nepřítelem Sáncheze je šéfka vlády v Andalusii, a to sice Susana Díazová, o které se spekuluje, že by v budoucnu mohla sama převzít otěže partaje. Ta předsedu vyzvala, aby převzal odpovědnost za volební neúspěchy a podal demisi.
Sánchezovi uškodilo i obvinění z úst dlouholetého šéfa socialistů Felipeho Gonzáleze. Ten uvedl, že během dřívějšího soukromého rozhovoru mu Sánchez slíbil, že při hlasování o důvěře vládě 2. září odejdou socialističtí poslanci z místnosti a tím umožní vznik Rajoyovy vlády. Jenže to se nakonec nestalo a socialisté hlasovali proti.
"Jsem frustrovaný, cítím se zklamaný a podvedený," uvedl González v rozhovoru pro radio Cadena Ser a obvinil Sáncheze ze lži.
Tlaku zatím odolává
Sánchez ale tlaku zatím odolává a odmítá odejít z čela strany. Spolustraníkům slíbil, že partaj uspořádá ke konci října novou volbu svého předsedy. "Musíme mluvit jedním hlasem," řekl lídr.
Jenže takové datum ne všem vyhovuje. Nová španělská vláda musí vzniknout do 31. října, jinak se budou volby opakovat. V praxi by tak Španělé museli jít k urnám už potřetí za jeden rok, a to ještě 25. prosince.
O osudu Sáncheze se zřejmě rozhodne už tuto sobotu, na kdy je naplánovaná schůzka vysokých představitelů strany. Ti budou analyzovat výsledky voleb v Galicii a Baskicku a poté rozhodnou o tom, zda se opravdu bude konat nová volba lídra strany.
"Sánchez je ve velmi složité situaci, zdá se, že napětí ve straně ještě vzroste. Podařilo se mu vyobrazit své kritiky jako lidi, kteří chtějí vydláždit cestu nové Rajoyově vládě. A to se mnohým ze základny strany nelíbí," domnívá se Pablo Simón, profesor politologie z madridské Carlos III.
Komentátoři ve španělském tisku se shodují, že ať už se bude v Socialistické straně dít cokoliv, tak jednoznačně z toho bude nejvíce těžit lidovecký premiér Mariano Rajoy.
