Kvůli koronavirovým opatřením vystoupil Rahmán, známý také pod jménem Alí Kušíb, před soudem pouze prostřednictvím videopřenosu z vazební věznice. Když se ho soudce Rosario Salvatore Aitala zeptal, zda byl o obviněních informován, prostřednictvím překladatele odpověděl: "Ano, informovali mě, ale obvinění nejsou pravdivá".
Kušíb velel v Súdánu provládním arabským milicím džandžauí. Mezinárodní trestní soud (ICC) ho viní z válečných zločinů spáchaných na civilistech v Dárfúru v letech 2003 a 2004. Podle soudu rozhodoval o vraždění, znásilňování a rabování. Zatykač na něj soud vydal v roce 2007. Dopaden byl tedy po 13 letech, sám se vzdal úřadům na severu Středoafrické republiky poblíž hranice se Súdánem.
Prokurátoři ICC se domnívají, že se Kušíb podílel na vraždě nejméně 199 lidí a vynuceném odchodu až 40 tisíc lidí z domovů.
Během pondělního slyšení Kušíbův právník Cyril Laucii řekl soudci, že si jeho klient přeje, aby soud držel minutu ticha "na památku všech obětí v Dárfúru i v celém Súdánu". Aitala to odmítl s tím, že "všichni to u soudu dělají individuálně a poměrně často". Během jednání soudu, které trvalo asi jen hodinu, si bývalý velitel súdánských milicí vyslechl veškerá obvinění a soudce mu přečetl jeho práva. Další slyšení v případu se uskuteční 7. prosince.
Konflikt v Dárfúru začal v roce 2003. Proti sobě tehdy stáli vládní vojáci a povstalci hlavně z nearabské komunity obyvatelstva, které si stěžovalo na vládní útlak. Chartúm na skupiny útočil a zapojil do bojů i arabské spojenecké milice džandžauí. Konflikt podle údajů OSN nepřežilo 300 tisíc lidí a domovy opustilo 2,8 milionu lidí.
Soud obžaloval kvůli Dárfúru také bývalého súdánského prezidenta Umara Bašíra z válečných zločinů a z genocidy. Zatykač na něj vydal roku 2009. Z válečných zločinů je viněn rovněž bývalý ministr vnitra Ahmad Harún.
