Americký prezident svůj projev využil především k obhajobě své politiky na Blízkém východě. "Amerika si o tuto válku nežádala a každý Američan si přeje, aby skončila. A to chci i já. Ale válka u konce není a nebude, dokud nezvítězíme my nebo extrémisté," vzkázal z Oválné pracovny národu a celému světu.
Pohrozil také vůdci teroristické organizace Al-Káida Usámovi bin Ládinovi, že si jej "Amerika najde a přivede před spravedlnost".
Současný boj s terorismem podle Bushe stanoví kurz pro nové století a určí osudy milionů lidí po celém světě. "Pokud nyní tyto nepřátele neporazíme, necháme naše děti, aby čelily Blízkému východu zaplněnému teroristickými státy a radikálními diktátory vyzbrojenými jadernými zbraněmi," řekl. A jako úspěch jmenoval svržení iráckého vůdce Saddáma Husajna, protože je svět nyní "svobodnější".
Prezidentova řeč okamžitě vzbudila řadu kritických reakcí. Kritikům zejména vadilo, že Bush využil projev k výročí teroristických útoků na Světové obchodní centrum na obhajobu nepopulární války. "Bude čas debatovat o politice prezidenta v Iráku, 11. září
ale tím časem není," řekl čelný demokratický politik, senátor Edward Kennedy.
Bush ztrácí podporu
Válka s terorem vyzvedla prezidenta Bushe kdysi na výsluní, nyní jej však spíše v očích občanů Spojených států udolává. Obrovská podpora, jíž se těšil u veřejnosti před pěti lety, když tažení zahajoval, je minulostí.
Do 11. září 2001 nevýrazný politik, který své přiznivce přilákal hlavně na vnitropolitická témata, po útocích ohlásil, že Spojené státy nebudou činit rozdíl mezi teroristy a státy, které vrahům poskytují útočiště.
Zatímco před zářijovými teroristickými útoky věřila v úspěšnost Bushova počínání ve funkci prezidenta pouhá polovina dotázaných Američanů, během podzimu 2001 vystoupala jeho popularita - podle průzkumu televizní stanice ABC News - až na neuvěřitelných 92 procent.
První válka nového tisíciletí začala
"Jsme ve válce," prohlásil a světu ukázal, že na "nekonečný" boj s terorismem je připraven. Pouhých pár týdnů poté zaútočily americké jednotky v Afghánistánu, kde se měl skrývat vůdce Al-Káidy Usáma bin Ládin.
Infobox
Media Tenor
- Media Tenor je hlavním projektem občanského sdružení InnoVatio. Byl založen před 11 lety skupinou čtyř žurnalistů: Markusem Rettichem, Matthiasem Vollbrachtem, Christianem Kolmerem a Rolandem Schatzem.
- Media Tenor analyzuje jakými způsoby česká i zahraniční média informují o vybraných tématech, organizacích a osobách.
- Exkluzivní data Media Tenoru ukazují, jaké informace jsou přítomny v médiích - neukazují ovšem, co sledované subjekty skutečně prohlásily či učinily.
Razantními kroky si tak George Bush vysloužil obdiv veřejnosti a jeho mediální popularita dosáhla začátkem roku 2002 rekordních čísel. Měla však jen krátkého trvání a během pěti let od tragických událostí roku 2001 doznala řady změn, což dokazuje nejnovější analýza Media Tenor sdružení InnoVatio.
Americká média si po událostech z roku 2001 začala mnohem více všímat Bushovy zahraniční politiky.
"Způsob vystupování a vyjadřování se na veřejnosti byly specifickým rysem zpravodajství o prezidentu Bushovi, v němž navíc dominovala zahraniční témata nad vnitropolitickou problematikou," uvádí se v analýze společnosti.
Válka proti terorismu se rychle rozšířila po celém světě, na což zareagovali teroristé útoky v Africe, Evropě i Asii.
Neúspěchem byl hlavně Irák
Vaz americkému prezidentovi však začala lámat až neúspěšná irácká invaze, nenalezené zbraně hromadného ničení a následná komplikovaná demokratizace země, kterou nadále zmítají náboženské nepokoje a teroristické útoky.
Počet negativních zpráv v amerických médiích postupně rostl, aby začátkem roku 2004 dosáhl vrcholu.
"Vítězství v Iráku vedlo k převaze pozitivních zpráv v aspektu "válečné konflikty". Problémy s útoky teroristických skupin v zemi, přetrvávající násilí a úmrtí amerických vojáků zase k úvahám o legitimitě a adekvátnosti vojenského zásahu v Iráku," uvádí ve své analýze Media Tenor.
V Iráku navíc nadále umírali američtí vojáci a nesouhlas s Bushovou politikou tak ve Spojených státech během celého roku rostl. Mezi největší kritiky prezidenta Bushe pak logicky patřili hlavně zástupci a příznivci demokratů, ale vzrostl také počet nespokojených členů jeho vlastní strany.
Historicky nejnižší úrovně dosáhla popularita amerického prezidenta letos v květnu. Podle ankety provedené pro list The New York Times a pro televizi CBS News bylo pouze 31 procent Američanů spokojeno s tím, jak zastává úřad.
Červnové dopadení šéfa irácké odnože teroristické sítě Al-Káidy a jednoho z nejhledanějších mužů planety abú Músá Zarkávího přineslo pouze mírné zlepšení. V průzkumu Gallupova institutu pozitivně vnímalo Bushe přibližně 38 procent dotázaných.
Skandály, které válku provázely
Ke klesající popularitě prezidenta během následujících let nevedl pouze samotný boj s terorismem, ale také skandály, které válku provázely.
Celý svět se tak v následujících letech dozvěděl o věznění na Guantánamu, nelidských podmínkách v irácké věznici v Abú Grajbu či o násilnostech amerických jednotek v Iráku.
Protiamerická nálada v souvislosti s válkou v Iráku ovládla také evropská média.
"Dokonce i mimopolitické události jako ničivá vlna cunami byly evropskými médii využity pro rozjitření antiamerického smýšlení v souvislosti s angažovaností USA ve vojenských konfliktech ve světě," stojí ve zprávě Media Tenor.
