Němečtí experti upozorňují na to, že vojáci směřující do zemí třetího světa nejsou na nové mise dostatečně vyškoleni a nemají odpovídající vybavení, což je případ také nadcházející libanonské mise UNIFIL.
"Nefunkční" lodě Bundeswehru míří do Libanonu
Do Libanonu míří německé námořnictvo a letectvo o síle 2400 mužů. Za úkol má převzít kontrolu nad libanonskými pobřežními vodami, aby se zabránilo případnému pašování zbraní radikálnímu šíitskému hnutí Hizballáh po moři.
Z německého přístavu Warnemünde v Baltském moři tak v následujících dnech vyplují tři až čtyři rychlé lodi Bundeswehru (Gepard - typ 143 A). Jestli však nejde o slib příliš odvážný ukáží až nadcházející týdny.
Lodě německého Bundeswehru mají totiž celou řadu nedostatků. Po zkušenostech z balkánské mise bylo vedením německého námořnictva rozhodnuto, že nemohou plout s plnými nádržemi a jejich bitevní arsenál musí být snížen.
Vyšší teplota Středozemního moře navíc způsobuje problémy chladícího systému a neumožní tak lodím plný výkon. Podle expertů i kritiků tak bude cesta německého námořnictva ke břehům Libanonu dlouhá, pravděpodobně dvoutýdenní.
Diskutabilní je také potenciál lodí, které mají u břehů Libanonu kontrolovat podezřelé lodě. Kvůli bojovému arsenálu se totiž na loď již nevtěsnal malý a rychlý člun, který je v pronásledování pašeráků nutností, píše německý týdeník Der Spiegel.
Infobox
PŘEČTĚTE SI:
- Němci míří do Konga. Přes pochyby vojáků
- Bush v Německu: Máme společné zájmy
- Německá databáze teroristů bude, ale...
FAKTA
- Německé jednotky momentálně operují v Bosně i Kosovu, Afghánistánu, Kongu a Súdánu.
- Vojáci Bundeswehru pracují jako ozbrojení pozorovatelé v Gruzii nebo na hranicích mezi Eritreou a Etiopií.
- Země hraje důležitou vojenskou roli, ale od armády se očekává víc než je momentálně schopna vykonat, tvrdí experti.
Na reformu se čeká již 16 let
Dvanáctá mise německé armády tak jasně ukazuje na přetrvávající problémy Bundeswehru, který již šestnáct let čeká na plánovanou reformu. Stále bez výsledků.
"Musíme se sami sebe zeptat, jestli stávající vojenská struktura Bundeswehru má do budoucna šanci," nechala se slyšet Angela Merkelová v deníku Die Zeit a jasně tak naznačila, že její vláda hodlá reformu přece jen uskutečnit.
"Německá vláda nemůže říct: prosím, neúčastněte v nadcházející dekádě již žádných konfliktů, protože si to nemůžeme dovolit," dodala. Podle bývalého ministra obrany a sociálního demokrata Hanse Apela ale "řada členů parlamentu již ztratila o Bundeswehr zájem".
Německou armádu chtěl přitom reformovat již Volker Rühe, poslední ministr obrany premiéra Helmuta Kohla. Změny nakonce započaly až v roce 1998 jeho nástupci, sociální demokraté Rudolf Scharping a Peter Struck .
Současný ministr obrany Franz Josef Jung hodlá v reformě postoupit zase o krok dál a ve své "Bílé knize o německé bezpečnostní politice" žádá restrukturalizaci i více finančních prostředků.
Německý rozpočet na obranu je nejnižší v NATO
"Německo je nyní mezi zeměmi, které vynakládají na obranu jen malé procento ze svého rozpočtu," potvrzuje kancléřka Angela Merkelová.
Z německého rozpočtu zatím míří na obranu jen něco málo přes jedno procento, tedy přibližně 24 miliard euro. Bundeswehr, který tento rok vyslal nové mise do Konga i Libanonu, si přitom v roce 2007 polepší jen o 480 milionů euro.
"I neplánované mise musí být patřičně financovány," žádá v rozhovoru pro Deutsche Welle Bernhard Gertz z Německé asociace ozbrojených sil. "Od ministra obrany se nemůže očekávat, že bude nové mise financovat z ničeho. To není profesionální."
Debaty o navýšení finančních prostředků však v parlamentu blokují poslanci Strany zelených.
Angelika Beerová například žádá jasnější vymezení a širší debaty o udělování mandátu jednotlivým misím. "Pokud chce Merkelová zahájit debatu o navýšení rozpočtu na obranu, měli bychom nejdříve začít mluvit o mandátu některých misí," nechala se slyšet.
A zatímco vláda i parlament zásadní reformu německé armády stále odkládají, v očích veřejnosti zůstává Bundeswehr, spolu s ústavním soudem a policií, jednou z nejrespektovanějších institucí.
