Britský soud rozhodl o vydání Assangeho do Švédska

Zahraničí Zahraničí
24. 2. 2011 13:59
Šéf Wikileaks se proti výroku soudu odvolal
Foto: Reuters

Londýn - Spoluzakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange může být vydán Švédsku, kde má čelit obvinění ze znásilnění a sexuálního zneužívání. Ve čtvrtek o tom rozhodl britský soud prvního stupně.

Devětatřicetiletý internetový aktivista již oznámil, že se proti výroku soudu odvolá k soudu vyšší instance. Jakákoliv provinění popírá a vidí v případu politický podtext kvůli zveřejňování tajných amerických diplomatických depeší.

Kvůli medializaci procesu a faktu, že se do případu vložil i švédský premiér Fredrik Reinfeldt, prý Stockholm nemuže zajistit spravedlivý proces. Švédský ministerský předseda prohlásil, že Assange nerespektuje ženská práva.

V případě vydání do Švédska mu údajně navíc hrozí další předání do Spojených států. Tam by mu mohl podle obhájců v souvislosti s aktivitami WikiLeaks hrozit trest smrti. Možnost vydání do USA, ale Clare Montgomeriová zastupující švédskou stranu odmítá.

Soudce Howard Riddle argumenty obhajoby neuznal a vynesl verdikt, v němž konstatuje, že vydání Juliana Assangeho do Švédska neohrozí jeho lidská práva. "Obhajoba tvrdí, že intervence švédského premiéra mohla ovlivnit nestranný proces. Tento ani další argumenty ale nemohu uznat," uvedl v rozsudku Riddle. 

Zakladatele organizace WikiLeaks, která proslula zejména zveřejňováním tajných materiálů americké administrativy, by měla Velká Británie vydat na základě Evropského zatykače. Ten byl do unijní legislativy zařazen po teroristických útocích z 11. září 2001.

Foto: Reuters

Podle obhajoby ale není možné na šéfa WikiLeaks evropský zatykač uplatnit, protože nebyl formálně z ničeho obviněn. Švédšti vyšetřovatelé ho chtějí pouze vyslechnout.

WikiLeaks je internetový server, za nímž stojí stejnojmenná nezisková organizace sdružující novináře, informatiky a aktivisty. Jejím cílem je pravdivě přinášet důležité zprávy veřejnosti, prostřednictvím zveřejňování tajných dokumentů.

Server se proslavil především uveřejněním dokumentů z afghánské a irácké války. Ale také záznamů z 11. září, bible scientologické církve, vládních, finančních, diplomatických a mnoha dalších tajných dokumentů a zpráv.

Ty způsobily koncem minulého roku pozdvižení v celém světě a ukázaly, jaké praktiky panují v americké diplomacii. Ta se naoko staví ke svým spojencům velmi vstřícně, do Washingtonu ale putovala v uplynulých letech řada tajných zpráv ostře kritizujících nejvyšší evropské politiky.  

WikiLeaks pojede dál

Assange byl zatčen 7. prosince, strávil devět dní ve vězení a byl propuštěn do domácího vězení na kauci. Osudu organizace WikiLeaks se ale soudní proces podle Assangeho nedotkne, ať už dopadne jakkoliv. Pokud by se navíc zřejmě nejslavnějšímu internetovému pirátovi současnosti něco stalo, nezůstaně to bez odezvy.

"V případě, že se se mnou nebo WikiLeaks něco stane, mám v záloze tajné dokumenty, které mohou poškodit magnáta Ruperta Murdocha a impérium News Corp. Dokumenty obsahují 504 depeší amerických diplomatů vztahujících se ke sdělovacím prostředkům, včetně těch vlastněných společností News Corp," prozradil Assange minulý měsíc v interview se svým krajanem a věrným mediálním spojencem Johnem Pilgerem.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Toyota v Kolíně po odstávce kvůli čipům obnovila výrobu

Automobilka Toyota Motor Manufacturing Czech Republic v Kolíně v úterý po odstávce obnovila výrobu. Zaměstnanci se vrátili do plného třísměnného systému. Odstávka trvala s týdenní přestávkou od 15. srpna, předtím byli zaměstnanci na celozávodní dovolené. Důvodem byl nedostatek čipů do palubní elektroniky, který trápí celý automobilový průmysl, řekl mluvčí automobilky Tomáš Paroubek.

Výrobu firma částečně obnovila v týdnu od 6. září, vyrobila několik stovek aut, běžně jich produkuje kolem tisícovky denně. Další týden se ale linky opět zcela zastavily, nyní se zaměstnanci postupně vrátí k plné produkci. Po dobu odstávky dostávali pracovníci Toyoty 80 procent průměrného platu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy