Londýn (Stanislav Mundil, zpravodaj ČTK) - Britský premiér David Cameron se v úterý jménem země a vlády omluvil za "neoprávněnou" a "neospravedlnitelnou" smrt 14 katolických protestujících, které britští vojáci zastřelili při takzvané "Krvavé neděli" v severoirském městě Londonderry v lednu 1972.
Sunday Bloody Sunday
- "Krvavou nedělí" (Bloody Sunday) bývá označována demonstrace z 30. ledna 1972 ve městě Londonderry v Severním Irsku, jíž se zúčastnilo podle různých zdrojů od pěti do třiceti tisíc lidí. Během čtvrthodiny britští vojáci zastřelili 13 katolických demonstrantů, čtrnáctý člověk zemřel po čtyřech měsících v nemocnici. Sedmi obětem bylo méně než 21 let. Třicítka osob byla zraněna.
- Brutálním zásahem britských vojáků v Londonderry začal jeden z nejtragičtějších roků ve vztazích mezi katolíky (republikány - stoupenci sjednocení Irska) a protestanty (unionisty - zastánci ponechání Ulsteru ve svazku s Británií). Během roku 1972 zahynulo při nepokojích v Ulsteru celkem 467 osob, masakr v Londonderry se 14 oběťmi byl nejhorší.
- Násilnosti mezi protestanty a katolíky ve větší míře propukaly v Severním Irsku už od roku 1968. Britská vláda, která si s konflikty nevěděla rady, vyslala v dubnu 1969 do provincie vojsko, což však situaci spíše zhoršilo. Protestantské násilí i přítomnost britských vojáků probudily do té doby "dřímající" Irskou republikánskou armádu (IRA), která se začala prohlašovat za jedinou ochránkyni katolické menšiny v Severním Irsku.
- Akceschopnost IRA se dramaticky zvýšila v roce 1971, během půl roku její odstřelovači zabili 25 britských vojáků.
- Zvláštní vyšetřovací tribunál o Krvavé neděli britská vláda ustavila až pod tlakem protestů, do čela se postavil ministr spravedlnosti lord Widgery. Podle kontroverzní závěrečné zprávy zveřejněné po 11 týdnech neměly oběti u sebe zbraně ani bomby. Přesto oficiální závěr zněl, že vojáci jsou nevinní, protože pouze opětovali střelbu příslušníků IRA.
- Až v lednu 1998 inicioval tehdejší britský premiér Tony Blair obnovení a definitivní objasnění Krvavé neděle. Dva roky nato bylo pod vedením soudce Marka Sevillea zahájeno největší a nejdražší vyšetřování v historii britského soudnictví: bylo vyslechnuto 922 svědků, náklady činily 200 milionů liber (přes šest miliard korun).
- 15. června 2010 zveřejnil britský premiér David Cameron výsledky nové zprávy a jménem země a vlády se zároveň omluvil za "neoprávněnou" a "neospravedlnitelnou" smrt 14 katolických protestujících. Byli zabiti, aniž by byli dopředu byť jen varováni.
Cameron přišel s omluvou v souvislosti se zveřejněním konečné verze vyšetřovací zprávy o události, která byla klíčovým obratem dlouhotrvajícího konfliktu v Ulsteru.
Události "Bloody Sunday" 30. ledna 1972 byly podle premiéra neospravedlnitelné a chybné. Vláda a země se za ně "hluboce omlouvají," řekl Cameron.
Jeho slova uvítaly nadšeným potleskem tisíce lidí, které sledovaly jeho projev v centru Londonderry, či v Derry, jak druhé největší město v Ulsteru označují severoirští katolíci. Rodiny obětí v úterý dopoledne také absolvovaly symbolicky celý pochod znovu po stejné trase jako v roce 1972. Účastníci pochodu nesli černobílé fotografie obětí.
Bez varování
Zpráva soudce Marka Savillea přijatá po 12 letech důkladného a nákladného vyšetřování ukázala, že všechny oběti zastřelené při protestním pochodu byly nevinné a že vojáci začali střílet, aniž někoho varovali.
Při pochodu v Londonderry bylo před 38 lety také zraněno dalších 13 lidí. Střelba byla klíčovým momentem v konfliktu mezi katolíky a protestanty, který propukl již koncem 60. let.
Po krvavé neděli se zástupy katolických mladíků začaly hlásit do Irské republikánské armády (IRA) a následující vleklý násilný střet si vyžádal na 3600 mrtvých. Toto období, označované v Británii jako Troubles (Nepokoje), skončilo až v roce 1998.
Vláda tvrdila, co se nestalo
Krátce po střelbě byla v březnu 1972 zrušena místní vláda a Severní Irsko bylo přímo řízeno z Londýna. Návrat pravomocí do Ulsteru po skončení násilí skončil až v roce 2010.
Konzervativní vláda premiéra Edwarda Heathe, která v roce 1972 vedla vyšetřování tragédie tvrdila, že parašutisté z elitní jednotky stříleli v sebeobraně. Toto vysvětlení se rozcházelo s tvrzením svědků a pobouřilo katolickou menšinu v Severním Irsku.
Krvavou neděli pak vyšetřovala komise vedená soudcem Johnem Widgerym, která v zásadě vojáky očistila. Podle ní parašutisté reagovali na střelbu republikánů.
Pravdu otevřel Blair
V roce 1998 tehdejší premiér Tony Blair ve snaze získat katolické politiky pro mírovou dohodu pověřil dalšího soudce Marka Savillea, aby incident vyšetřil znovu. Vyšetřování začalo o dva roky později, bylo při něm vyslechnuto 922 svědků a stalo se s náklady 200 milionů liber v Británii nejdražším v historii.
Závěrečná zpráva o 5000 stranách ukázala, že vojáci nestříleli v reakci na házení kamenů nebo zápalných bomb, jak se tvrdilo tehdy. Někteří zabití zjevně utíkali, nebo chtěli pomoci zraněným. Stejně tak nikdo ze zabitých nepředstavoval hrozbu, nebo dělal něco, co by ospravedlnilo střelbu. "To, co se stalo, se nikdy, nikdy nemělo stát," řekl Cameron.
Neuvedl však, zda závěry vyšetřování povedou ke stíhání vojáků nebo jejich velitelů. Takové rozhodnutí je podle něj na prokuratuře.
Zabit, když se plazil
Vyšetřování došlo k závěru, že stříleli i republikánští ozbrojenci, ale "tato střelba neopravňovala k útoku na civilisty". Během násilí byl na místě také nynější severoirský vicepremiér a tehdejší představitel IRA Martin McGuinness a zřejmě měl u sebe samopal. Nedělal ale nic, co by vojáky opravňovalo ke střelbě, tvrdí zpráva. Podle ní také nebylo nasazení smrtící střelby proti demonstrantům předem plánované.
Zpráva zdůrazňuje, že přes tvrzení vojáků byly všechny oběti neozbrojení civilisté. Jeden člověk byl prý zasažen, když se plazil pryč, další již ležel na zemi a byl smrtelně zraněn. Vojáci také postřelili otce, který šel pomoci svému synovi, tvrdí závěrečný dokument vyšetřování. Podle něj mnozí vojáci záměrně nepravdivě líčili průběh celé akce, aby ospravedlnili své činy.
Stejně tak prý lze zastřelené rozdělit do dvou kategorií - v prvním případě byla důvodem střelby panika a strach vojáků a ve druhém ne. Do první kategorie údajně spadají tři oběti, do druhé ostatní.
