Brusel (od našeho zvláštního zpravodaje) - Premiér Andrej Babiš (ANO) stále věří, že žádný brexit nebude. "Pro Česko by bylo jednoznačně lepší, kdyby Británie neodcházela," prohlásil Babiš v Bruselu. Jeho přání se mu stále může, aspoň teoreticky, splnit.
Premiéři zemí Evropské unie včetně Babiše se na mimořádném summitu v Bruselu dohodli na odkladu brexitu, a to až do konce října. Spojené království by tak mohlo z EU odejít na Halloween, tedy v předvečer Svátku všech svatých.
O odklad požádala sama britská premiérka Theresa Mayová. Důvodem je fakt, že se britští politici stále nebyli schopni domluvit na tom, jakým způsobem vlastně chtějí z EU odejít. Pokud by lídři států unie s žádostí o odklad nesouhlasili, Spojené království by automaticky vystoupilo už tento pátek bez jakékoliv dohody. Tento tak zvaný divoký brexit by měl podle dostupných analýz dramatické následky pro ekonomiku, hlavně tu britskou.
Odložení brexitu tak dává britským politikům víc času na to, aby se konečně domluvili. Je možné, že by se mohli shodnout na opakování referenda o členství v unii, jak si přeje Babiš. Momentálně to ale vylučuje nejen premiérka Mayová, ale i jasná většina ostatních politiků. "Nikdo neví, co se může v Británii stát," poznamenal ale Babiš.
Víc času na dohodu
Nadpoloviční většina zemí unie včetně Česka na summitu v Bruselu prosazovala ještě delší "oddechový čas", a to až v délce 12 měsíců. Naopak francouzský prezident Emmanuel Macron žádal co nejkratší odklad, ideálně jen do 22. května. Výsledkem je kompromis - Britové získali čas do konce října, unie ale už 30. června vyhodnotí, jestli se skutečně snaží domluvit se na dohodě o podobě brexitu, případně na změně svého stanoviska, například v tom směru, že by vyhlásili nové referendum. Poslední říjnový den navíc končí mandát současné Evropské komise. Pokud by Britové po tomto datu už nebyli členem unie, nezasedl by v Bruselu ani jejich eurokomisař.
Sama britská premiérka přitom unii požádala o odložení brexitu do 30. června. Premiéři či prezidenti členských států ale nakonec zvolili delší odklad. Důvodem jsou jejich pochybnosti ohledně toho, že by se britští politici dokázali do 30. června domluvit, jak si brexit představují - a to vzhledem k tomu, že se ohledně něj bezvýsledně hádají už téměř tři roky, prakticky bezprostředně po skončení referenda, v němž britští občané v červnu 2016 vystoupení z EU odhlasovali.
Prodloužení lhůty odchodu do konce roku tak dává Britům víc času na dohodu. Zároveň přitom z unie můžou vystoupit mnohem dřív, tedy pokud budou schopni nějakou dohodu o podobě brexitu schválit. "Chci, abychom odešli, jakmile to bude možné," prohlásila v Bruselu premiérka Mayová.
Datum brexitu tak momentálně záleží čistě na tom, kdy britský parlament případně odhlasuje dohodu o podobě vystoupení. Pokud to udělá, "vystoupení se uskuteční k prvnímu dni následujícího měsíce", shodli se na summitu lídři států EU. Možnost "divokého" brexitu, tedy odchodu zcela bez dohody, jasná většina britských politiků odmítá a nepřeje si ji ani unie.
Mayová chce, aby Spojené království z EU odešlo nejpozději 22. května. Pokud by bylo členem ještě o den déle, muselo by na svém území uspořádat volby do Evropského parlamentu. A tomu se chce velká většina britských politiků vyhnout.
Mayová ale v domácím parlamentu zatím nedokázala prosadit svou smlouvu s EU o podobě brexitu. Proti hlasovala i část poslanců za její vlastní konzervativní stranu. Kritici ale přitom žádnou vlastní reálnou podobu brexitu nepředložili.
Jednání s opozicí
Mayová proto zahájila jednání s labouristickou opozicí v zájmu nalezení nadstranické dohody o způsobu britského odchodu. Rozhovory ale zatím k ničemu nevedly. Labouristé chtějí, aby Spojené království sice odešlo z EU, ale zůstalo členem evropské celní unie. V tom případě by obchod mezi ním a EU dál probíhal bez cel a kontrol původu zboží na hranicích. Británie by ale měla jen omezené možnosti uzavírat dohody o volném obchodu se zbytkem světa. Premiérka kvůli jednáním s opozicí čelí ostré kritice části svých konzervativců.
Pokud by se Britové skutečně rozhodli zůstat po brexitu například v celní unii, státy EU by to podpořily, zopakovali jejich lídři na summitu v Bruselu. Zároveň ale potvrdili, že nepřipadají v úvahu jakékoliv změny ve vlastní dohodě o vystoupení, která určuje konkrétní podmínky "rozvodu". Řeší tedy například to, jaká budou mít práva občané EU žijící v Británii a Britové žijící na kontinentě. Dohoda řeší i finanční vyrovnání nebo zajišťuje, aby po brexitu nebylo nutné obnovit hraniční kontroly mezi Irskem, které zůstává v unii, a Severním Irskem, jež je součástí Spojeného království a z unie odchází.
Mayová zároveň na summitu v Bruselu svým kolegům z ostatních zemí unie slíbila, že Británie nebude své pokračující členství v EU zneužívat. Řada evropských politiků se bojí, že by Londýn například mohl blokovat ty návrhy, k jejichž schválení je potřeba jednomyslnost. A to v zájmu toho, aby si na unii vymohl nové ústupky. K takové taktice vyzývají někteří tvrdí britští euroskeptici, například konzervativní poslanec Jacob Rees-Mogg.
Slib, který Mayová unii dala, ale není právně vymahatelný. Rozhodující jsou platné evropské smlouvy a podle nich zůstává Spojené království plnoprávným členem EU se všemi právy i povinnostmi - až do data svého případného odchodu.
