Mayová měla poslancům představit svůj plán B - tedy jak bude postupovat poté, co poslanci minulý týden drtivou většinou hlasů odmítli dohodu o způsobu britského odchodu z Evropské unie, kterou předtím vyjednala v Bruselu. Žádné nové návrhy ale nepřinesla. Oznámila, že nový plán bude teprve hledat.
"Budu se snažit nalézt nejširší možnou shodu," prohlásila Mayová s tím, že chce jednat se všemi skupinami v parlamentu - tedy s opozicí i s poslanci za její vlastní konzervativní stranu, kteří minulý týden hlasovali proti smlouvě, kterou dojednala s unií, a tím ji potopili.
Mayová podle svých slov doufá, že z těchto jednání vzejde jasný závěr ohledně toho, co poslanci vlastně chtějí. Narážela na to, že se zatím nedokázali domluvit vůbec na žádné variantě, jak by měl brexit vlastně vypadat.
"Se závěry z této debaty se opět obrátím na Evropskou unii," dodala Mayová. To znamená, že se bude dál snažit docílit toho, aby EU souhlasila se změnami v původní dohodě o podobě brexitu, kterou britský parlament odmítl.
V praxi jde především o ty pasáže původní dohody, které se týkají irského ostrova. Spojené království i EU se chtějí vyhnout tomu, aby bylo po brexitu nutné obnovit hranice mezi Irskem, které jako samostatný stát zůstává v unii, a Severním Irskem, jež je součástí Spojeného království a z EU odchází.
Otázkou je, jak to udělat. Mayová se s unií domluvila, že stav bez hranic bude garantovat definitivní dohoda o volném obchodu, o které se s EU chystá začít vyjednávat okamžitě po britském vystoupení. Taková jednání ale můžou trvat řadu let. Pokud by se protáhla, Británie se zavázala k tak zvané pojistce - i po brexitu zůstane členem evropské celní unie.
Kritikům Mayové se ale nelíbí, že v rámci celní unie by Londýn musel respektovat řadu evropských pravidel, i když by na jejich podobu už neměl vliv. Mayová namítá, že členství v celní unii je skutečně jen pojistkou pro případ, že by se jednání o obchodní smlouvě protáhla. Británie by navíc členem celní unie byla jen po omezenou dobu.
Odpůrce ale přesvědčit nedokázala - parlament její plán dohody minulý týden odmítl o 230 hlasů, což byla největší porážka vlády v Dolní sněmovně v moderních britských dějinách.
Odpůrci pojistky pro Irsko požadují stanovení jasného data konce její platnosti. A chtějí taky, aby ji Londýn mohl jednostranně vypovědět. Dá se očekávat, že právě tyto požadavky během následujících dní Mayové zopakují. Premiérka by je tedy měla v Bruselu předložit ostatním státům unie.
Ty ale tvrdí, že zásadní změny v právně závazné dohodě o podobě brexitu nejsou možné. Upozorňují, že jednání o dokumentu trvala skoro dva roky a jsou kompromisem mezi požadavky 27 členských zemí a Británie. Irské pojistky se odmítají vzdát s tím, že případná obnova hranic by mohla znovu zažehnout irskou občanskou válku, která skončila před 20 lety. Toto riziko připouští i Londýn.
Státy EU Britům nabízejí pouze vysvětlující deklaraci, v níž zdůrazňují, že se budou co nejvíc snažit včas dojednat definitivní smlouvu o volném obchodu, aby na britské členství v evropské celní unii vůbec nemuselo dojít. A pokud by se to přece jen stalo, chtějí, aby Británie byla členem po co možná nejkratší dobu. Domácím kritikům Mayové to, aspoň zatím, nestačí.
Plán premiérky na jednání s opozicí i "odbojnými" konzervativci a následnou snahu přesvědčit EU odmítl lídr opozičních labouristů Jeremy Corbyn. Podle něj Mayová musí svůj přístup úplně změnit, protože "se nezdá, že by svou dohodu o podobě brexitu mohla prosadit".
Labouristé prosazují, aby měla Británie po brexitu k EU blíž, než jak vyjednala Mayová. Chtějí, aby Londýn zůstal členem evropské celní unie natrvalo.
Corbyn ale s Mayovou odmítá jednat o tom, jak by britský plán brexitu měl konkrétně vypadat. Chce, aby premiérka nejdříve vyloučila, že dojde k tak zvanému "divokému" brexitu, tedy že Británie z unie 29. března odejde bez jakékoliv dohody.
Mayová ale upozorňuje, že vyloučit brexit bez dohody lze jen dvěma způsoby - poslanci buď musí nějakou dohodu odhlasovat, nebo vystoupení z unie úplně odvolat.
Druhou možnost Mayová odmítá.
Nechce taky požádat unii o odložení brexitu, aby měli britští politici víc času domluvit se, co vlastně chtějí. Několik poslanců z obou hlavních politických stran ale předložilo návrh, aby parlament mohl vládu k žádosti o odklad brexitu přinutit, pokud by "divoký" brexit skutečně hrozil.
S případným posunutím data brexitu by musely jednomyslně souhlasit všechny státy EU.
O prohlášení, které dnes Mayová v parlamentu přednesla, budou poslanci hlasovat příští týden v úterý 29. ledna. Premiérka ale oznámila, že ještě nepůjde o právně závazný verdikt. Vláda chce, aby k takovému závaznému hlasování došlo až v únoru. Do té doby chce ještě Mayová jednat s jednotlivými britskými poslanci i se státy EU.
Video: Tvrdý brexit? Nejhorší možnost, dopadne špatně i na nás, říká Žantovský
